Dobré ráno, je středa 28.10.2020. Dnes má svátek Státní svátek, zítra Silvie.

Pohledy do historie

Vítáme vás u nového seriálu, ve kterém vám budeme postupně přinášet historické snímky známých i méně známých míst Lanškrouna a okolí, které porovnáme se současným stavem. Jsou místa, která se za několik staletí příliš nezměnila a jsou naopak místa, která se za poslední desetiletí změnila k nepoznání. K fotografiím se pokusíme připojit i krátký komentář s historickými souvislostmi. Budeme rádi, když nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., nebo do zpráv na Facebooku pošlete historické fotografie míst v regionu a zapojíte se tím do tvorby seriálu.

170329 kinoBudova lanškrounského kina na ulici T. G. Masaryka (do války se jmenovala Fiebigstrasse, čili Dobytčí cesta) slouží k promítání filmů už od roku 1914, kdy ji nechal postavit liberecký podnikatel Antonín Sachers. Nacházelo se zde 408 míst, z nichž 84 bylo na balkoně. Koncesi na provozováni kina obdrželo město Lanškroun v březnu 1914, pronájem koncese byl sjednán Karlu Demuthovi. Vůbec prvním promítaným filmem byl německý němý film, jehož název je ale neznámý. Až do roku 1945 se jednalo o kino německé. Tomu nasvědčuje i nápis LICHTSPIEL THEATER na štítu budovy, který je vidět na nedatované historické fotografii.

170309-smetankaPřiložené historické fotografii z první třetiny 20. století dominuje velká secesní budova, která byla postavena v roce 1910. Do budovy byla po jejím dokončení přemístěna tkalcovská škola, už v roce 1919 byla v části budovy zřízena česká obecná škola, o dva roky později již česká obecná a občanská škola zabírala celou budovu. V roce 1929 se pak česká škola přesunula do nově postavené budovy na ulici Dobrovského. Na konci třicátých let byla ve škole Ženská odborná škola a Živnostenská odborná škola, po roce 1945 zde pak působila Odborná škola pro ženská povolání. V současné době zde působí základní škola. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla budova v letech 1993 a 1995.

180829 capV roce 1911 vybudoval Jan Müller poblíž rybniční hráze nové koupaliště s dřevěnými šatnami, lehátky a půjčovnou loděk. Koupaliště prosperovalo, a tak roku 1927 došlo k jeho modernizaci. Vznikla jednopatrová zděná restaurace s dřevěnými šatnami po stranách, uprostřed rybníka stál odpočinkový pavilon, do vody vedla vstupní mola atd. Celý areál byl na počest Müllerovy manželky nazván Tereziiny lázně. Rozvinul se tu pestrý kulturní a zábavný život, pořádaly se tzv. benátské noci, vodní karnevaly a další atraktivní akce.
Tento ráz si koupaliště udrželo s drobnými výkyvy i v následujících letech, přežilo i druhou světovou válku. I nový český nájemce plovárenské restaurace, Karel Čáp, se snažil, aby celý provoz nedoznal zhoršení.

180812 pianoNa rohu ulic Hradební a 28. října (dříve Panské) je patrový dům neobvyklého tvaru. Připomíná piáno. Odtud pochází název budovy, která stojí v místě bývalé horní městské brány, jež byla zbourána v roce 1791. Hodnotný klasicistní měsťanský dům postavený někdy mezi roky 1781 (koupě pozemku) a 1787 (dům již zanesen v josefínském katastru) je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

190411 cihly„Badatel vzduchem chlazený“ - takto nazývá sám sebe Stanislav Vimr v souvislosti s pátráním po osudech cihelen na Lanškrounsku. Zastává názor, že bádání v archivech a starých dokumentech je potřeba přenechat povolanějším a on raději dává přednost pátrání v terénu a povídání s pamětníky.

190507 cihlyVolně navazující druhé setkání na téma bývalých cihelen na Lanškrounsku se uskutečnilo 2. května v městské knihovně. Ing. Stanislav Vimr zajímavě vyprávěl a promítal snímky o zdejších cihelnách téměř tři hodiny. Zároveň reagoval na maily, které obdržel po minulé přednášce a zodpovídal aktuální dotazy.

200606 cihelnaBěhem měsíce března jsem plánoval třetí povídání o cihličkách. Virus byl proti. Tak jsem se rozhodl, že některé příspěvky napíši nyní na stránky Lanškrounsko.

Při návštěvě mého učitele jsem vzpomenul cihlářského mistra pana Josefa Hübnera. Hostitelka se hned rozzářila. „To byl můj strýc!

190629 hasici29. června po poledni vyšel ve třicetistupňovém vedru od budovy HZS průvod hasičů ve slavnostních uniformách v čele s Dechovou hudbou Pavla Vašíčka z Dolní Čermné. Cílem bylo Jiráskovo náměstí, kde se konaly oslavy 150 let od založení sboru v Lanškrouně. Trasa průvodu byla plánována tak, aby prošel všemi místy, kde v minulosti hasiči sídlili.

190630 cykloCyklistika k Lanškrounu neodmyslitelně patří. Odkdy se ale datují její počátky? O tom jsme si povídali s Jiřím Vodičkou, který cyklistický oddíl v Lanškrouně v roce 1959 zakládal.

