Horní Třešňovec

Německý název: Ober Johnsdorf
Počet obyvatel: 591
Počet domů: 197
Rozloha: 979 ha
Zeměpisná poloha: 49o16' N / 16o36´ E
Nadmořská výška: 418 m n.m.
Tel.: 465 323 549
Adresa: OÚ 56301 Horní Třešňovec 225
E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Web: www.hornitresnovec.cz

První knižní zmínka o obci je z roku 1304 z Kláštera na Zbraslavi. V roce 1358 bylo Lanškrounsko směněno s biskupstvím v Litomyšli a Třešňovec se stal majetkem lanškrounského kláštera Augustinů. Obec se nachází 4 km ne sever od Lanškrouna, je přibližně 3 km dlouhá. V horní části vesnice pramení Třešňovecký potok. Z východní a západní části je obec obklopena lesy, jsou zde výhodné trasy pro pěší turistiku, cykloturistiku, a zimní krajina je vítána běžkaři.
V obci je základní a mateřská škola, prodejna potravin, Národní dům s vyvařovnou, pohostinství, fotbalové hřiště, tenisové kurty, hasičská zbrojnice. V obci je také evangelický a katolický kostel se hřbitovem.
Působí zde několik soukromých firem různého zaměření. Obec připravuje výstavbu 40 bytových jednotek.

Podrobné informace (převzato z "Vlastivědy Lanškrounska"):
 Obec Horní Třešňovec leží 4 km severně od Lanškrouna. První písemná zmínka o Třešňovci (Jansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Třešňovec byl tehdy jedinou vsí, která se až začátkem 16. století začala rozlišovat na horní a dolní část, přičemž Dolní Třešňovec byl řazen spíše k předměstí lanškrounskému.
Jednou z prvních zmínek, která rozlišuje Horní a Dolní Třešňovec je listina z roku 1509, která dokazuje že Horní Třešňovec měl již svou vlastní rychtu a omezenou obecní samosprávu. 29. srpna toho roku vydal tehdejší držitel lanškrounského panství Vojtěch z Pernštejna takzvaný hamfešt rychtáři hornotřešňovskému Petrovi Istrycharovi, kterou upravil některé jeho povinnosti k vrchnosti. V této době mu totiž rychtář přenechal své lidi, které držel k rychtě i se všemi jejich platy a robotami. Na oplátku ho proto Pernštejn zbavil ročního platu čtrnácti grošů, naturální dávky v podobě plece masa a povinnosti chovat vrchnosti vola a loveckého chrta. Mezi příslušenstvím rychty jsou dále zmíněny čtyři svobodné pruty rolí a svobodný šenk. Z něho však rychtář mohl šenkovat pivo v Dolním Třešňovci pouze s povolením pánovým - s výjimkou jednoho sudu o masopustu a svatbě. Povinností rychtáře dále zůstávalo opatrovat na rychtě zbroj v podobě pancíře, meče a kuše. V případě nějaké války měl pak rychtář platit ze svých čtyř prutů rolí plat ve stejné výši jako ostatní hospodáři.
 V minulosti převládal v Horním Třešňovci smíšený národnostní charakter. Dalo by se říci, že ležel na jazykovém rozhraní - horní část obce s osadami Sebranice a Matějkov byla spíše česká, dolní část německá. Ve třicátých letech byl podíl českého obyvatelstva v tehdy téměř devítisethlavém Třešňovci více než třetinový. Podobný poměr dvou ku jedné představoval i počet katolického a evangelického obyvatelstva obce.
Součástí lanškrounského panství byl Horní Třešňovec až do konce feudalismu. V roce 1853 proběhla v Třešňovci první vlna vystěhovalectví do Ameriky, podobně jako v nedalekých Nepomukách nebo Ostrově.
Škola byla v Horním Třešňovci zřízena roku 1783, vlastní budovu měla tehdejší trojtřídka od roku 1877. Od roku 1919 v obci působila také česká menšinová škola. V současnosti je zde mateřská škola a dvoutřídní základní škola.Spolkový život v Horním Třešňovci reprezentoval sbor dobrovolných hasičů založený roku 1886, v němž se sdružovali především německy mluvící obyvatelé obce. Spolek "Národní dům", založený roku 1934, se pak skládal z českých obyvatel, kteří získali na stavbu spolkového domu příspěvek menšinových organizací (Národní dům, Česká menšina a Národní jednota severočeská). V tomto domě pak svou činnost zahájil hostinec, kampelička a pořádaly se zde nejrůznější společenské akce jako byly zábavy, divadelní představení atp. Rokem 1938, kdy obec připadla do německého záboru, činnost spolku pochopitelně skončila. Nedobrovolně ukončil obnovený spolek činnost i v době poválečné roku 1951. Současné hornotřešňovské myslivecké sdružení má tradici již od padesátých let. Roku 1992 byla v obci založena myslivecká společnost Třešňovské háje. Rovněž od padesátých let 20. století se traduje i činnost tělovýchovné jednoty Sokol a organizace červeného kříže, založené roku 1954.
 Kromě obnoveného sboru dobrovolných hasičů jsou zdejší občané organizováni i v zájmových organizacích českého svazu chovatelů, zahrádkářů a včelařů. Aktivní je od roku 2000 i klub důchodců a klub žen, transformovaný z někdejšího svazu žen, činného v letech 1954-1994.
K místním památným stavbám patří kostelík Nanebevzetí Panny Marie z let 1869-70, evangelická modlitebna z let 1953-54 a pískovcové sousoší Kalvárie před čp. 213 na dolním konci obce. K výrazným objektům venkovské architektury se řadí usedlost čp. 105 a čp. 102 se zachovanými sýpkami a v neposlední řadě hasičské muzeum čp. 91.
V Horním Třešňovci podniká jedna větší firma o pětatřiceti zaměstnancích Gufero Production s.r.o. a dále několik drobných firem jako je například autolakovna Jana Švestky a zemědělská Farma Jirásek.
V současnosti v Horním Třešňovci žije 597 stálých obyvatel ve 147 trvale obydlených domech (celkový počet domů je 183).