Festival Jazz a Little Otherwise hostil kapely s osobitou muzikou, nikoliv však ortodoxně jazzovou

Osmnáctý ročník festivalu Jazz a Little Otherwise představil 20. října čtyři kapely vysoké úrovně. Přestože trval více než šest hodin, posluchače celou dobu bavil. Následující rozhovor s hudebním publicistou a redaktorem Českého rozhlasu Iljou Kučerou ml., který je pravidelným účastníkem, jsme točili těsně po skončení festivalu, tj. v neděli v půl druhé ráno:

Co říkáte pane Kučero na výběr vystupujících kapel?
Myslím, že to je jeden z velkých plusů festivalu Jazz a Little Otherwise. Ta muzika je velmi barvitá, velmi členitá. Dramaturg Ilja Michalec vybírá účastníky z různých končin, z různých hudebních soudků a ta pestrost má jeden společný motiv. Je to vlastní osobitá muzika blízká jazzu, ale není ortodoxně jazzová. Díky tomu, že kapely, autoři a interpreti k ní přistupují různým způsobem, je festival velmi pestrý. Právě touhle barevností a pestrostí je velkým přínosem.

Jak jste vnímal první kapelu Gin in Jam, která je velmi mladá, funguje teprve dva roky? Podle mě je zpěvačka Magdaléna Řehořová doslova živlem.
Já s vámi naprosto souhlasím. Byť se muzice věnuju poměrně podrobně, nota bene žiju v Praze a ta kapela je pražská, tak jsem se o ní dozvěděl vlastně až tady v Lanškrouně. Viděl jsem ji tady poprvé a byl jsem úplně nadšen. Měl jsem v první chvíli pocit, že byli malinko plašší, ale když pak zjistili, že jsou vřele přijati, tak to rozjeli a během krátké chvíle opanovali tento příjemný sál. Ten zážitek byl opravdu velmi hezký. Myslím si, že kapela toho má hodně před sebou a speciálně zpěvačka, o které jste mluvila, je veliký objev a určitě o ní ještě uslyšíme.

Druhému vystoupení „Ondřej Kabrna & Flying Hammond" dominovaly klávesy a bylo to hodně právě o nich...
Druhá kapela mě potěšila z toho důvodu, že Ondřej Kabrna hraje na varhany hammond, což je podle mě fenomenální, úžasný nástroj po zvukové a technické stránce. Je to nástroj, který je ale také z mnoha pohledů nepraktický. Je obrovský. Těžký. Je poruchový. Je to vlastně trošičku starožitný artefakt. A samozřejmě dnes technika pokročila natolik, že ten nástroj lze zvukově napodobit v moderních malých lehkých nástrojích. Ale nakonec, když se tam objeví ty obrovské hammondky, tak pro muzikanta je to úplně jiný pocit a úplně jiným způsobem je vnímá a úplně jiným způsobem na ně hraje. A toho jsme tady byli svědky. Myslím si, že ten nástroj sám vyzve muzikanta, zvlášť tedy takhle skvělého muzikanta, aby s ním komunikoval, a pak se stanou věci, které na nějakém bakelitovém přístroji prostě nedokážete.

Co Laura a její tygři? Pro mě to byla opravdu velká show.
To je kapela, kterou znám a sleduju a mám ji rád už od jejich počátků v druhé polovině 80. let. Je to jedna z našich nemnoha kapel, která se dokázala svojí vlastní muzikou, svým vlastním přístupem a svým pohledem na věc prosadit v zahraničí opravdu razantním způsobem. Na začátku 90. let měla velké koncerty ve Francii, v Německu... Pak se trochu odcizila českému publiku, měla taková lepší a horší období, ale teď se zase našla. Sestava, včetně nové zpěvačky Lucie Bakešové, je velice vděčná. Laura je vždycky jistota, zážitek... Dnes tady byla sice potíž s technickým problémem (pozn. red.: porucha na baskytaře, což se záhy vyřešilo), takže byla možná trochu nervózní, ale jinak je to jistota. Člověk se nemůže zklamat, že to bude zážitek a show.

Poslední vystoupení Elisabeth Lohninger ve mně vzbuzovalo obrovský respekt...
Musím s vámi souhlasit, protože to je naprosto kouzelná dáma. Je to muzika, do které se dokážete ponořit, můžete zavřít oči, a zasnít se. Ale to neznamená, že by to byla jenom nějaká nostalgie, melancholie, jeden pocit. To ne. Ta muzika je opět velmi členitá, velmi pestrá, navíc instrumentální výkony byly naprosto fantastické. Bylo to zase jedno velké jméno, které tomuhle festivalu sluší a po mém soudu to byla opravdu důstojná tečka.

S poděkováním Ilju Kučerovi za rozhovor

Marie Hrynečková

Foto:
1 - Festival zahajovala ředitelka KC Jaroslava Havlíčková a na pódium přizvala zakladatele a dramaturga festivalu Ilju Michalce. Zmínila mimo jiné, že dlouholetý moderátor festivalu Karel Pokorný je nezvěstný, a tak tentokrát bude akci moderovat Daniel Kupsa.

2 - Na festival přijíždějí i fandové jazzu z okolí, takže je vždy vyprodáno.

3 - Moderátor Daniel Kupsa.

4 až 12 - Pražskou kapelu Gin in Jam tvoří: zpěvačka Magdalena Řehořová, kytarista Rony Janeček, baskytarista Honza Šabinský, bubeník Petr Blahut, saxofonistka Nela Dusová, trumpetista Karel Mužátko. Kapelníkem je Jakub Žídek, která skládá, aranžuje, hraje na piano a trombón.

13 až 16 - Ondřej Kabrna & Flying Hammond. Ondřej Kabrna patří mezi významné pianisty a varhaníky u nás, v roce 2006 se dostal do semifinále mezinárodní soutěže sólového piana v Montreaux ve Švýcarsku. Obsazení kapely: Ondřej Kabrna - hammond organ, Kryštof Tomeček - kytara a Jakub Nývlt - bicí.

17 až 25 - Současná sestava skupiny Laura a její tygři: Karel Šůcha – kapelník, basa, zpěv / Lucie Bakešová – zpěv / Miroslav Návrat – bicí / Tomislav Zvardoň – kytara / Ondřej Fišer – kytara, zpěv / Kamil Janský – saxofon, zpěv, road manager / Milan Král – pozoun, zpěv / Radek Němec – trubka, zpěv / Alternace: Luboš Víšek – saxofon / Michal Němec – trubka / Jan Kolář – trubka.

26 až 35 - Elisabeth Lohninger Quartet tvoří: Elisabeth Lohninger (USA) – zpěv, Walter Fischbacher (USA) – klavír, klávesy, Petr Dvorský – kontrabas, Ulf Stricker (D) – bicí.

Recenzi Ilji Kučery ml. pro Novinky.cz si můžete přečíst na:
https://www.novinky.cz/kultura/486765-recenze-plnolety-jazzovy-festival.html