Seriál o Společenském domě, díl 13.: Mnoho Lanškrouňáků chodilo do kulturáku pravidelně. Do kurzů a zájmových kroužků.

Při Společenském domě fungovalo vždy mnoho kurzů a zájmových kroužků, které se nejprve konaly v prostorách vily, zejména ve velkém a malém technickém kabinetě. Po roce 1980, kdy byl dostavěn hotel, se výuka soustředila do jazykových místností v přízemí hotelu.

Cizí jazyky vyučovali převážně stálí lektoři. Angličtinu, případně i němčinu, například pánové Černošek, Winter, Macák, Ladislav Bárta, Miroslav Šašinka, Jiří Kohout. Velmi všestranným lektorem byl Josef Heger, který učil angličtinu, francouzštinu, španělštinu, holandštinu, italštinu a později také japonštinu.

Největší vlna zájmu o výuku cizích jazyků se zvedla roce 1990. Do Československa začali přijíždět rodilí mluvčí, objevily se nové metody výuky jazyků. Tesláci využívali možnosti učit se anglicky s kanadským lektorem Sheldonem Shisholmem, později i s dalšími rodilými mluvčími z Anglie, Austrálie i Ameriky.

Tesla kontaktovala mnoho zahraničních partnerů, s nimiž jednala o vytvoření společných podniků či českých dceřiných společností. Jedním z nich byla i japonská firma JCCE, a tak byl v únoru 1991 v Lanškrouně zahájen dvouměsíční kurs japonštiny, kterou vyučoval Josef Heger a asistovala mu Blanka Vogelová. Výuka byla nejprve zaměřena na úvod do mluveného jazyka, do tohoto kursu se přihlásilo 14 zájemců, z toho 12 Tesláků. Do pokračovacího kursu pak chodili hlavně zaměstnanci výroby jednoúčelových strojů, například Rosťa Klein, Jirka Snítil a další, které čekal dlouhodobý pracovní pobyt v Japonsku. Později je zaměstnala firma JCEE.

Foto:
1 - Závodní časopis Teslácký svět otiskl v dubnu 1991 snímek z výuky japonštiny, který pořídil Miloslav Matějka
2 – a v červenci 1991 článek Marie Hrynečkové nazvaný „Japonština je delší než čeština“

• 
• 
•  

 

Snímky z výuky němčiny ve školním roce 1981/82, lektor Josef Heger

• 
• 
• 
•  

 

Miroslav Šašinka vyučoval angličtinu, fotografie jsou ze školního roku 1981/82

• 
• 
•  

 

 

 

 Těsnopis

 Lektorkou kurzu těsnopisu byla v roce 1982 Milena Skalová

• 
• 
•  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

K všestranným lektorům patřil také Otto Bernášek, který vyučoval němčinu, francouzštinu a také kurz psaní na stroji (fotografie je z rodinného archivu Jitky Slovákové)

• 
•  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kurz němčiny s lektorem Otto Bernáškem v roce 1982

• 
• 
• 
•  

 

 

 

 Kurz společenské výchovy a tance

Fotografie z tanečních zapůjčili: Ludmila Brokešová, Václav Uhlíř (rok 1980) a z předstančení městské muzeum

• 
• 
• 
• 
•  

 

Foto z kurzu aranžování květin konaného v roce 1988 zapůjčilo městské muzeum.

• 
•  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Oblíbené byly kurzy pletení na stroji a také kosmetiky. Pro děti byl určen kurz plavání, výuku zajišťovala skupina zkušených lektorů z lanškrounského potápěčského oddílu.

