Senioři se zajímali o minulost kulturního domu

Členové Klubu důchodců (z bývalé Tesly Lanškroun) se sešli 3. února na členské schůzi v sále zámku, kde zrekapitulovali svoji činnost v roce 2019. Ta byla mimochodem překvapivě rozsáhlá a rozmanitá. Nechyběly v ní třeba zájezdy do Polska, besedy na různá témata - např. válečné zážitky Josefa Švarce či povídání ředitelky muzea o hřebečských zvycích a krojích, taneční odpoledne, promítání filmů a dokonce ani ples.

Klub má přes 80 členů, kteří se kromě zmíněných aktivit také každý měsíc společně scházejí.

Tématem únorového setkání byla historie kulturního domu, se kterou je seznámila autorka knihy Příběh kulturního domu Lanškroun Marie Hrynečková. Ta své povídání rozšířila o aktuální poznatky získané po vydání knihy hned z několika nových zdrojů.

V prvé řadě od pravnuka továrníka Rudolfa Emila Langera žijícího ve Vídni, který doplnil určité údaje ze života rodiny. Dále od paní Jiřiny Fickové, ta vyrůstala v domku plynárny (vedle kulturáku) a dokázala popsat stav vily a zlatnické dílny v poválečných letech 1946 a 47.

Důležitým zdrojem se stal také 360ti stránkový spis o pozůstalosti R. E. Langera, v němž jsou popsány události kolem továrníkova úmrtí. K němu došlo nečekaně v roce 1915 v Presburgu (nynější Bratislavě), proto ho prošetřovali maďarští četníci. Těm se zdálo podezřelé, že továrník měl u sebe značnou hotovost a navíc ještě klíče od dvou trezorů. Dokumenty jsou většinou psány ručně, a to buď v maďarštině nebo němčině, takže je složité je rozluštit a přeložit. Na tom se stále ještě pracuje, takže příběh výjimečného zlatníka a obchodníka Rudolfa Emila Langera zůstává otevřený.

Marie Hrynečková

Foto:
1 - Vedoucím klubu je Jan Berger, s mikrofonem Emilie Dušková.

3 a 4 - Dvě členky oslavily životní jubileum, během schůze jim byl předán malý dárek.

7 - Pohled na Gold Silberwaaren Fabrik R. E. Langera s udržovanou zahradou.

8 - Snímek Rudolfa Emila Langera, kde je zobrazen ve svých 61 letech, poskytl jeho pravnuk.

9 - Rodokmen rodiny Langerových po doplnění dat od pravnuku Georga Alexandera Langera. Salonky v Langerově vile jsou pojmenovány po členech rodiny.

10 - Spis o pozůstalosti továrníka Langera.

11 - Jediný dochovaný šperk z Langerovy továrny, který je součástí expozice Městského muzea Lanškroun.

12 - Dodnes nacházejí sousedi kulturního domu na svých zahrádkách barevná sklíčka z 30. let minulého století, kdy se v dílně vyráběla bižuterie.

13 - Zápis z městské kroniky o požáru, který vypukl v době, kdy ve vile sídlil okresní soud.

14 až 16 - Snímky z dob, kdy v objektu sídlila mateřská školka. Fota 15 a 16 poskytla přímo na přednášce paní Techlovská.

17 - Langerova továrna v 50. letech 20. století.

18 - Vedoucím restaurace byl v letech 1962 až 1965 Jaroslav Novák.

19 - V letech 1965 až 1969 vedl restauraci Eduard Marek. Na snímku se svojí ženou Luisou.

20 - Po něm restauraci šéfoval Václav Leníček, šéfkuchařem byl Stanislav Musil. Václav Leníček vedl restauraci od roku 1970 až do roku 2002, přičemž od roku 1992 byla v soukromých rukou.

21 - Taneční skupina Nonet.

22 - Kapela Orion ve svých začátcích.

23 - Diskžokej Bohumil Bernášek.

24 - V letech 1978 a 79 byl za jevištěm postaven hotel.

25 - Zleva: Josef Šlezinger (ZV ROH Tesly), řidič tesláckého autobusu pan Vašíček, zaměstnanci SKP Magda Navrátilová, Emilie Dušková a Zdeněk Hlaváč.

26 - Dětský den na nádvoří kulturního domu.

27 až 31 - Záběry z roku 2015, kdy byl objekt z bezpečnostních důvodů uzavřen. Na snímku 30 je vidět plastika zhotovená sochařem, který měl již od 50. let zakázanou uměleckou činnost. Bližší informace z jeho života i dramatického úmrtí v roce 1977 přímo při domovní prohlídce Stb v jeho domě, brzy zveřejníme v další epizodě seriálu o kulturním domě.

32 a 33 - O trezoru nalezeném v kulturním domě dnes víme, že byl vyroben v roce 1890, tedy brzy po postavení vily. Trezor byl zrestaurován a nyní je vystaven v salonku Rudolf (dříve velký technický kabinet).

34 - Podoba Langerovy vily po nedávné rekonstrukci. Objekt se nyní jmenuje Multifunkční centrum L´Art.