Jazz trochu jinak poosmé

Na osmém ročníku festivalu Jazz a litle otherwise, v sobotu večer v lanškrounském „kulturáku“, vystoupilo pět hudebních uskupení z České a Slovenské republiky. Šest hodin prošpikovaných hudebními lahůdkami pořádalo již tradičně občanské sdružení Sleepy Hollow v čele se známým lanškrounským muzikantem Iljou Michalcem. Pořadem provázel, také již tradičně, Karel Pokorný. Na festivalu jsme zaregistrovali uznávaného hudebního publicistu, Ilju Kučeru ml., kterého jsme požádali o rozhovor.

Myslím, že pro pořadatele festivalu Jazz a litle otherwise je Vaše návštěva poctou. Jste tu takříkajíc náhodou, ze zvědavosti, nebo už jste předem tušil, co Vám může 8. ročník festivalu nabídnout?
"Děkuji za tak hezká slova, která si jistě ani nezasloužím. Pokud se týče festivalu, měl jsem o něm zevrubné informace od Ilji Michalce, s nímž jsem si třeba o konkrétní náplni letošního ročníku povídal prostřednictvím telefonického rozhovoru v Českém rozhlase. Musím ale přiznat, že úroveň festivalu ještě vysoko předčila má očekávání a jsem si jist, že se stanu jeho pravidelným návštěvníkem."

Jak hodnotíte dnešní hudební večer?
"Jak jsem naznačil, byl myslím více než zdařilý. Jednak pro svou žánrovou pestrost a dobrou dramaturgii, jednak proto, co dal jasně na srozuměnou. Totiž, že úroveň současné scény je opravdu velmi solidní. Když vezmeme v potaz, že se jednalo o kapely a interprety povětšinou mladé a teprve se etablující na scéně, svědčí to skutečně o její vysoké úrovni."

Slovenská skupina DHARMA INC, jak v úvodu přiznal její frontmen Holo, ve svém repertoáru příliš jazzově laděných kousků neměla. Jak na Vás po úvodních Juicy Freak, Toto Nono a skvělých Luango toto „žánrové vybočení“ zapůsobilo?
"Když dovolíte, vzal bych to postupně. Každá z kapel měla totiž něco specifického, čím byla osobitá, zajímavá a čím dokázala publikum jednoznačně oslovit. V případě Juicy Freak to byla její průraznost, jasný názor a nekompromisní tah. Toto Nono si mě zase získali úžasnou energií a instrumentální jistotou. Kapela Lanugo je složena sice z mladých muzikantů, ale mají už leccos za sebou, což je na jejich projevu muzikantském i aranžerském znát. Navíc, Markéta Foukalová je zpěvačka s velmi emotivním a mnohabarevným projevem a totéž je vlastně možné říct i o muzice celé kapely. V těchto souvislostech mi tudíž vystoupení Dharmy inc nepřijde jako vybočení, ale jako jedna z dalších možných cest, jeden z dalších možných přístupů. Je velmi moderní, generační, ale jak třeba dokazovala písnička Mačka a pes, má kapela i patřičný nadhled a smysl pro humor a to jí činí velmi sympatickou."

Především sóla členů The Melting Point byla pro mě přímo virtuózním vystoupením. Můžete našim čtenářům sdělit své dojmy, které ve Vás toto uskupení zanechalo?
"Musím s vámi jednoznačně souhlasit. Jejich muzika je založena především na brilantních hráčských ekvilibristikách. To ostatní je trochu v pozadí. Ale nedomnívám se, že by to mělo vadit. Je přece hezké, neřkuli fascinující, když někdo něco opravdu umí, nota bene když to umí brilantně."

Děkuji za rozhovor.

Hynek Brýdl