Příběh kulturáku nekončí. Epizoda třetí: Sousedi ve svých zahrádkách dodnes nacházejí barevná sklíčka

Lidé bydlící v sousedství kulturního domu si zvykli na to, že na svých zahrádkách odedávna nacházejí broušená barevná sklíčka. Nejčastěji červená, oranžová, fialová. Věděli, že jde o pozůstatek z továrny na výrobu šperků, kterou zde postavil v roce 1885 Rudolf Emil Langer a nevěnovali jim větší pozornost. Od povodně v roce 1997, která "spláchla" část ulice Krátké, je ale nacházejí už jen sporadicky.

O této zvláštnosti se zmínili manželé Páclovi, když jsme si povídali při slavnostním otevření nového kulturního domu. A vyslyšeli moji prosbu takový nález vidět jako hmatatelný důkaz, že Rudolf Langer mladší vyráběl ve 30. letech minulého století také bižuterii. Díky tomu můžeme jeden z kamínků (o průměru 1,5 cm), nalezený v těchto dnech, vidět na přiložených snímcích.

A jak se mohla sklíčka dostat deset a více metrů od bývalé dílny?

Odpověď se nabízí v úryvku z knihy Příběh kulturního domu Lanškroun, kdy Jiří Drápal vzpomíná na roky 1950 až 1954. Tesla tehdy přestavovala svépomocí bývalou zlatnickou dílnu Rudolfa Emila Langera na kulturní dům: "To byla velká rekonstrukce... čistili jsme a vybírali podlahu v sále až do hloubky na pevnou hlínu, asi tak do hloubky třiceti, čtyřiceti centimetrů... my jsme nic nebourali, jenom jsme čistili a vyváželi ten spodek," popsal.

Je tedy pravděpodobné, že právě tehdy se zemina i s pozůstatky po tehdejší výrobě dostala do okolí.

Text: Marie Hrynečková
Foto: Radek Lepka

Poznámka: Při povodni v roce 1997 byla zaplavena část ulice Krátké, kde sídlil jeden z provozů Tesly. Říkalo se mu KOVO. Z technologických důvodů se tady používaly oleje a takto zamořená zemina se při povodni dostala do okolních zahrad. Proto byla po opadnutí vody na pozemcích, jejichž majitelé souhlasili, naplavená půda odbagrována.