Loňské sucho bylo extrémní a devastující a zdaleka se netýkalo jen Jižní Moravy a Polabí. I na Lanškrounsku, kde bývají průměrné teploty uprostřed léta snesitelnější, loni vyschlo několik vodních toků, vodní plochy se zazelenaly do nezdravých odstínů, umíraly rostliny a došlo ke zvýšení rizika požárů na vyprahlé půdě i lidských sídlech.
Není to zveličování ani dramatizování. Situaci není potřeba dramatizovat víc než už je. Připomeňme si úplně vyschlý Sázavský potok, Zadní potok, který napájí rybniční soustavu, Ostrovský a Třešňovský potok, které se proměnily v malou strouhu. Připomeňme si trávníky, které se nedostatkem vody změnily v prašné plochy hlíny a suchých stébel. Už si vzpomínáte, jak vypadalo minulé léto?
Kolik úředníků je potřeba k zasazení stromu?
Podle serveru intersucho.cz (projek AVČR, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu) je Lanškrounsko už nyní, z kraje léta, ve fázi výrazného sucha. Podle loňského rozhovoru s Richardem Kohoutem z odboru životního prostředí si je město Lanškroun vědomo kritické situace. Při opravách komunikací v loňském roce bylo vysazeno množství stromů, největší problémy, které však již loni byly známy, se odstranit nepodařilo. (Rozhovor najdete na stránkách lanskrounsko.cz s datem vydání 15. srpna 2018).
Zmiňme také, že Dlouhý rybník byl letos na jaře během tání opět vypuštěn kvůli výlovu Českým rybářským svazem a Rybářstvím Litomyšl. Způsob, kterým tyto organizace hospodaří s vodou v rybníce byl už v loni, v období zhoršujícího se sucha, kritizován p. Kohoutem z OŽP. Rybáři na rybníce hospodaří velmi intenzivně, ale jejich způsob péče není přátelský vůči přírodě a je nepochopitelné, že hospodáři rybníků nezvolí jiný termín pro výlov. Nebylo v moci vedení města-skrze radu, zastupitelstvo a především komise pro životní prostředí, působit na majitele Dlouhého rybníka, aby s vodou nakládal šetrněji?
Žádná změna se také neudála v centru města, které by ji ovšem potřebovalo nejvíc. Na velkých nezastíněných plochách jako jsou náměstí a parkoviště, se teploty povrchu pohybují klidně okolo 70°C, v jednom a půl metru nad zemí 40°C (měření prováděná v Brně a Praze). Vysazením stromů se plocha zastíní a výrazně sníží teplota, navíc to také pomůže zadržení vody ve městě. V současné době totiž cenná dešťová voda zcela nevyužitě stéká z celého širšího centra města do kanálu a odtamtud už velmi rychle mizí přes vodní toky do nejbližšího moře. A to je vlastně jedna z úplně klíčových věcí celého problému s vodou! Nenechat si vodu odtéct!
Přírodní živly mají výrazně rychlejší tempo změn než městský úřad a je potřeba, aby zkrátka reagoval akčněji.
Vědí ještě zemědělci, jak kvete mák, len a jak rostou brambory?
V okolí města mají nejhorší dopad na stav vody výstavby zpevněných ploch a zemědělská činnost. Intenzivní zemědělství na velkých lánech bez remízků, s plodinami mělce kořenícími (kukuřice), monokulturami (řepka) a s uměle svedenou vodou do meliorací, způsobuje velmi rychlý odtok vody z našeho území. Hydrogeolog Zbyněk Hrkal nedávno na Radiožurnálu prohlásil: „Ve skutečnosti na Zemi voda nemůže dojít. Je jí pořád stejně, jen se přelévá z jednoho kontinentu na druhý.“ Ve skutečnosti bychom mohli mít vody více a několik vydatněji propršených dnů by udělalo s naší krajinou překvapivé věci. Obrovské plochy polí, po kterých však nesmírné množství vody je spláchnuto a narovnanými koryty okamžitě odtéká pryč do řek, nemají schopnost vodu udržet. A tak vyprahlé Česko zalévá moře a samo žízní. Řešením rozhodně není přestat se zemědělství věnovat, ale udělat změny, které polím vrátí sílu a život. Vysadit aleje podél cest, a také remízky, zrušit meliorace a nahradit je mělkými strouhami s meandry a tůněmi. A hlavně pěstovat různé druhy plodin na menších plochách.
