Lanškrounský kulturák známý i neznámý (aktualizace)

180914 sd17. září vyšla kniha mapující pohnutý, 130 let dlouhý příběh Langerovy vily v Nádražní ulici v Lanškrouně.

Koupit ji lze v Městském muzeu Lanškroun za 299 Kč a v Knihkupectví Hvězda za 310 Kč.

Kniha byla k dostání také v Infocentru Lanškroun, kde je však již vyprodaná. 

 

 

Příběh kulturního domu Lanškroun, jak se kniha jmenuje, napsala redaktorka Marie Hrynečková, ale podle svých slov není autorkou jedinou. Říká:

„Události v kulturáku přibližují rozhovory s lidmi, kteří tam chodili, byli zaměstnaní, či se zde věnovali svým koníčkům. Ti všichni jsou bezesporu spolutvůrci této publikace. Hovořila jsem s desítkami pamětníků, kteří byli nejenom ochotni pátrat v paměti, ale i v krabicích s rodinnými, mnohdy pečlivě opatrovanými fotografiemi. Velmi si vážím toho, že je poskytli ke zveřejnění.“ 

A proč se autorka do psaní historie lanškrounského kulturáku pustila? To prozrazuje následující citace z knihy: 
„Zpočátku jsem nechtěla uvěřit. Před šatnou stála skupinka lidí a zlobila se, v jakém stavu ten kulturák dnes je! „V době mých tanečních to byla noblesa..." „A já tady měla svatbu..." „No, a já sem chodila do školky!" „Cože? To jste se snad spletla..." „Ale ne, nespletla. Fakt tady byla školka. To bylo brzy po válce a předtím tady sídlil okresní soud, v tu dobu budova vyhořela. A ještě dřív se tady vyráběly zlaté šperky..." 
Tahle debata z roku 2014 mi uvízla v paměti. Začala jsem se na „staré časy" kulturního domu vyptávat pamětníků, a tak nakonec vznikl seriál, jehož jednotlivé díly byly postupně zveřejňovány na webu Lanškrounsko.cz. Texty seriálu nyní dostávají knižní podobu.“ 

Elektronická podoba příběhu byla nakonec rozšířena o další, dosud neznámé skutečnosti týkající se jak rodiny zlatníka Rudolfa Emila Langera, tak např. i toho, co se ve vile dělo během druhé světové války. 

Kniha je celobarevná, obsahuje bezmála dvě stovky fotografií.  

Tisková zpráva

 

Načítání...