17. května 1945 se na lanškrounském náměstí odehrály velice smutné události. Čeští partyzáni zde mučili a popravili nejméně 24 Němců. Šlo o občany Lanškrouna a okolí, kteří byli umučeni na základě lidového soudu několik dní po skončení 2. světové války. Dosud není jasný přesný počet obětí na Lanškrounsku. Jasné není ani to, zda se jednalo o zločince, nebo byli popraveni jen proto, že jsou to Němci. Pravděpodobné však je, že mezi oběťmi byly zastoupeny obě skupiny.
Jde o události, o kterých se v Lanškrouně moc nemluví. Zmínka od redaktorů, nebo od paní starostky letos není ani v Listech Lanškrounska, které vycházejí právě v den výročí masakru. Je to takové místní tabu. Když už se o událostech mluví, tak je Lanškroun rozdělen na dvě části. Jedna část občanů považuje květnové události z roku 1945 za zvěrstva hodné odsouzení a druhá část namítá, že poválečná doba byla výrazně protiněmecká a to, co se stalo, byla logická odplata za 2. světovou válku.
Jedinou připomínkou masakru Němců je pomník na hřbitově, který asi před deseti lety vybudovali na své náklady potomci umučených Němců. Potomci obětí tehdy vyslovili přání, aby byla v Lanškrouně odhalena pamětní deska uvádějící jména obětí. Dosud tu žádná není. Zeptal jsem se proto několika zastupitelů (z každé strany jednoho), na jejich názor na události ze 17. 5. 1945 a zda si myslí, že by se tato událost měla v Lanškrouně nějak připomínat, nebo připomenout – ať už pamětní deskou, nebo třeba jen položením květiny. Odpovědi zastupitelů si můžete přečíst níže.
Lanškrounsko.cz o událostech z května 1945 psalo několikrát již dříve. Jeden z článků si můžete přečíst zde - 1945 - Poválečný masakr na lanškrounském náměstí.
Podobné události se po válce uskutečnily na několika místech v Československu. Jeden takový příběh je k vidění ve filmu Habermannův mlýn, jehož děj se odehrává v Bludově u Šumperka.
Matěj Brýdl
Vyjádření oslovených lanškrounských zastupitelů (řazeno abecedně):
Milan Bednář, KSČM
Na úvod si dovoluji ocitovat několik myšlenek, které podle mě nejlépe vystihují tehdejší dobu: "Poválečný odsun sudetských Němců z bývalého Československa se stal v posledních přibližně 15 letech předmětem různých, zpravidla politicky motivovaných interpretací, či dokonce dezinterpretací. Do pozadí často ustupují fakta, časová posloupnost, vztah mezi příčinou a následkem. Jakoby se někdy zapomínalo, že odsunu Němců předcházel nacistický teror v pohraničí, poté Mnichovská dohoda, následně vyhnání českého obyvatelstva ze zabraných území a konečně šest let nacistické okupace a genocidy. Někdy dokonce vzniká dojem, že někteří historikové či komentátoři se snaží dělat rovnítko mezi odsunem, resp. jeho divokou fází, a nacistickými zločiny za války. S tím souvisí i tlak, čas od času vyvíjený ze zahraničí, na právní revizi poválečných dekretů prezidenta Beneše".
Myslím si, že i události z května 1945 v Lanškrouně, lze zařadit mezi události válečné a pokud někdo chtěl a i nadále chce uctívat památku obětí, může tak konat každý rok, kdy zástupci města, politických stran a dalších organizací uctívají památku obětem válek kladením věnců k pomníku na Dobrovského ulici. Nechci komentovat, kolik se nás těchto akcí zúčastňovalo, ale jsem proti tomu, aby si město nějakým dalším způsobem připomínalo události z května 1945.
Marie Borkovcová, ODS
Zastupitelka se k událostem nevyjádřila.
Pavel Dvořáček, TOP 09
To co se odehrálo 17.5.1945 v Lanškrouně, nebyl, bohužel, v poválečném Československu ojedinělý případ. Frustrace z okupace a dlouho potlačovaná nenávist k Němcům vedly po osvobození na mnoha místech naší republiky k ,,vyrovnávání účtů". Absence zákonnosti v této dramatické době umožnila některým jedincům či skupinám páchat brutální zločiny, kterým bylo složité v tehdejší situaci zabránit.
Jako člověk, který tuto dobu osobně nezažil, se necítím zcela kompetentní vynášet jednoznačné soudy, ale budu-li se držet historických faktů, nelze zpochybnit, že se na lanškrounském náměstí odehrál masakr německých obyvatel, kteří neměli možnost svoji vinu-nevinu obhájit před legitimním soudem či soudní porotou.
I temné stránky naší minulosti jsou součástí našich dějin a je potřeba o nich mluvit a hledat v nich poučení. V těchto souvislostech si dokážu představit, že by někde na lanškrounském náměstí mohla být instalována pamětní deska s připomínkou této události.
Tomáš Janouch, MůjLanškroun
Je těžké soudit tak dávné události. Přesto si troufám říci, že jejich průběh neměl s řádným, natož spravedlivým, soudem nic společného. Nepochybuji o tom, že při nich byli zabiti i nevinní lidé, což je o to horší, že již bylo po válce.
Minulost nemá smysl ignorovat, skrývat či vykládat jinak. Měli bychom konečně říci nahlas: toto se stát nemělo a nejsme na to hrdí. A každý rok obětem vzdát úctu alespoň položením kytice a zapálením svíčky u kašny na náměstí. Zřízení pomníčku ve formě kamenné desky např. na kašně či budově radnice se stručným nápisem Obětem poválečného masakru 17.5.1945 by mohlo být alespoň minimálním důstojným vypořádáním se s touto nelichotivou kapitolou lanškrounských dějin.
Václav Kment, ČSSD
Zastupitel se k událostem nevyjádřil.
Ladislav Maixner, KDU-ČSL
Lanškrounské události ze 17. a 18. května 1945 jsou z právního i lidského hlediska jednoznačně hodné odsouzení. Viny Němců a kolaborantů měl po válce posoudit řádný soud, ne skupina samozvaných mstitelů. Osobně však nedokážu objektivně posoudit atmosféru doby bezprostředně po válce, emoce a rozhořčení našich lidí, kteří vinou okupace a války museli snášet ústrky a bezpráví a mnohdy byli připraveni o své nejbližší i o majetek.
Po roce 2000 jsme pozůstalým po německých obyvatelích města, kteří při událostech zahynuli, umožnili postavit na místním hřbitově vzpomínkový pomník. A vůbec to nebylo jednoduché.
Pro jakékoliv vzpomínkové akce města však nevidím vůbec žádný důvod. Jsou události, které změnit nemůžeme, hleďme tedy více do budoucnosti. S potřebným sebevědomím podporujme v nové Evropě přátelství, toleranci, solidaritu a spolupráci mezi všemi národy.
Ladislav Sychra, KAL
Zastupitel se k událostem nevyjádřil.
https://www.lanskrounsko.cz/en/bulletin/3494-lanskroun-si-nepripomina-68-let-od-masakru-nemeckeho-obyvatelstva#sigProId1b68582270