Intenzivní zemědělská činnost v podobě, která se provozuje i na Lanškrounsku, je krátkozrakým plundrováním krajiny. Je příčinou výrazné eroze, krize vody, extrémního úbytku hmyzu (podle ekolist.cz, Institutu Veronica a dalších ekologických organizací je dnes na území ČR již jen 1/3 jejích přirozených hmyzích obyvatel) a jestli místní zemědělci výrazně nezmění svůj přístup k polím, naše řeky nepotečou a studny se nenaplní.
Deset tisíc jednotlivců je hodně lidí, kteří můžou udělat hodně změn!
Jakkoliv je potřeba udělat velké systémové změny, které budou vycházet od vlády neobejde se situace bez účasti každého občana. Zásadními body péči o vodu, které bychom měli všichni přijmout za vlastní, jsou:
• Šetrné nakládání s vodou doma. Neplýtvat při mytí, raději si dát sprchu než napouštět vanu. Pokud budete mýt nádobí v ruce a ekologickými prostředky, které se dají koupit třeba v bezobalových obchodech nebo zdravých výživách, můžete zbylou zalít třeba zahrádku. A to už je dobrá úspora!
• Šetříme vodou na zahradě. Zlatá éra anglických trávníků už se nikdy nevrátí. Už nikdy v těchto vedrech nebudete mít hustý a svěží pažit, tak se na něj neupínejte a neplýtvejte pitnou vodu na zalévání trávy, která vlastně není nijak velkým přínosem pro přírodu. Nechte ho prorůstat zběhovcem, rozrazilem, kopretinami, řeřišnicí a radujte se z barev, které příroda může mít, když jí dáte svobodu. Nesekejte tak často.
• Vysazujte stromy, které vám v parných dnech přinesou příjemné posezení ve stínu své koruny a budou domovem pro vymírající hmyz a ptáky. Zaměřte se na odolné původní druhy nebo ovocné stromy, které se dobře přizpůsobí změnám klimatu (vynechte thuje, smrky a podobné).
• Nenapouštějte si bazény. Je skvělé se v létě osvěžit, ale není nic sobečtějšího, než obří bazén u každého rodinného domu, zatímco zbytek přírody žízní (a mnohdy i lidé s vyschlými studnami, a že jich bylo!). Objevujte nová místa pro vaši rodinnou koupačku. Znáte koupaliště v Rychnově na Moravě? Víte jak báječně osvěžující je Divoká i Tichá Orlice? Víte, že pro cákání se s dětmi má lanškrounský bazén otevřeno i v létě?
• Jste zemědělec, nebo máte v rodině či mezi přáteli zemědělce? Seznamte sebe a své okolí s důsledky špatného lidského hospodaření a pusťte se do změny, která zavlaží naši krajinu. Pokud máte děti, snažte se, aby prožili svůj život v krásném světě a ne světě, kde budou muset o vodu prosit nebo bojovat.
• Kontrolujte svoje městské zastupitelstvo a obecní zastupitelstva v obcích, jestli se soustředí na změny ve veřejném prostoru, které povedou k zadržování vody v krajině. Požadujte důsledné změny, které budou probíhat přednostně a urychleně, protože přírodní změny mají rázný spád, zatímco lidé se handrkují a debatují.
Poznámka: Současná vláda změny v rámci ochrany klimatu chystá velmi pomalu a odborná veřejnost má obavy, jestli jdou správným směrem a jsou dostačující. Opakované návrhy poslanecké sněmovny odmítá přijmout k projednání, naposledy 23. 4. 2018 předložen plán termínovaných urgentních kroků vedoucích k zamezení nadměrné vodní i větrné eroze půdy a snižování její kvality a k zamezení zhoršování kvality spodní i povrchové vody koalicí ANO, KSČM a SPD neschváleno.
Bc. Michaela Cinková
Rozhovor s Richardem Kohoutem z odboru životního prostředí ze dne 15. srpna 2018:
https://www.lanskrounsko.cz/cz/8066-sucho