 
Hudební kurzy

Při Společenském domě existovalo mnoho hudebních kurzů, např. Lanškrounská dřevěná píšťalka, Pískánky, hra na klavír, hra na kytaru a také kurz sólového zpěvu. Právě hru na kytaru a sólový zpěv vyučoval po mnoho let Vladimír Fiala. Jeho syn Jiří s námi zavzpomínal na hudební dráhu pana Fialy, která začínala v Praze:

„V Praze se táta účastnil poměrně špičkové hudební práce, kde pracoval s orchestrem Jaroslava Maliny jako kytarista a v té době studoval i zpěv. Po vojně založili vlastní skupinu, nejdřív se jmenovali Veselá pětka a poté Rackové. 

Fungovali až do roku 1955, kdy při pobytu s touto skupinou v Lanškrouně pojal myšlenku, že by tady mohl zakotvit. Dostal tady nabídku práce a vyskytla se i možnost výměny bytu. Tím jeho profesionální hudební dráha pražského údobí končila.
V Lanškrouně nastoupil do Tesly s tím, že vedení podniku a představitelům ZV ROH slíbil, že tady zkusí vytvořit hudební skupinu. Založili závodní klub Tesla (viz. foto 1), který potom v roce 1959 částečně přešel do Nonetu. Potom došlo k tomu, že vedení Nonetu převzal Zdeněk Chládek. Táta ještě nějaký čas pokračoval v určité hudební spolupráci také s Orionem.
A po roce 1970 se začal věnovat pedagogické činnosti. Vyučoval v kulturáku, a protože byl o výuku obrovský zájem, učil něco i doma, později také v hudební škole. Některé své žáky dokonce připravoval na konzervatoř a myslím, že z nich vzešlo i několik úspěšných hudebníků.
Ke konci učil hrát na kytaru i svoji pravnučku, takže se dá říct, že se pedagogické činnosti věnoval až do svých posledních dní."

 

 

Fotografie z archivu rodiny Fialových:

2 - Vladimír Fiala jako dirigent
3 - při sólovém zpěvu
4 - a při hře na kytaru

 

• 
• 
• 
• 
•  

 

 

Foto z roku 1967 z kurzu šití a tvorby střihů, který vedla paní Stráníková (foto z rodinného archivu Zdeňky Šípkové a z městského muzea):

1 - Stojící zleva: p. Applová, p. Linhartová, Zdeňka Sedláková, p. Ondrišková. Sedící: p. Stráníková, Emílie Dušková, pí Holečková
2 - Zleva Zdeňka Sedláková a paní Stráníková
3 - Zdeňka Sedláková a paní Holečková

4 a 5 - snímky z roku 1982

• 
• 
• 
•  

• 
• 
•  

 

 

Pletení

 Kurz pletení vedla v roce 1983 paní Chládková

• 
•  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Esperanto
 

Esperantský klub v Lanškrouně existoval už před válkou. V roce 1947 se konal první kurz esperanta a od roku 1959 byl zapojen mezi kroužky při SD ROH. V té době měl 18 členů.

V prosinci 1975 byl předsedou výboru esperantského kroužku K. Štěpánek, místopředsedou Fr. Mlynář, jednatelkou Naďa Zedníčková, kulturním referentem Eliška Kunertová, technickou sekci vedl František Hort, styk se zahraničním měl na starosti Zdeněk Polák. Delegátkou 2. sjezdu Českého esperantského svazu byla zvolena Naďa Zedníčková.

V roce 1976 se v Tesláckém světě píše: Kroužek esperanta si vede velmi dobře. S příznivým ohlasem se setkaly u veřejnosti přednášky účastníků cest do zahraničí – členů esperantských klubů z Litomyšle a České Třebové. Z těchto cest si přivezli řadu poznatků jak z ekonomického, kulturně-politického, tak i sociálního života, tak i množství materiálů, kterými doplnili své přednášky, což přispělo k jejich zajímavosti. Jedna z nejpoutavějších přednášek byla uspořádána za spoluúčasti ředitele ZDŠ v Lanškrouně se zástupci vietnamského velvyslanectví v Praze a to na téma Boj vietnamského lidu za nezávislost. Náš esperantský kroužek spolupracuje s jinými kluby v rámci okresu, kraje a předávají si zkušenosti, pořádají pro lanškrounské pionýry kursy esperanta pro začátečníky. Jeho členové v současné době velmi dobře rozvíjí svoji činnost."

