V tomto díle popisuje historicky první diskotéky v sále Společenského domu jejich hlavní aktér, Bohumil Bernášek:
Na konci 60. let se v západní Evropě začalo, zprvu nesměle, tancovat na hudbu hranou z gramofonových desek. Nejdříve v přestávkách při koncertech rockových skupin, později na samostatných akcích, které dostaly název diskotéka ( z francouzského „discotheque“).
Tesla Lanškroun snažila už od 50. let vilu R. E. Langera a přilehlou zlatnickou dílnu přeměnit v důstojné kulturní zařízení, kvůli narůstajícímu počtu akcí, kroužků a kursů se však neustále potýkala s nedostatkem prostoru.
Ve Společenském domě tehdy byly k dispozicí místnosti o následující rozloze:
V minulém díle kapelník Josef Kopecký zmiňuje, že Orionem prošlo asi dvacet bubeníků... Jedním z nich byl i Viktor Novák, který v roce 1964 nahradil tehdejšího bubeníka Antonína Švédu. S Orionem hrál asi rok, do doby než narukoval v říjnu 1965 na vojnu. „Vzpomínky mám velmi živé, nejen na ORION, ale i na město Lanškroun, kde si mi moc líbilo,“ píše Viktor Novak.
Lanškrounskou beatovou skupinu Orion, která zářila v 60. a 70. letech minulého století, si dozajista pamatují mnozí Lanškrouňáci. Jejich zřizovatelem byl ZV ROH Tesly a domovskou scénou Společenský dům, kde i zkoušeli. Zpočátku ale sídlili, a občas i vystupovali, v dnes již zbourané Střelnici. Poté přešli do Besedy a nakonec do zmíněného Společenského domu.
Při Společenském domě fungovalo vždy mnoho kurzů a zájmových kroužků, které se nejprve konaly v prostorách vily, zejména ve velkém a malém technickém kabinetě. Po roce 1980, kdy byl dostavěn hotel, se výuka soustředila do jazykových místností v přízemí hotelu.
Po uzavření Společenského domu na podzim loňského roku jsme při fotografování opuštěných prostor nabyli dojmu, že některá místa a prvky by mohly být původní ještě z doby výstavby vily, tedy z roku 1885. Požádali jsme proto o posouzení autentičnosti některých částí budovy a konkrétních prvků odbornici z Památkového ústavu v Pardubicích Zuzanu Vařekovou, která se vyjádřila mimo jiné také k celkovému vzhledu vily. Tu navrhl tehdejší městský stavitel z Vysokého Mýta Octavian Pohl.
Jak jsme již zmiňovali v minulých dílech, budova kulturáku byla od 50. let postupně stavebně upravovaná. V přízemí historické vily vznikla restaurace a ze zlatnické dílny byl vybudován společenský sál.
V letech 1968 až 69 proběhla rozsáhlá rekonstrukce Společenského domu. Ten se tak stal důstojným kulturním zařízením s potřebným zázemím, sál i restaurace představovaly na tehdejší dobu poměrně vysoký standard. Poněkud opomenuto bylo technické vybavení jeviště a zázemí pro účinkující.
Na základě závěru odborné firmy, že nosné konstrukce sálu a jeviště Společenského domu jsou v havarijním stavu a hrozí zřícení, byl k 31. říjnu 2015 celý komplex uzavřen, zabezpečen proti vniknutí nepovolaných osob a připravuje se jeho rekonstrukce. Před koncem roku 2015 provedly Technické služby Lanškroun vyklizení restaurace a sálu, zbytek prostor by měl být vyklizen v nejbližší době. Na fotografiích je zachycen stav vily, sálu i hotelu ke 4. lednu 2016.
O tom, jak fungovala v roce 1965 kulturní činnost ve Společenském domě, vypovídá závodní časopis lanškrounských Tesláků "Svět kolem nás" z prosince roku 1965. Kulturu ve městě měl na starosti Jednotný závodní klub (JZK), který byl financován dvěma největšími podniky, Teslou a Východočeskými papírnami.
Představení objemové studie nového Společenského domu si přišlo 3. listopadu poslechnout několik desítek Lanškrouňáků. Co je ale důležité, nad nákresy a vizualizacemi se také zamýšleli, na mnoho věcí se ptali a diskutovali své úvahy. Veřejné slyšení o přestavbě SD tak plní smysl v době, kdy se dá řada věcí přehodnotit, upravit a doladit.