Horní Čermná

Německý název: Ober Böhmisch Rothwasser
Počet obyvatel: 1 023
Počet domů: 344
Rozloha: 1764 ha
Zeměpisná poloha: 49o58' N / 16o34´ E
Nadmořská výška: 410 m n.m.
Tel.: 465 393 440
Adresa: OÚ 563 01 Horní Čermná 1
E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Web: www.hornicermna.cz

Obec Horní Čermná je branou do Orlických hor, jejíž dlouhé údolí se rozkládá v nadmořské výšce 450-500 m.n.m. Údolím protéká potok Čermenka - název je odvozen od červené barvy půdy s obsahem železa. První zmínky o obci Čermná můžeme najít v listinách kláštera ve Zbraslavi z roku 1304. Král Václav II. ji daroval nově založenému klášteru. Až do poloviny 17. století bylo v obci osídleno jen 22 statků a 10 chalup. Obec zažila čtyři vystěhovalecké vlny. První - poč. 17. století z důvodu velkého útisku a roboty, druhá - 1736-1744 v době protireformace (odchod mnoha evangelických rodin do Berlína-založení obce Rixdorf), třetí-z důvodu přelidnění opustilo obec několik set obyvatel převážně do Texasu, čtvrtá - po druhé světové válce. S rodáky v Texasu i Rixdorfu jsou udržovány kontakty. V roce 1873 byla obec Čermná prohlášena za městys. V roce 1935 pro dlouhotrvající neshody ohledně výstavby a rozdílné náboženství na obou koncích byla rozdělena na katolickou Dolní a evangelickou Horní Čermnou. V roce 1960 došlo ke sloučení Horní Čermné a obce Nepomuky, která byla založena před rokem 1787. V okolí obce se nachází překrásná příroda s výskytem chráněných rostlin - Zloma, Tisce, Matějkov a Sázavské údolí s nalezištěm českých granátů.

