Dobré dopoledne, je neděle 19.11.2017. Dnes má svátek Alžběta, zítra Nikola / Nikolas.

Lubník

KostelNěmecký název: Lußdorf
Počet obyvatel: 325
Počet domů: 105
Rozloha: 567 ha
Zeměpisná poloha: 49o52' N / 16o40´ E
Nadmořská výška: 508 m n.m.
Tel.: 465 394 167
Adresa: OÚ 563 01 Lubník 2
E-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Web: www.lubnik.cz
 
Obec leží na silnici II. třídy vedoucí z Lanškrouna do Zábřeha na Moravě. Jméno Lubník je odvozeno od kmene Lub, který značí okraj mlýnského kamení a také dutý vypálený strom.
Již v polovině 14. století měl Lubník kostel a faru. Starý dřevěný kostel byl r. 1832 stržen a r. 1835 postaven rozměrný empírový kostel sv. Petra a Pavla. U kostela stojí sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1717 a krucifix na podstavci z r. 1800.
Kolem r. 1670 měl Lubník 31 usedlíků německých a 4 české. V r. 1834 měl 91 domů s 583 obyvateli. V současné době zde žije asi 300 obyvatel. Tato malebná vesnička, která upoutá každého milovníka klidného prostředí, vás zve k návštěvě a příjemnému posezení v místní venkovské hospodě.
Podrobné informace (převzato z "Vlastivědy Lanškrounska"):
 Obec Lubník, ležící na česko-moravském pomezí 3 km východně od Lanškrouna, své starší dějiny sdílela jako součást Moravy. Teprve v roce 1938 byla odtržena od někdejšího okresu zábřežského a administrativně přičleněna k Lanškrounu.
První zmínka o Luduici villa (Ludvíkova ves), která je někdy ztotožňována s dnešním Lubníkem, pochází z roku 1278. Zcela jisté písemné doklady o obci se ale dochovaly až z poloviny 14. století (1347, 1358) v souvislosti se vznikem litomyšlského biskupství, založeným roku 1344. Do nově vzniklé diecéze byla tehdy předána i část území šumperského děkanátu, a mezi jinými místy i Lubník, v němž je uváděn farní kostel sv. Petra a Pavla. V této době náležel Lubník pánům z Otaslavic, držitelům hradu Brníčko. Ale už roku 1356 bratři Vojtěch, Ctibor, Michal a Jimram z Otaslavic vyměnili Lubník se zábřežským pánem Jaroslavem ze Šternberka za Dubicko. O necelé století později, v roce 1446, byl Lubník od Zábřeha načas odtržen, když jej spolu s vesnicemi Tatenice, Cotkytle, Šumvald, Jankov a Sudina koupili Půta a Hereš ze Sovince a Doubravnice. Ale už roku 1464 celé toto zboží Půta ze Sovince opět prodal Jiřímu Tunklovi z Brníčka, majiteli zábřežského panství. Poté Lubník znovu střídal majitele, načas byl držen ke tvrzi v Šilperku (Štítech) a definitivně byl přičleněn k panství Zábřeh roku 1519, kdy jej získal Ladislav z Boskovic. Součást tohoto panství byla poté obec až do konce feudalismu. Od roku 1622, kdy zábřežské panství podobně jako sousední lanškrounské panství koupil Karel z Lichtenštejna, spojovala Lubník s dnešními obcemi historicky české části regionu stejná vrchnost - knížata z Lichtenštejna. Obec
 Samostatná fara v Lubníku zanikla pravděpodobně v době husitských válek, stejně jako někdejší litomyšlské biskupství, a tak byla obec opět součástí olomoucké diecéze. V 16. století byla vesnice přifařena k Tatenici stejně jako i následujících staletích. Teprve v roce 1850 zde byla zřízena lokalie a po sedmi letech se vesnice stala opět sídlem samostatné farnosti. Zdejší starý dřevěný kostel byl stržen v roce 1832 a v roce 1835 byl dokončen kamenný kostel v empírovém slohu. Starý hřbitov, který se rozkládal odnepaměti v jeho okolí, přestal začátkem dvacátého století dostačovat, takže v roce 1909 byl zřízen nový.
