Území dnešní Lukové kdysi pokrýval obrovský rybník

Stanislav Vimr o sobě tvrdí, že není historik, ale o historii Lanškrounska ví tolik zajímavostí, že o jeho besedy je vždy velký zájem. Jinak tomu nebylo ani 25. března, kdy probíhala beseda o historii Lanškrouna, Lukové a Květné v lukovském kulturním domě.

Témat bylo nadhozeno několik. Namátkou zmiňme třeba nález mamutího klu, příchod prvních osídlenců, první písemnou zmínku o obci, erby, hřbitovy, stavbu železnice...
Co ale mimořádně zaujalo, bylo vyprávění o rybníku nebývalých rozměrů, který vznikl na Lukovském potoce v roce 1602. Měl 60 hektarů, což je větší plocha, než představují všechny lanškrounské rybníky dohromady. Rozsah jeho rozlití Stanislav Vimr demonstroval na současné mapě.

V kronice obce Luková se k tomu píše:
„Lukovský rybník nechal zřídit Adam Hrzán z Harasova. Rozkládal se na ploše polností a usedlostí více než tří čtvrtin obyvatel Lukové. Lukovští poddaní byli s vrchností ve sporu, který se nepodařilo vyřešit ani komisi zřízené a vyslané císařem Rudolfem II. roku 1603. Způsobené škody nehodlala vrchnost vyrovnat v patřičné výši. Lukovští odmítli platit dávky a robotovat svému pánu. Spor se táhl několik let.
V roce 1612 proto poddaní vysekali hráz rybníka, vypustili jej, pochytali ryby a vyplenili panský mlýn. Karel z Lichtenštejna rybník opět obnovil (v menší rozloze) a vyrovnal škody způsobené poddaným. Po roce 1700 došlo k protržení hráze rybníka a k jeho obnovení nedošlo. Dle jiných pramenů však byl rybník pravděpodobně vysušen roku 1842, aby ustoupil budování železnice.“

Ve vymezeném čase se nepodařilo probrat všechna témata besedy podrobněji, a tak se budeme těšit na další pokračování.

Text: Marie Hrynečková

Foto: 2 až 5 Radek Lepka
6 až 8 Stanislav Vimr
10 Městské muzeum Lanškroun
11 Ondřej Ulrich

Foto:

2 - Přednášku na téma Historie Lanškrouna, Lukové a Květné zahájil starosta obce Luková Petr Celý.

3 - Autor přednášky Stanislav Vimr.

6 - V roce 1957 byl v Lukové při hloubení studny pro kravín nalezen úlomek mamutího klu.

7 - Stanislav Vimr se přiklonil k myšlence, že při osidlování pohraničního hvozdu na Lanškrounsku ve 12. a 13. století přišli kolonisté tzv. Třebovickou bránou a postupovali podél lukovského potoka až k Žichlínku. Osídlením byli králem Přemyslem Otakarem II. a jeho synem Václavem II. pověřeni Páni z Drnholce. Důvod toho pověření byl snad až kuriózní, Oldřich z Drnholce se totiž oženil s nemanželskou dcerou Otakara II.

8 - Erbem Pánů z Drnholce bylo dvojité lekno – leknín. Svůj erb měli rovněž učenec Jan Marci z Kronvaldu i kardinál Fridrich Gustav Piffl (oba Lanškroun).

9 - Pro některé z účastniků bylo překvapivé zjištění, že mimo třech známých hřbitovů v Lanškrouně (u Magdalénského kostela, u kostela sv. Anny a současného), zde byl i hřbitov čtvrtý. Tím nejstarším byl hřbitov u kostela sv. Václava, kde byli pohřbeni první lanškrounští obyvatelé. Kostel se zpočátku jmenoval kostel P. Marie, až později byl přejmenován na kostel sv. Václava. Existenci hřbitova dokladuje fotografie z průzkumných výkopů v letech 1940-42. S příchodem českých kolonistů do Lukové po roce 1927 pro ně byl určen pozemek pro „jejich" hřbitov. Na to Češi nepřistoupili, a tak pozemek zůstal volný k zemědělskému využití.

10 - Zápis z kroniky obce Luková o existenci bývalého rybníka.

11 - Rozměry lukovského rybníku Stanislav Vimr demonstroval na současné mapě a vyzdvihl zde vědeckou práci doktoranda Ondřeje Ulricha v oblasti, kterou laicky pojmenoval „Krajinotvorné procesy v průběhu staletí“.