Masopust pod taktovkou Šmejdů

Tak jsme teď, v půli dubna, našli ve schránce pozvánku na soukromý Masopust v restauraci U Krkovičky. Slibovala veselou zábavu s harmonikářem a známou zpěvačkou, tanec, ochutnávku salámů, klobás, sýrů a navíc tašku dobrot jako výslužku.

Pořadatel neuveden! Šmejdi pořád roztahují sítě.

Salonek působí tajemně. V čele místnosti jsou pod plachtami ukryta záhadná zařízení. Uprostřed dva stoly pro 18 lidí a zadní část je opět oddělena hradbami z židlí, přes něž jsou přehozeny ubrusy, takže vytvářejí jakési plenty asociující volby. Lidé se zaraženě rozhlížejí, někteří se při pohledu na prázdné stoly vydávají k výčepu zakoupit občerstvení.

Pocit, že dva mladíci v protilehlých rozích jsou bodyguardi, se mění v jistotu, že zodpovídají nejen za pořádek, ale taky za to, že obchod klapne. Zkušeným okem zkoumají přítomné seniory a očividně tipují budoucí kupce. Třetí - nagelovaný chlapík - spouští proslov plný zdrobnělin, řečnických otázek a poznámek o lidech, kteří pomlouvají.

„Já mám pro vás spoustu překvapení. To se vám bude líbit. Jo? Uděláme rychlou reklamu, já vám to povím za pětadvacet minuteček a rozdáme si dárky, jo? V rámci reklamy mám pro vás takový malý překvapeníčko, jo?“

Tím překvapeníčkem je připravená tombola, z níž hoši sundávají plachtu. Jde o několik kuchyňských zařízení a motorovou pilu. Každý je osobně dotázán, co by se mu z tomboly líbilo. Je jasné, že řečník i bodyguardi jsou vyškoleni rozeznat z reakcí lidí vhodné kupce.

Teprve potom je odtajněn hlavní produkt, který se nutně musí prodat dvěma lidem. Shodou okolností mají v tombole být výherci také dva. „Přesně tenhle vysavač jsem si koupila už minule za třicet tisíc“, slyším vedle sebe. Tentokrát je za šedestá čtyři. Řečník k nám promlouvá jak k duševně zaostalým: „To není šest tisíc čtyři sta, to je šedesát čtyři tisíc.“ Předvádí stroj v chodu a jeho rétorika prozrazuje, že o naší schopnosti ocenit kvalitu vysavače skutečně pochybuje.

Pak „hoši“ přistupují ke stolům a vyzývají jednotlivce, aby s nimi šli za plentu (manželé mohou jít společně). Podle toho, co jsem později slyšela od ostatních, volí přísně individuální přístup. Protože jsem se předtím nechala veřejně slyšet, že bych z tomboly nic nechtěla, netlačí na mě. Je mi vysvětleno, že mám dnes jedinečnou příležitost koupit vysavač za pouhých patnáct tisíc. Po zřetelném NE jsem dotázána PROČ? a potom se bez jakéhokoliv dalšího nátlaku mohu vrátit mezi ostatní.

Zatímco se za plentami jedná, u stolů se lidé čím dál víc rozčilují, kde je muzika a kde jsou slibované potraviny, které si chtěli se slevou zakoupit? Je zřejmé, že úplně všichni už mají s podobnými akcemi zkušenosti, vyjmenovávají, co nakoupili. Někteří pořízené věci využívají a jsou s ními spokojeni. Jiní je doma skladují a čekají na vhodnou příležitost, až je budou moci darovat  vnoučatům. „Oni o to ale stejně nijak nestojí,“ zaslechnu, čímž je nechtěně prozrazeno, že si senioři marnost svých nákupů uvědomují.

„Tenhle vysavač jsem si minule koupila,“ přiznává dvaasedmdesátiletá paní. „Ten chlap říkal, že jsem vyhrála. Odvezli mě domů pro peníze a tam mě ukradl tisíc korun. Protože, když jsem mu dávala peníze, on řekl, že jsem mu dala o tisíc míň. Měla jsem tu ještě kolo, tak jsem se pro něj vracela a on už jezdil s dalšíma lidma, co koupili. Na křižovatce u Dělňáku mě zahlídl. Představte si, že mě poznal a řval na mě na celou křižovatku kam jdu, že mě řekl, ať jsem doma. Odpověděla jsem, že jdu na firmu oznámit, že mě ukradl tisíc korun. A on, že se spletl, ať jdu k autu, že mi těch tisíc korun vrátí."

