Taneční Deja Vu je zážitkem a pohlazením po duši

Tanečníci scénického tance i street dance sklízely tento pátek hlasitou podporu diváků! Pátý ročník Deja Vu nabídl půvabná vystoupení nejmenších dětí, hravé skladby těch mírně starších a strhující street dance v podání teenagerů. Dospělé tanečnice předvedly přímo na jevišti provokující a laškovnou párty a také charleston po našem zvaný Lanskr-ston.

Nejpůsobivější skladbu uvedla moderátorka Petra Teplá slovy: „Některé choreografie vznikají i na základě toho, že člověk prožije nějaký životní bol. Každý z vás v hledišti, a každá z holek na jevišti, už někdy v životě o něco, či o někoho, přišel a musel se takzvaně zvedat. A právě proto vznikla choreografie, která se jmenuje „Když osud vezme ti, zač bys život dal…vstávej a jdi dál.“

Autorkou všech choreografií scénického tance byla Iveta Zahradníková, ke street dance ji vytvořila Monika Kindlová a v některých případech také členky souboru.

Představení zhlédlo v odpolední a večerní premiéře na 700 diváků. Dalších asi 200 dětí jej navštívilo během dvou předchozích dnů při vystoupeních pro školy. Počet tanečníků rok od roku narůstá, nyní dosahuje 170, takže letos poprvé se časově nevešel žádný hostující soubor.

Režie Deja Vu je typická naprostou tmou mezi jednotlivými vystoupeními, což přidává na dramatičnosti, podporuje divákovo soustředění a posiluje zážitek z tance. V případě prostor Společenského domu však nutno říci, že je to zároveň tma „blahodárná“, protože vás alespoň na chvíli ušetří neutěšeného pohledu na zchátralé zařízení. Vydýchaný vzduch a vedro však zapomenout nedovolí. Přestávka v půli programu a úprk diváků na vzduch se tak jeví naprostou nutností. O to větší "potlesk" patří tanečníkům, kteří v těchto podmínkách podávají dechberoucí výkony.

Rozhovor s moderátorkou Deja Vu Petrou Teplou

Za tím, co na jevišti působí tak lehce a samozřejmě, lze tušit obrovský kus práce. Tanečníků, vyučujících i organizátorů. Jak probíhají přípravy na takto náročnou akci? Nezačínáte náhodou příští ročník připravovat už od zítřka?

To určitě ne. Zítřkem začínáme uklízet po letošních vystoupeních, což je samozřejmě také náročné. Jsme vždycky rádi za pomoc všech těch dobrovolníků z řad souboristek i dospělých. Řekla bych, že potom následuje odpočinek a hlavní příprava letních tanečních dílen. Další ročník se začíná chystat až s příchodem nového školního roku.

Své si asi také vyžádá příprava prostor ve Společenském domě….

Musím říct, že Deja Vu je jednou z největších kulturních akcí tady v Lanškrouně a je strašná škoda, že nemáme adekvátní prostory. Dělá se to tady opravdu na koleni. Začínáme tím, že ráno na devátou přijde první tým, který zašije díry v šálách (textilie kolem pódia) … scénický tanec je hodně postavený nejen na choreografii, ale i na světlech, takže si nemůžeme dovolit, aby někde vzadu za tanečnicemi prosvítala nějaká díra.

Budově také chybí funkční šatny. Jsme tedy moc rádi, že nám město každý rok půjčuje klíče od nefunkčního hotelu, kde dětem vlastnoručně nachystáme šatny. Což znamená nanosit stoly a židle. Téměř ve všech pokojích je beton, takže po půdách a sklepech sháníme, kdo má někde nějaký kus koberce. To je příprava, která proběhne před tím, než vůbec mohou přijít maminky s dětmi na svoji zkoušku.

Úklid sálu a přilehlých prostor zabezpečuje pronajímatel?

Ano. Trošku nám sice trvalo, než jsme se s panem Lepinem sžili, možná tam byly v minulosti i z naší strany nějaké komunikační šumy, když jsme žádali něco, co nebylo provedeno. Ale musím říct, že letošní rok je na jedničku. Všechno, na čem jsme se domluvili, bylo přesně tak, jak jsme to chtěli. Ze strany pronajímatele tedy nevyvstal žádný problém. Musím také říct, že pokud jde o cenu nájemného, tak je pan Lepin vždy částečným sponzorem celého večera.