Podrobné informace (převzato z "Vlastivědy Lanškrounska"):
 Obec Honí Čermná se rozkládá podél toku Čermenky 7 km severně od Lanškrouna. Samostatnou obcí je Horní Čermná až od roku 1935, kdy se rozdělily horní a dolní část Čermné do dvou celků. V roce 1960 byla k Horní Čermné administrativně připojena historicky samostatná obec Nepomuky.
První zmínka o Čermné (Rotenwasser) pochází z donační listiny Václava II. z roku 1304, jíž daroval celé Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Její místní jméno má původ v pojmenování potoka, jehož voda se vyplavovanými usazeninami barvila do červena (staročesky se "čermnala").
Mnohem mladšího původu jsou Nepomuky, které vznikly v osmdesátých letech 18. století parcelací pozemků výprachtického dvora zvaných Na záhubách, ležících v místě dnešních Nepomuk. Začátkem dvacátých let 20. století obec Nepomuky usilovala o připojení hornotřešňovských osad Sebranice a Matějkov, což se realizovalo až roku 1945. Místní jméno Nepomuky má původ ve jméně oblíbeného barokního světce Jana Nepomuckého. Podle tradice šlo při určení názvu nově zakládané vesnice prý o jistou zlomyslnost vrchnostenských úředníků, protože většina usedlíků zde byla evangelického vyznání.
 V souvislosti se založením litomyšlského biskupství a ustavováním jeho diecéze se 1349 ves Čermná (Ruffa aqua) uvádí jako farní. Roku 1358, kdy zbraslavský klášter směnil Lanškrounsko a Lanšpersko s litomyšlským biskupem za vhodnější statky blíže u Prahy, se Čermná stala součástí biskupských statků. Během husitských válek, po zániku biskupství v Litomyšli, uchvátili jeho statky a rovněž zdejší ves světští šlechtici. Od druhé poloviny 15. století tak Čermná sdílela své osudy s ostatními vesnicemi lanškrounského panství až do konce feudalismu.
V době pobělohorské, kdy roku 1622 koupil panství lanškrounské Karel z Lichtenštejna, začala na Lanškrounsku rekatolizace. Opuštěná farnost tak zanikla a byla obnovena až roku 1671. Velmi silné postavení měla v Čermné také Jednota bratrská, jejíž vyznavači se sice už v polovině 17. století hlásili ke katolickému vyznání, ale svou víru si tajně uchovali i nadále. Roku 1725 dokonce nekatolíci z Čermné a nedalekých Výprachtic utvořili tajné evangelické církevní představenstvo v jehož čele stáli tři laičtí patriarchové, které udržovalo tradici českobratrského vyznání. V letech 1728-29 dokonce navázali čermenští tajní evangelíci styky s obnovenou ochranovskou jednotou. V roce 1736 se pak rozhodla řada nekatolíků tajně z panství uprchnout, což se více než sedmdesáti osobám podařilo. Po dlouhé cestě se nakonec exulanti usadili v evangelickém Sasku, v Rixdorfu ležícím u Berlína. Na tuto první vlnu později navázala řada dalších tajných evangelíků, kteří se pro víru rozhodli opustit Čermnou. Velká vystěhovalecká vlna, tentokrát do Ameriky, nastala také po roce 1850, a to převážně z Nepomuk. 
Po vyhlášení tolerančního patentu se většina obyvatel horní části Čermné a Nepomuk přihlásila k evangelickému vyznání. V letech 1836-1839 si zdejší evangelíci vystavěli kostel, původní modlitebna z roku 1788 byla dřevěná. Ke kostelu byla roku 1885 dostavěna věž. Roku 1873 byla Čermná povýšena kolem tří tisícovek obyvatel povýšena na městys. Roku 1935, jak bylo řečeno, se obě části Čermné rozdělily, přičemž jedním z rozhodujících momentů bylo rozdíly ve vyznání převážně katolické dolní části a evangelické horní části. V době druhé světové války byla Horní Čermná anektována do Sudet, kde tvořila s okolními českými obcemi jako byly Nepomuky, Výprachtice a Heřmanice jakýsi český jazykový ostrůvek.
 Spolkový život v obci představovaly hasičský sbor založený roku 1879, v Nepomukách se ustavil podobný sbor roku 1898. Sokol byl v Čermné založen již roku 1912, v roce 1923 Čermná II. a od roku 1950 nese název tělovýchovná jednota Sokol. Kromě zájmových spolků jako červený kříž, mysliveckého sdružení a zahrádkářů zde v současnosti působí ještě klub důchodců (od roku 1989) a spolek Odkaz (od roku 1923).
Mezi místní památky patří kromě evangelického kostela dále drobné sakrální stavby jako kamenný krucifix s bolestnou P. Mariií z roku 1813 u silnice na Mariánskou horu. V obci rovněž stojí pomník padlým první světové války s figurou lva. Nad Horní Čermnou se nachází Mariánská hora, která byla poutním místem. Jeho tradice je poměrně mladá. Roku 1864 zde byla vybudována kaple Narození Panny Marie, která byla už toku 1875 přestavěna na kostel. Roku 1885 tehdejší královéhradecký biskup vyhlásil Mariánskou horu u příležitosti milénia od smrti sv. Metoděje za poutní místo. Poblíž svatostánku byl vybudován domek, později roku 1872 přízemní hostinec zvýšený roku 1908 o patro. V roce 1886 vznikla před kostelem křížová cesta se čtrnácti zastaveními a vysázena byla lipová alej. Dolnočermenská farnost nechala roku 1995 kapličky křížové cesty zrekonstruovat a v následujícím roce ozdravit i monumentální lipovou alej. V roce 1998 hornočermenská obec nechala na Mariánskou horu vybudovat asfaltovou příjezdovou cestu.
Kromě církevních památek se v obci dochovaly také některé výrazné objekty lidové architektury, jako je Krčma, a chalupy čísel popisných 104, 116, 24, 140, 84, 74 a 75, 138, 173 a další.
 Mezi významné osobnosti Horní Čermné patří nepomucký rodák z 19. století Josef Lidumil Lešikar, který vedl druhou vystěhovaleckou vlnu do Ameriky roku 1853. Dalším nepomuckým rodákem byl František Šilar (*1914-†2001), rodopisec a regionální historik.
V Horní Čermné působí nyní mateřská škola, úplná základní škola a pošta; podniká zde také řada firem. Největší počet pracovníků zaměstnávají zemědělské společnosti BDM s.r.o. (25) a ZEFA H.Č. s.r.o. (25). Další dvě desítky firem poskytují práci deseti a méně zaměstnancům.