Grand prix Dolního Slezska

Naše první zahraniční cesta s dětmi na turnaj vedla do sousedního Polska, do 150km vzdáleného města Sobótky, které leží 40km od Wroclawi. Desetitisícové město Sobótka srovnatelné s velikostí Lanškrouna má, ale na rozdíl od našeho města pouze jeden jediný obrovský školský komplex  pro mládež doplněný o  vyšší gymnázium.

 V areálu nechybí moderní sportovní hala se sklopenou tribunou po celé délce, další tělocvičny, jídelny, odpočinkové i ubytovací prostory  pod jednou střechou s venkovní atletickou dráhou. Po příjezdu na místo nás překvapilo velké množství menších šaten vedle sebe, každá pro přibližně 20 žáků s vlastní sprchou a sociálním zařízením. Mezi šatnami   byly ubytovací pokoje po patnácti lůžkách pro žáky i hosty areálu. Bohužel nebyl čas na další podrobnější prohlídku a my jsme se museli rychle převléknout a spěchat na slavnostní zahájení Otevřeného mistrovství Dolního Slezska. Velkou výhodou bylo, že jsme přijeli do Polska jako domů, protože hlavní pořadatelé byli pravidelní účastníci našeho lanškrounského Infit cupu a tomu odpovídala i jejich péče o nás. Po kompletní instruktáži o dalším průběhu turnaje a vysvětlení pravidel jsme již neváhali a zaujali místo mezi všemi ostatními účastníky na tribuně. Slavnostní nástup všech věkových kategorií s projevem hlavního pořadatele k účastníkům byl kolem půl desáté a naši nejmenší bojovníci krátce poté začali svoje vítězné tažení Dolním Slezskem. Kategorii chlapců ročníků 2000 a mladších (celkem 25 startujících chlapců a dívek) vyhrál Adam Chrobák a kategorii dívek vyhrála Kačka Stehlíková ( oba na snímku).

Nejvíce zástupců jsme měli v herních skupinách mládeže ročníků 1996 – 1999 (15 startujících dívek). Eliška Smejkalová, Eliška Paukertová a Lucka Koutková bojovala každá ve své skupině proti soupeřkám  někdy i o dvě hlavy větším. Nejúspěšnější z této trojice byla prvně jmenována Eliška Smejkalová, která postoupila až do finále. Z důvodu  našeho sobotního odjezdu se ale musela vzdát  v neděli hrajícího se finále a skončila na konečném druhém místě.

           
Další dvě lanškrounská „esa schovaná v rukávu“ Eliška Paukertová a Lucka Koutková zase dokázala, kolik srdce dokáží odevzdat na kurtech a jak se stále zlepšují. Mezi chlapci vynikal Pavel Jáneš ml., který se zastavil až těsně před branami semifinále. V ročnících 1990 až 1995 juniorek Daniela Jánešová a mezi ženami Zuzana Koutková měly smůlu a dostaly do svých skupin to nejlepší, co proti nám polský soupeř mohl nasadit. Zuzka měla za soupeřku mimo jiné Emilii Goldwasser a Daniela o nic horší Kingu Rogalskou. Obě naše zástupkyně bohužel nepostoupily ze svých skupin. Kategorii mužů (20 startujících) bez rozdílu věku vyhrál Jiří Dinga.
Závěrem lze napsat, že každé mužstvo potřebuje mít dobré zázemí a my jsme ho našli v doprovodu Jana Kosteleckého st. ve funkci trenéra mládeže a v tolik potřebné pomoci rodičů našich startujících svěřenců. Se Sobótkou a plní dojmů z krásného prostředí turnaje jsme se rozloučili až v pozdních večerních hodinách.

Jiří Dinga