Předpokládám, že přímo ve Společenském domě musí proběhnout také nějaké zkoušky….

Před Deja Vu jsou vždycky dvě zkoušky plus generální zkouška. A samozřejmě i představení pro školy jsou takovou zkouškou před premiérou.

Co podle vás může dát dětem doba, strávená tancem ve vašem studiu, do života?

Rozhodně si myslím, že hodiny jsou postavené zábavně, mají tam své kamarády, takže je to určitě příjemné trávení času. Dá jim to také základy rytmu. Tréninky těch úplně nejmenších začínají tím, že sedí v kroužku a vyťukávají svoje jméno. Tanec jim dá také základ držení těla. S dětmi se pracuje tak, že jim říkáme „V pupíku máš provázek, já tě za něj tahám nad hlavičkou.“ Tím zastrčí bříško a rovnají se. „Pod bradou máš ježečka, bacha ať se nepopícháš. Na ramínku sedí ptáčci, pozor ať ti nespadnou.“ Jsou tam základy držení těla a základy rytmiky. Takže si myslím, že to pro žádné dítě, ať talentované nebo netalentované, není špatné.

Než vznikne představení tak vysoké úrovně, musí to nejen všechny bavit, ale musí na sobě zřejmě taky tvrdě pracovat…

To bezpochyby. Celé je to o dřině, o potu. O trénincích, kdy Iveta z těch holek vydře to nejlepší. To platí nejen pro dospělé, ale i pro dospívající a děti. Iveta je učitelka, která ani dětem nedá nic zadarmo, byť je to formou hry a dětem to nepřijde. Ta příprava tanečního večera je obrovská. Ať už v přípravě na tanečních sálech, kde dřou tanečnice a tanečníci, tak také organizace, která se nesmí opomenout. Aby vše klaplo tzv. na jedničku, je to dřina všech dospělých v I.Z. DANCE. Každá členka tak v průběhu května a června každého roku ukrajuje svůj osobní čas pro kolektiv a pro diváky, kteří pak vidí výsledek naší práce. Je to koníček, který bere hodně času a já a Iveta si moc vážíme toho, že ty holky mají každý rok stejnou chuť na tom s námi dřít na max.

I.Z.Dance Studio

Taneční studio vzniklo na jaře roku 2009. Založila ho dlouholetá choreografka Iveta Zahradníková se svými bývalými žačkami tanečního oboru, které tvoří jádro tanečního studia. Studio se zaměřuje především na výuku moderního scénického tance. Má několik oddělení, rozdělených podle věku a stupně pokročilosti. Je přístupné pro nejširší veřejnost.

Od února 2010 se zabývá také pravidelnou výuku street dance pod vedením choreografky Moniky Kindlové. Veškeré výukové hodiny probíhají v zrcadlovém sále v MD Fitness na Pivovarském náměstí v měsících září až červen. Během letních prázdnin jsou nejen žákům, ale všem, kteří chtějí tančit, nabízeny taneční dílny. Ty jsou rozdělené podle věku a trvající vždy jeden týden.

K největším úspěchům patří účast na přehlídkách TANEC TANEC, jejichž krajské kolo se koná vždy v květnu v Ústí nad Orlicí. Je téměř pravidlem, že prezentované choreografie jsou nominovány a také předvedeny na celostátní přehlídce, která se koná na podzim v Jablonci nad Nisou.

Iveta Zahradníková vyučovala tanec 12 let v lanškrounské ZUŠ, poté strávila přibližně rok na taneční stáži v Americe. Po návratu do Lanškrouna se potkala s některými svými bývalými žačkami, začaly společně trénovat, postupně se nabalovaly další… až se objevil nápad založit taneční studio. Petra Teplá o Ivetě říká: „Veškerý Ivetin čas je o tanci, o přípravách. Není to jen o odučených hodinách…do noci poslouchá muziku, vymýšlí choreografie, trénuje si je doma.“ Iveta Zahradníková se v současnosti zabývá výukou tance profesionálně.

Marie Hrynečková