S Richardem Kohoutem z odboru životního prostředí hovoříme o katastrofálním suchu, které postihlo i Lanškrounsko.

Jaký je pane Kohoute v Lanškrouně současný stav vody v rybnících? A v potocích?
Celkový stav povrchových vod v Lanškrouně, co se jejich množství týče, je velmi špatný. Vodní tok Ostrovský potok a Třešňovský potok jsou hluboko pod hranicí sucha. Zadní potok, který je jedním z vodních toků napájejících rybniční soustavu, již zcela vyschnul, ojediněle se v něm vyskytují samostatné tůně.

Jaký je momentálně stav spodních vod na Lanškrounsku?

Stav podzemních vod také není nijak dobrý. Podzemní vody jsou více méně výrazně zaklesnuty. Vždy však záleží, o jakou lokalitu jde. Studny na kopcích a v zahrádkářských lokalitách jsou často již vyschlé, studny v nivách vodních toků a osamocené studny jsou na tom o něco lépe. Samozřejmě také záleží na hloubce studny a vydatnosti kolektoru (horninové prostředí s akumulací podzemní vody). Stav podzemních vod nelze zjistit obvyklým vizuálním způsobem jako u povrchových vod ve vodních tocích či rybnících. Tady jsme odkázání více méně na informace vlastníků studní.

Dá se např. procentuelně nebo dle jiného měřítka uvést, o kolik jsme pod normálem?

Procentuální porovnání vůči běžnému stavu je složité. Mnohé, celkem i vydatné vodní toky, jako např. již zmiňovaný Zadní potok jsou zcela suché, což v procentuálním porovnání je 0% oproti normálu. Situace je již natolik vážná, že vysychají, nebo již vyschly vodní toky, které jsou, díky svému minimálně narušenému odvodňovanému prostředí (lesy, minimum zástavby a odběrných míst...)  vnímány jako stabilní. Jedním z takových vodních toků je Hraniční potok, pramenící se svými přítoky v lesním komplexu vrchu Lázku.

Jak si vedeme ve srovnání v rámci republiky?

V rámci České republiky jsme tak uprostřed. Nejsme na tom tak špatně jako ve vyprahlém Polabí, nebo na dlouhodobě suchem "decimované" střední a jižní Moravě.

Setkáváte se v Lanškrouně s plýtváním vodou či nevhodným chováním firem či občanů v souvislosti s nakládáním s vodou?

Za stávající stav v oblasti vody může několik faktorů, které se opakovaně nebo trvalé vzájemně setkávají. Výrazným faktorem je lidská činnost. V naší oblasti jde zejména o přímé odkanalizování srážkových vod do vodních toků bez možnosti vsakování, pěstování plodin náročných na vodu, včetně způsobu obhospodařování zemědělských pozemků, způsob využívání rybníků (vypouštění s jarním táním a napouštění v období, kdy vodu začíná využívat příroda pro růst...), ohromná spotřeba pitné vody pro průmysl, neuvážená zálivka v době extrémního výparu, ohromný podíl zpevněných ploch zvyšujících teplotu a zhoršujících mikroklima ve městě, napřímené a zahloubené vodní toky, včetně odvodnění mokřadů, čímž znemožňujeme uchování vody v krajině apod. 

Můžete to více konkretizovat?

Konkrétně, co se týče našeho města a občanů v něm žijících, je problém také nedostatečná vzrostlá zeleň ve městě, která by zakrývala zpevněné uliční plochy, které se na slunci rychle rozpálí a ve večerních a nočních hodinách naakumulované teplo uvolňují zpět do městského prostředí. Tím je vzduch stále prohřátý a vysušený, což lze snadno pocítit například při ranním příjezdu do města.

Hodně se teď ve městě diskutuje i o tom, zda sekat či nesekat trávu. Co si o tom myslíte?

Ač se to nemusí zdát, ale určitý vliv na povrchové sucho a tedy i na mikroklima města má také někdy i zcela zbytečné sekání trávy. Nízko posekaná tráva nezakrývá půdní povrch, ten se přehřívá a vysychá. Tím pak vznikají na troud vysušené a přehřáté nevzhledné plochy, které také mimo jiného jsou zdrojem prachu, větrem a teplem uvolněných vyschlých částic půdy. Přesušená půda pak určitou dobu není schopna absorbovat srážkovou vodu, která pouze steče po povrchu do kanalizace. 
Jinak s přímým plýtváním s vodou jsem se nesetkal.

Dělá město, případně okolní obce nějaké kroky, aby se nezvyšoval deficit vláhy?

Zástupci města v posledních letech v rámci stavební činnosti přehodnotili nakládání se srážkovými vodami a nové městské části se již realizují s maximální snahou vsakovat srážkové vody v místě jejich dopadu na zemský povrch a zbytečně je neodvádět do kanalizace a vodních toků. Jedním takovým příkladem je bytová lokalita "Za Střelnicí II.", nebo také areál právě budovaného nového kulturního centra. Změnu také čekají stávající ulice, které by během svých stavebních úprav měly přispět ke zlepšení městského mikroklima a uchování vody v krajině. Co se okolních obcí týče, zatím jsem se nesetkal s přílišným zájmem stav sucha nějak řešit; to však neznamená, že danou situaci neřeší po své vlastní ose.

Mohou být v tomto smyslu nějak nápomocni i občané?

Ve věci mírnění následků sucha mohou občané a společnosti přispět tím, že omezí běžně prováděné aktivity mající vliv na stav vody a vláhy. Jak jsem výše popisoval, jako nevhodné je sekání trávy, která v tuto dobu sotva roste. Ač trávník s množstvím klasů travin a plevele, který jako skoro jediný dokáže za daných okolností nějak prosperovat, není zrovna vizitkou udržovaného trávníku, skýtá alespoň nějakou ochranu půdního povrchu před jeho přehřátím a vyschnutím. Co se týče zdrojů vody, ať povrchové nebo podzemní (kam patří i voda z vodovodu), je vhodné vyhnout se mytí automobilů, výměně vody v bazénech, zálivce trávníku... a všeobecně s vodou neplýtvat. Je také důležité držet se vydávaných vyhlášek vodoprávního úřadu a dodržovat omezování a zákazy odběrů povrchových případně také podzemních vod. 
Je zřejmé, že mnozí občané a společnosti vnímají stávající sucho jako dlouhodobý problém, nikoli jako něco, co následující zima vyřeší. Ve velkém pořizují nádrže na akumulaci srážkových vod, pro jejich další využití. 

S poděkováním za poskytnuté informace

Marie Hrynečková

Foto:
1 - Ostrovský potok je místo vody plný trávy. Krásně zelené.
2 - Za soutokem Ostrovského a Třešňovského potoka přece jen nějaká voda ještě je.
3 až 5 - V Dlouhém rybníku je voda asi tři čtvrtě metru pod stavem už do jara.
6 - Na mapce je vidět Zadní potok, který by měl zásobovat rybníky.
7 - Koryto Zadního potoka je zcela vyschlé. Leckdo by si ho mohl splést s lesní pěšinou.
8 - Jedna z mála tůní, které se drží v korytě Zadního potoka.