Horní Heřmanice

Německý název: Ober Hermanitz
Počet obyvatel: 508
Počet domů: 270
Rozloha: 1574 ha
Zeměpisná poloha: 49o58' N / 16o40´ E
Nadmořská výška: 537 m n.m.
Tel.: 465 391 212
Adresa: OÚ 561 33 Horní Heřmanice 129
E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Web: www.hornihermanice.cz

Podhorská obec leží na samé česko-moravské hranici, pod nejvýchodnějšími výběžky Orlických hor ve výšce kolem 600 m n.m. Vznikla sloučení tří dříve samostatných vsí Horní Heřmanice, Dolní Heřmanice a Rýdrovice. Vznik a původ Horních a Dolních Heřmani se datuje do 13. století, Písemná zmínka je na listině z roku 1304. Ves Rýdrovice pak vznikla pozdějí, přibližně kolem roku 1790. Významnými stavbami v obci je kostel a fara. Kostel sv. Jiří je dílem italského architekta Antonia Saly a byl postaven v letech 1706 - 1712. Dnes je celý kostelní areál včetně hřbitovní branky a kaple prohlášen za kulturní památku. Zděná fa3ra pochází z roku 1749. Obec se může pochlubit novou budovou šloly z konce 80. let a zrekonstruovaným společenským sálem s pohostinstvím. Přímo v obci se nachází udržované dřevěné chalupy, jako doklad lidové architektury. To vše svědčí o poměrně zachovalém prostředí, krajině a přírodě. Blízké i vzdálené okolní obce jsou jako stvořené pro pěší turistiku, cykloturistiku a¨zimní sporty malý lyžařský vlek, vhodný zejména pro mládež, je přímo v centru obce. Hřebenová turistická cesta Bukovohorskou hornatinou, která prochází horní částí obce, nabízí po celý rok překrásné výhledy do Čech i na Moravskou stranu.Její vrcholy Suchý vrch a Buková hora dosahují výšky téměř 1000m n. m.
Známým zimním lyžařským střediskem jsou 10 km vzdálené Čenkovice s běžeckými tratěmi a lyžařskými vleky.Turisty jistě zaujme pohraniční opevnění z 2.svět. války na Kralicku, jehož některé objekty jsou zpřístupněny.Za zhlédnutí stojí poutní kostel na Hoře Matky Boží u nedalekých Králík.
Náročnější turisty jistě uspokojí výstup na Kralický Sněžník (1424 m n. m.) k pramenům řeky Moravy, či výlet do vzdálenějších Jeseníků.Koupání nabízí romantické prostředí přehrady v Pastvinách.Patnáct kilometrů vzdálený hraniční přechod Dolní Lipka umožňuje přístup do sousedního Polska.