V této době (podle sčítání z roku 1930) žila v obci jen velmi nepočetná česká menšina. I v minulých staletích převažovalo v Lubníku německé obyvatelstvo - kolem roku 1670 prý obec čítala 31 německých usedlíků a 4 české.
Na sklonku 19. a začátkem 20. století vyvíjelo v Lubníku činnost několik spolků. V důsledku velkého požáru v obci byl hned následujícího roku 1889 založen sbor dobrovolných hasičů. O dvě léta později vznikl spořitelní a záložní spolek, který v němž se sdružovali i členové ze sousední Sázavy a Žichlínku. Finanční prostředky záložny nesloužily jen k dalším půjčkám, ale i k nákupu zemědělských strojů (jako byla mlátička, šrotovník, žací stroj), které mohli členové záložny využívat. Dále v obci působily i německý spolek (Bund der Deutschen), spolek německé mládeže (Bund der deutschen Landjugend) a německá tělocvičná jednota (DKV).
 V současné době v Lubníku vyvíjí činnost Sdružení dobrovolných hasičů, které kromě požárních cvičení pořádá tradiční hasičský ples, pálení čarodějnic a sousedská posezení. Rovněž zdejší Tělovýchovná jednota se podílí na společenském životě obce organizováním dětských dnů, pochodů na pomezní vrch Lázek a rozloučení s prázdninami.
Z místních památek se obec může kromě zmiňovaného empírového kostela sv. Petra a Pavla pochlubit barokním sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1717, stojícím za kostelem. Mnohem mladší je Mariánská socha z roku 1806 u sýpky a pískovcové sousoší u místního fotbalového hřiště. Na památku obětí z řad obyvatel Lubníka dodnes upomíná pomník padlým první světové války u hřbitova.
 Na začátku nového tisíciletí v obci trvale žijí necelé tři stovky obyvatel (282) v celkem 81 domech. Převážná část místních usedlíků využívá pracovních příležitostí v okolí, především v blízkém Lanškrouně. V obci vyvíjí činnost pouze ZOD Žichlínek, který v lubnickém kravíně zaměstnává asi 10 lidí.Kostel
První zmínka 1267 Lubnik
roku 1930 412 obyvatel z niž jen 9 Čechů
Roku 1267 patřil k panství Moravská Třebová, později k panství Zábřeh.
Majitelé jsou zmiňováni 1366 Zdeněk ze Šternberka, který postoupil zdejší rychtu měšťanovi Václavovi z Lanškrouna
1396 páni z Kravař
1447 Tunkl z Brníčka
1510 Mikuláš Trčka
1513 Ladislav z Boskovic
1589 Ladislav ze Žerotína
od 1622 Karel z Lichtenštejna
Po anšlusu musel být Lubník, ležící na Moravě, vydělen z okresu Zábřeh do okresu Lanškroun
Roku 1350 je zmiňován farní kostel Petra a Pavla, který byl přidělen ze šumperského děkanátu olomouckého biskupství do nově vzniklého biskupství Litomyšl
1633 Lubník farní do Zábřehu
1850 farní do Tátenic
1710 zde byl dřevěný kostel
1714 řádil v obci mor, 30 obětí
1835 po vyhoření kostela po úderu blesku postaven současný kostel
1857 opět samostatná fara
1882 postavena nová škola
1888 velký požár, jehož následkem
1889 zřízen sbor dobrovolných hasičů
1891 Spořitelní a výpůjční pokladna pro Lubník, Sázavu a Žichlínek
1914-16 postavena budova Záložny, spolek podporoval své členy možností používat zakoupené mlátičku, šrotovník, kopačku na brambory, sečka, vazač, sekačka na obilí a trávu
1909 zřízen nový hřbitov, starý kolem kostela již nepostačoval
1925/26 obec elektrifikována
Spolky v obci
Bund der Deutschen
Bund der deutschen Landjugend
Karl Richter z Lubníka byl předsedou Mlékárenského spolku Čechy a 25 let předsedou Mlékárenského družstva v Lanškrouně.

View the embedded image gallery online at:
https://lanskrounsko.cz/cz/obce/lubnik#sigProGalleria55d5841cdb