„A proč jste dnes přišla znovu?“ vrtá mi hlavou.

„Já chodím pořád, a chci vidět toho chlapa co mě ten vysavač prodal. Dnes tu ale není. Řekla bych mu ať si ten vysavač vezme a že ty peníze chci zpátky. Dala jsem za něj třicet tisíc a nepoužívám ho. Jsem nas...á. Mám ho na půdě ve skříňce a nechci ho ani vidět.“

Další návštěvnice postrádá svoji sousedku, s níž na akci dorazila: „Před chvílí ji vzali ven, že si půjde asi vybrat peníze a že jí to zboží dovezou i s ní domů. Já jsem ji sem přivezla a chtěla jsem ji zase odvézt, že to naložíme do auta. Néé, néé protestovali hoši. Paní pojede s námi. Mám z toho docela blbej pocit,“ dělá si zjevně starosti.

Manželský pár, který má od Šmejdů už několik produktů, se zmiňuje o akci ve Společenském domě před čtrnácti dny. „Nabízeli elektroniku, vysavače, deky se stříbrem. Deku jsme bohužel za deset tisíc koupili. Byla to jasná firma Beck, která tvrdí, že z Česka odešla. Není to pravda, dál ty produkty prodávají i se svojí značkou,“ rozhořčují se.

Náhle je zřejmé, že dva vysavače už své kupce našly. Sešlost je z minuty na minutu rozpuštěna s tím, že je každému účastníku chvatně předána igelitová taška s několika potravinami (viz fotogalerie). Před odchodem se ještě pokoušíme výřečného chlapíka zeptat proč pozvánka zvala na masopust, když šlo o prodejní akci? Sehrál etudu překvapeného: „Zavolejte si na firmu, paní. Hele, já dostanu plán, já jedu, zavolejte si jim, já s tím nic neudělám.“

Zákon z ledna letošního roku měl Šmejdům přistřihnout křídýlka. Kromě toho, že pořadatelé musí všechny hromadné akce předem ohlásit na inspektorát, nesmí v letácích seniory ani lákat na výlety, obědy a dárky. Na pozvánce musejí jasně upozornit, že půjde o prodej zboží, třeba hrnců, dek nebo potravinových doplňků. Jak je patrné z této reportáže, Šmejdi seniory odírají dál bez jakýchkoliv skrupulí.

A při obcházení zákona jsou dokonce čím dál vynalézavější. Například na dotaz jedné z návštěvnic, co jsou za firmu, mluvčí odpověděl: „Máte to vylepené na dveřích.“ Nelhal, zákonu vyhověl. Na lístku, menším než moje dlaň, stálo, že prodávajícím je firma Aqua Activity s.r.o. se sídlem Holečkova 789/49 Praha 5.

V boji proti Šmejdům pořád prohrávají ti nejzranitelnější mezi námi.

Marie Hrynečková

Foto 1-2 Pozvánka zve na soukromý Masopust se známým jihočeským harmonikářem a známou zpěvačkou. Návštěvníci akce měli dostat zdarma termotašku, v níž si měli odnést 10 vajec, 2 kg mouky, máslo, olej, 2 kg kostkového cukru, klobásy, vakuově balené párky a salám (poličan, herkules, paprikáš, vysočina).

Foto 3 – 4 Na dveřích salonku je pořádající firma sice uvedena, ale na lístku menším než dlaň a písmem, které běžný člověk nepřečte.

Foto 5 Vlevo vysavač za 64 tisíc korun. Vpravo tombola.

Foto 6 Za tyto improvizované plenty si mladíci postupně odváděli jednotlivé účastniky. Potupný pocit.

Foto 7 Vstupenka na Masopust

Foto 8 Všichni zúčastnění dostali v igelitce z Alberta výslužku z „Masopustu“ – 1 kg mouky, 6 vajec, 2 pudingové prášky, 1 ks skořicového cukru a svačinový salám opatřený textem: „vyrobeno pro Aqua aktiviti“