191013 mrazirnyK napsání článku mě vedla vzpomínka na mého dědečka Josefa Macka, bývalého ředitele Mrazíren Lanškroun státního podniku, ale i připomenutí významného lanškrounského subjektu, který zaměstnával zdejší obyvatele již v předválečném období až po část nových porevolučních časů po roce 1989.

191117 sebrleIng. Jan Šebrle byl jedním z hlavních aktérů listopadových událostí roku 1989 v Lanškrouně. Zážitky to byly natolik silné, že i po třiceti letech si je vybavuje den po dni. Ptali jsme se, jakou konkrétní událostí pro něho listopadové dění začalo?

191127 vaclavVe fotogalerii přinášíme snímky z generální stávky před kinem, která zde proběhla 27. listopadu 1989 za účasti 5 tisíc lidí. Autorem snímků je Václav Uhlíř, s jehož laskavým svolením zveřejňujeme nejen záběry z 27. listopadu, ale i snímky z recesistických akcí Společnosti za veselejší současnost.

200101 dumSnímek zobrazuje detail koruny nad vchodem domu čp. 28. na ulici 28. října. Jde o dřívější hotel Zemská koruna, dokumentace k objektu někdy zmiňuje též název U Zlaté koruny či U zemské brány. Budova je nyní čerstvě opravená a podobou fasády se mírně navrací ke vzhledu z třicátých letech 20. století.

200602 ornament

Poté, co jsme zveřejnili vyluštění hádanky, se redakci ozval pamětník, který přesně věděl, k čemu litinová ozdoba na budově polikliniky v minulosti sloužila. Jan Sisr popsal situaci, kterou zažil jako dítě začátkem 50. let:

200621 silny

Připravili jsme osm dílů o historii polikliniky a lanškrounského zdravotnictví, které budeme postupně zveřejňovat každou neděli, a to až do 9. srpna.

Dům v ulici U Hvězdy

Na místě současné polikliniky existovala zástavba již v 17. století. Podle archivních dokumentů zde stál měšťanský dům s rozsáhlou zahradou. Jednalo se o jednopatrovou podsklepenou budovu s právem vařit pivo pro vlastní potřebu.

200628 poliklinika2


Starší ze synů Eduarda Silného Viktor studoval na lanškrounském gymnáziu, absolvoval ve školním roce 1890/91. Pracoval jako novinář. Zemřel 13. listopadu 1903 ve věku třiceti let. Ačkoliv má náhrobek na zdejším hřbitově, Lanškroun pravděpodobně není místem jeho skonu.

200705 poliklinika

Po konfiskaci budovy čp. 43 ji do svého majetku získalo město Lanškroun. O dům projevilo zájem Ministerstvo spravedlnosti, které zvažovalo možnost přestěhovat do ní okresní soud. Ten v roce 1949 sídlil v bývalé vile zlatníka Rudolfa Emila Langera, čp. 335 (dnešní kulturní dům). Ministerstvo spravedlnosti proto najalo technického znalce, který měl vypracovat znalecké posudky na současné sídlo soudu v Nádražní 335 (kulturní dům) a případné sídlo nové, tj. čp. 43/I v ulici S. Čecha (poliklinika).

200712 poliklinika4

V roce 1954 budovu převzal od města stát - Okresní národní výbor v Lanškrouně a o dva roky později ji získal Okresní ústav národního zdraví v Lanškrouně. To bylo pro objekt zcela nové využití, vyžadující další stavební úpravy.

Než se ale budeme zabývat stavem budovy, zalistujme městskou kronikou, abychom zjistili, co v ní najdeme o lanškrounském zdravotnictví po 2. světové válce. Kronika zachycuje několik významných událostí dotýkajících se zdraví obyvatel:

200718 poliklinika5

Pozornost lanškrounského zdravotnictví v 50. letech, kdy ještě nebylo soustředěno do budovy polikliniky, se mimo jiné zaměřila i na úmrtnost kojenců. Okres měl dokonce největší průměrnou úmrtnost v kraji.

1. listopadu 1951 byla proto v Lanškrouně otevřena v bývalé soukromé vile Dr. Riesse, na Husově ul. čp. 681 nová porodnice o kapacitě 15 lůžek.

200726 prestavbaV roce 1956 získal budovu čp. 43 Okresní ústav národního zdraví v Lanškrouně. To bylo pro objekt zcela nové využití, vyžadující další stavební úpravy.  Přestavba začala v březnu 1956 a budova dostala dispozice, které si v podstatě uchovala až do 90. let 20. století. Pouze s tím, že v objektu nebyl výtah.

200801 lekariHovoříme-li o poliklinice, nemůžeme nevzpomenout lékaře, kteří v ní ordinovali. U nich lidé z Lanškrouna i širšího okolí hledali pomoc, když jim bylo nejhůř. Odbornost a lidský přístup zdejších lékařů i zdravotních sester byly pro pacienty možná důležitější, nežli budova sama.

200809 stavbaRok 1989 přinesl snahu o privatizaci zdravotnických činností. Poliklinika, která byla součástí OÚNZ Ústí nad Orlicí se rozdělila na privatizovatelné jednotky a zdravotnická činnost byla zajišťována jednotlivými lékaři pod organizačním vedením okresního zdravotního rady.