Lanškrounský zpravodaj v roce 1978 (viz. příloha) uvádí, že Společenský dům ROH velmi dobře zajišťuje materiální a technickou stránku kroužku a poskytuje i přiměřený finanční příspěvek na ostatní výdaje. Na konferenci SD ROH byla činnost esperantského kroužku vysoce hodnocena a jeho zástupce převzal diplom „Za socialistickou angažovanost v kultuře“.

V letech 1987 až 89 navštěvovalo kurzy esperanta, které probíhaly v jazykových učebnách přízemí hotelu Společenského domu, pět až šest lidí. Výuku vedla Jana Křížková.

Foto:
1 a 2 - Ukázky časopisu Esperanta Vorto z let 1951 a 1952

3 – Členové kroužku esperanta v Lanškrouně v 50. letech: 1-Josef Ryšavý, 3-Jaroslav Hošek 3 – Členové kroužku esperanta v Lanškrouně v 50. letech: 1-Josef Ryšavý, 3-Jaroslav Hošek z Výprachtic, 4-kněz Josef Mareš z Výprachtic, 5-Vítězslav Langer, 6-Jan Werner, 11-Josef Cink a 13-Zdeněk Polák z Rudoltic

4 – Stránka z kroniky kroužku esperanta přibližuje společné setkání členů v SD, kde japonský host L. Hruškové, promítal barevné diapozitivy ze své země. Na snímku sedí v popředí (s brýlemi), dívá se na něj Naďa Zedníčková.

5 a 6 – článek z Lanškrounského zpravodaje z roku 1978 na téma „Ano – v Lanškrouně se mluví již 30 let esperantem“

7 – Lanškrounské osobnosti spjaté s esperantským kroužkem: Zdeněk Polák z Rudoltic, František a Hana Hortovi, František Mlynář a Naďa Zedníčková

Cenné informace o historii kroužku a materiály poskytla Jana Křížková.

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

 

Kroužek akvaristiky

Akvaristika byla v 70. letech oblíbeným koníčkem mnoha Lanškrouňáků. Akvaristé spadali pod Český svaz chovatelů a podle jedné z dochovaných prezenčních listin jich bylo až ke čtyřiceti. Za všechny jmenujme Josefa Marka, Miloslava Šípka, Josefa Vokála, Ladislava Vondru, Jana Vébra… Členové kroužku se někdy scházeli v malém kabinetu v 1. poschodí vily Společenského domu. 

V prostorách šaten Společenského domu, které byly pro tento účel přechodně vystěhovány, uspořádali dvě výstavy spojené s burzou rybiček a akvarijních rostlin. Výstavy byly velmi úspěšné, líbily se nejen návštěvníkům, ale i tehdejšímu vedoucímu restaurace SD Václavu Leníčkovi. Prohlásil, že takové akvárium, jaké viděl na výstavě, chce do restaurace a také jej promptně pořídil. V hlavní místnosti restaurace bylo umístěno mnoho let a pánové Josef Diblík, Josef Marek a Miloslav Šípek se o toto velké akvárium pravidelně starali.

 

 

Fotografický kroužek

Bohužel, přesně podle rčení, že kovářova kobyla chodí bosa, nepodařilo se členům lanškrounského fotoklubu ze svých počátků dohledat žádné fotografie, na nichž by byli zachyceni. Na stránkách http://www.fotolan.cz/historie/historie-fotoklubu/ popisuje historii fotoklubu Vladimír Skalický:

„Historie lanškrounského fotoklubu začíná před rokem 1970, kdy se scházeli přátelé, které spojoval společný zájem o fotografii. Mezi první členy patří pánové Jaromír Hustý, Robert Groschup, Josef Kuběnka, Josef Antoš. Ludvík Zrůstek a Erich Rauer – první vedoucí. Činnost byla soustředěna na fotografickou práci jednotlivých autorů, besedy nad fotografiemi, technikou používanou k fotografování, setkání s jinými fotokluby v okrese i kraji. Členové klubu se účastnili fotografických soutěží a hodnocení klubových kolekcí.
V následujících letech do klubu přicházejí mladí fotografové Radek Lepka, Ladislav Provazník, Stanislav Vimr, Vladimír Skalický a další, kteří od starších praktiků přebírají zkušenosti a postupně se ujímají fotografické aktivity.“

 

Záběry, na nichž lektor Josef Antoš učí fotografovat členy kroužku, poskytlo městské muzeum

• 
• 
• 
• 
•  

Zobrazit fotogalerii na:
https://www.lanskrounsko.cz/cz/historie/spolecensky-dum-lanskroun/5793-serial-o-sd-dil-13-kurzy-a-krouzky#sigProIdcf27646753

 

 

 

Malířský kroužek

Vedoucím kroužku byl profesor Vlastimil Novák, dlouholetými členy byli Bohuslav Vaško, Zdeněk Brokeš, Karel Komínek, pan Boháč, Ladislav Ševčík, Ivan Rozsíval.

Podle Ladislava Ševčíka kroužek fungoval ještě dřív, než on přišel v roce 1960 do Lanškrouna: „Já jsem se k nim ještě s mým kamarádem Ivo Rozsívalem přidal, my jsme malovávali spolu. V tomto složení jsme se scházeli celá ta léta, prakticky pořád. My jsme byli všichni, kromě Vlastika Nováka, krajináři. Malovali jsme hlavně oleje, ty se dělaly nejjednodušeji a nejlíp, protože se to dá pořád přemalovávat několikrát přes sebe. Akvarel když pokazíte, tak to potom můžete vyhodit.
Nějakou dobu tam s námi byl i Jaroslav Cop, sem tam se tam objevil i někdo jiný, chvilku tam chodil třeba Zdeněk Třešňák, Karel Dostál... V tomto složení jsme vydrželi celou dobu. Potom jeden po druhém postupně umírali, až jsme tu zbyli poslední roky s Ivanem Rozsívalem jen my dva. Když se na konci října 2015 zavíral kulturák, tak jsme museli odevzdat klíče a tím to skončilo. To ale neznamená, že nemalujeme. Malujeme pořád,“ končí svoje vzpomínky Ladislav Ševčík.

 

Foto:
1 – zleva Zdeněk Brokeš, Bohuslav Vaško, Ladislav Ševčík
2 – zleva sedící: Ladislav Ševčík, Ivo Rozsíval, Bohuslav Vaško, za nimi stojí Zdeněk Brokeš
3 – zleva Bohuslav Vaško, Zdeněk Brokeš, Karel Komínek, p. Boháč, Ladislav Ševčík a Vlastimil Novák
4 – Na konferenci SD ROH v květnu 1976 předává ředitel SD Karel Mikuláš Uznání za práci v oblasti kultury a mimoškolního vyučování (zleva) Václavu Leníčkovi, Josefu Antošovi, Zdeňku Brokešovi, kapelníku Nonetu Zdeňku Chládkovi, Evženu Zastoupilovi a vedoucímu skupiny Orion Josefu Kopeckému.
5 až 11- kronika dokumentuje výstavu malířského kroužku, konanou v roce 1979 ve Společenském domě

Fotografie malířského kroužku poskytli Ludmila Brokešová a Ladislav Ševčík.

 

S poděkováním všem, kteří poskytli pro vznik tohoto dílu fotografie a informace

Marie Hrynečková

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

 

Všechny díly seriálu najdete na: http://www.lanskrounsko.cz/cz/historie/spolecensky-dum-v-lanskroune