Dobré ráno, je úterý 18.6.2019. Dnes má svátek Milan, zítra Leoš.

Pohledy do historie

Vítáme vás u nového seriálu, ve kterém vám budeme postupně přinášet historické snímky známých i méně známých míst Lanškrouna a okolí, které porovnáme se současným stavem. Jsou místa, která se za několik staletí příliš nezměnila a jsou naopak místa, která se za poslední desetiletí změnila k nepoznání. K fotografiím se pokusíme připojit i krátký komentář s historickými souvislostmi. Budeme rádi, když nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., nebo do zpráv na Facebooku pošlete historické fotografie míst v regionu a zapojíte se tím do tvorby seriálu.

170329 kinoBudova lanškrounského kina na ulici T. G. Masaryka (do války se jmenovala Fiebigstrasse, čili Dobytčí cesta) slouží k promítání filmů už od roku 1914, kdy ji nechal postavit liberecký podnikatel Antonín Sachers. Nacházelo se zde 408 míst, z nichž 84 bylo na balkoně. Koncesi na provozováni kina obdrželo město Lanškroun v březnu 1914, pronájem koncese byl sjednán Karlu Demuthovi. Vůbec prvním promítaným filmem byl německý němý film, jehož název je ale neznámý. Až do roku 1945 se jednalo o kino německé. Tomu nasvědčuje i nápis LICHTSPIEL THEATER na štítu budovy, který je vidět na nedatované historické fotografii.

170309-smetankaPřiložené historické fotografii z první třetiny 20. století dominuje velká secesní budova, která byla postavena v roce 1910. Do budovy byla po jejím dokončení přemístěna tkalcovská škola, už v roce 1919 byla v části budovy zřízena česká obecná škola, o dva roky později již česká obecná a občanská škola zabírala celou budovu. V roce 1929 se pak česká škola přesunula do nově postavené budovy na ulici Dobrovského. Na konci třicátých let byla ve škole Ženská odborná škola a Živnostenská odborná škola, po roce 1945 zde pak působila Odborná škola pro ženská povolání. V současné době zde působí základní škola. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla budova v letech 1993 a 1995.

180829 capV roce 1911 vybudoval Jan Müller poblíž rybniční hráze nové koupaliště s dřevěnými šatnami, lehátky a půjčovnou loděk. Koupaliště prosperovalo, a tak roku 1927 došlo k jeho modernizaci. Vznikla jednopatrová zděná restaurace s dřevěnými šatnami po stranách, uprostřed rybníka stál odpočinkový pavilon, do vody vedla vstupní mola atd. Celý areál byl na počest Müllerovy manželky nazván Tereziiny lázně. Rozvinul se tu pestrý kulturní a zábavný život, pořádaly se tzv. benátské noci, vodní karnevaly a další atraktivní akce.
Tento ráz si koupaliště udrželo s drobnými výkyvy i v následujících letech, přežilo i druhou světovou válku. I nový český nájemce plovárenské restaurace, Karel Čáp, se snažil, aby celý provoz nedoznal zhoršení.

180812 pianoNa rohu ulic Hradební a 28. října (dříve Panské) je patrový dům neobvyklého tvaru. Připomíná piáno. Odtud pochází název budovy, která stojí v místě bývalé horní městské brány, jež byla zbourána v roce 1791. Hodnotný klasicistní měsťanský dům postavený někdy mezi roky 1781 (koupě pozemku) a 1787 (dům již zanesen v josefínském katastru) je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

190411 cihly„Badatel vzduchem chlazený“ - takto nazývá sám sebe Stanislav Vimr v souvislosti s pátráním po osudech cihelen na Lanškrounsku. Zastává názor, že bádání v archivech a starých dokumentech je potřeba přenechat povolanějším a on raději dává přednost pátrání v terénu a povídání s pamětníky.

190507 cihlyVolně navazující druhé setkání na téma bývalých cihelen na Lanškrounsku se uskutečnilo 2. května v městské knihovně. Ing. Stanislav Vimr zajímavě vyprávěl a promítal snímky o zdejších cihelnách téměř tři hodiny. Zároveň reagoval na maily, které obdržel po minulé přednášce a zodpovídal aktuální dotazy.