Podrobné informace (převzato z "Vlastivědy Lanškrounska"):
 Obec Horní Heřmanice se rozkládá v údolí potoka, který je levobřežní přítokem Moravské Sázavy, 12 km severovýchodně od Lanškrouna. Skládá ze tří částí, historicky samostatných obcí - Horních Heřmanic, Dolních Heřmanic a Rýdrovic, které byly v moderních dějinách administrativně sloučeny. Dolní Heřmanice, jež tvoří s Horními prakticky jeden sídelní celek, byly připojeny roku 1970; stejného roku byly správně integrovány Rýdrovice, ležící 2 km severněji.První písemná zmínka o Horních i Dolních Heřmanicích (Hermansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II. Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Mnohem mladšího data jsou Rýdrovice, které vznikly až roku 1790 parcelací pozemků hornoheřmanické dědičné rychty (čp. 19). Místní jméno Rýdrovic má původ v příjmení někdejšího správce lanškrounského panství Františka Riedera.
Po směně mezi Zbraslavským klášterem a litomyšlským biskupem roku 1358 zůstaly Heřmanice součástí lanškrounského panství až do roku 1409. Toho roku je biskup Jan Železný spolu s Jablonným nad Orlicí a okolními vesnicemi zastavil šlechtici Janu Strýčkovi ze Střížkova. Znovu byly připojeny k Lanškrounsku a Lanšpersku až po husitských válkách Zdeňkem Kostkou z Postupic v roce 1453. Roku 1540, kdy Jan z Pernštejna zastavil Lanškrounsko Václavu Černohorskému z Boskovic, odtrhl od něj okolí Jablonného. Tuto oblast Pernštejn poté přičlenil k panství lanšperskému a o čtyři léta později jej prodal Petrovi Bohdaneckému z Hodkova. K opětovnému spojení Lanškrounska a Lanšperska do jednoho celku se sídlem v Lanškrouně došlo až za Vratislava z Pernštejna roku 1564. Do konce feudalismu sdílely Heřmanice své osudy s ostatními vesnicemi lanšpersko-lanškrounského panství, jež od roku 1622 držel rod Lichtenštejnů.
 V těžkých dobách třicetileté války byly Heřmanice dokonce dvakrát postiženy vojsky táhnoucími krajem. Poprvé zplundrovalo Horní i Dolní Heřmanice 14 kornet císařského vojska, které táhlo z Opavy do Říše. Podruhé byly Horní Heřmanice postiženy oddílem švédského vojska, které po bitvě u Jankova opanovalo východní Čechy. Pro neodvedení vymáhané kontribuce vojáci celou ves vypálili. Naopak bez úhony přečkaly Heřmanice dobu sedmileté války (1756-1763), kdy vesnicí rovněž protáhla císařská vojska pod vedení generála Laudona.
Začátkem 18. století byl v Horních Heřmanicích na místě někdejšího dřevěného kostela vybudován stavitelem Antoniem Sallou barokní kostel sv. Jiří. Základní kámen byl položen roku 1706 a stavba byla dokončena roku 1712. Duchovní správu obstarával farář z Jablonného nad Orlicí až do roku 1748, kdy byl filiální kostel v Heřmanicích povýšen na farní a jeho správu obstarával vlastní farář. O založení fary v Heřmanicích se zasloužil zdejší rodák Pavel Bernard Lyer, děkan kapituly královéhradecké. Farní budova byla postavena v letech 1752-53.
K památným stavbám v Horních Heřmanicích patří rovněž hřbitovní kostnice ze 17. století a několik světeckých soch, jako je sv. Jan Nepomucký u fary z roku 1760 nebo kříž před kostelem z roku 1788. Z 18. století pocházejí i nejstarší lidové stavby. Do seznamu kulturních památek byla zařazena chalupa čp. 85 z roku 1790 a mlýn čp. 103 z roku 1748.
Mezi nejstarší spolky v obci, které dodnes vyvíjejí činnost patří sbor dobrovolných hasičů založený roku 1884 a tělovýchovná jednota Sokol s tradicí od roku 1912. Mimo to zde na přelomu 19. a 20. století působily hospodářské společnosti jako 1890 založený hospodářský spolek nebo v roce 1926 vzniklé mlékárenské družstvo Svépomoc. V současnosti se obyvatelé Heřmanic sdružují ještě v zahrádkářském spolku, mysliveckém sdružení a osvětové besedě.
 I přes tradičně český charakter Heřmanic byly obě obce v době druhé světové války přičleněny do Sudet. S okolními vesnicemi jako byly například Jamné, Bystřec, Koburk, Horní Čermná a Nepomuky tak zde tvořily jakýsi český jazykový ostrůvek. V poválečných dějinách obce zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo (1953), které se ovšem záhy rozpadlo a obnoveno bylo o několik let později roku 1959. Začátkem 80. let se JZD sloučilo s družstvem v sousedních Výprachticích, ale později došlo k jejich opětovnému rozdělení. Elektrifikace Heřmanic proběhla teprve koncem čtyřicátých let a dokončena byla roku 1948.
V současnosti v obci působí dvě prodejny potravin provozované firmou Hermas a.s., a to v Dolních i Horních Heřmanicích, jeden hostinec a řada drobných firem. Obec je vybavena mateřskou školkou a čtyřtřídní základní školou. Vyšší třídy školáci navštěvují v sousedních Výprachticích. V Horních Heřmanicích žije nyní celkem 477 stálých obyvatel.