Lanškroun – Zdejší politickou scénou hýbe další kauza. Zastupitelé včetně bývalých místostarostů nevěděli, že Dobrovolný svazek obcí Lanškrounsko, kterému předsedá starostka Lanškrouna Stanislava Švarcová, loni požádal o dotaci na studii využití komunálního odpadu.
Ve spolupráci s asanační firmou v Žichlínku má být postavena spalovna.
Podle informací, které mají zastupitelé k dispozici, by šlo o čtvrtou největší spalovnu v republice, kterou by ročně prošlo až 60 tisíc tun komunálního odpadu.
Spalovna? Nesmysl
Proti stavbě spalovny se otevřeně staví zastupitel a bývalý místostarosta Roman Krajči. „Můj osobní názor je, že spalovna v kapacitě šedesát tisíc tun komunálního odpadu umístěná do bezprostředního okolí Lanškrouna je vzhledem k infrastruktuře a poloze Lanškrouna nesmysl, který způsobí jen další ekologickou zátěž plynoucí z výrazného nárůstu dopravy a rychlejší ničení již tak špatné dopravní infrastruktury města a jeho okolí," vyjádřil se Roman Krajči. Považuje za nepřijatelné, že o tak rizikovém záměru nebylo informováno zastupitelstvo, natož pak občané Lanškrouna. To samé kritizuje i Bohumil Bernášek, který rezignoval na funkci místostarosty letos na jaře. „Žádost starostky města Pardubickému kraji o dotaci na projekt spalovny v sousedním Žichlínku považuji za naprosto bezprecedentní porušení demokratických principů. Všude jinde o tak zásadních věcech, jako je spalovna odpadků, rozhodují občané v referendu. V Lanškrouně na to zřejmě stačí jednotlivec," podotýká.
Je to jen námět!
Podle manažera Sdružení obcí Lanškrounsko Antonína Fialy je předčasné z žádosti o dotaci vytvářet kauzu. Jde o vizi, která se teprve měla rozvíjet. „Když jsme loni řešili náplň činnosti sdružení Lanškrounsko, jeden z možných námětů bylo posoudit energetické využívání odpadů. Protože Lanškrounsko nemělo žádné jiné podklady, požádali jsme kraj o dotaci na výchozí posouzení. Proto, aby se mohlo o námětu říct, zda je dobrý, či ne, je třeba nějaké základní posouzení, zda je životaschopný, jaký bude mít vliv na životní prostředí, zda je ekonomicky rentabilní a tak dále. Dál se nepokročilo," vysvětluje manažer sdružení.
Starostka Stanislava Švarcová považuje kritiku, jež se najednou snesla na její hlavu kvůli rok staré žádosti o dotaci, která navíc nedopadla, za neopodstatněnou.
Orlickému deníku starostka poskytla své vyjádření: „Nakládání s odpady v současné době trápí nejednoho starostu města či obce, samozřejmostí je hledání vhodných řešení likvidace odpadů či optimalizace stávajících. I starostové obcí DSO Lanškrounsko se touto situací v minulém roce zabývali. Dohodli se na tom, že požádají Pardubický kraj o spolufinancování studie využití a svozu komunálního odpadu na Lanškrounsku, stalo se tak v létě minulého roku. Jménem svazku jsem jako jeho předsedkyně žádost podepsala. Nebyla vyslyšena, proto starostové svazku v této záležitosti žádné další kroky nepodnikali, tuto problematiku si tedy řeší obce samostatně," konstatovala Stanislava Švarcová.
Na internetu se již o záměru čile diskutuje. Jak ukazuje diskuze, slovo spalovna nepatří u veřejnosti zrovna k oblíbeným. „Chápu, že se odpad musí nějakým způsobem likvidovat. Ať se spalovny postaví tam, kde je to jasné, že nebudou ničit životní prostředí a zdraví lidí! Připravujeme našim potomkům krásnou budoucnost, jen co je pravda," napsala např. občanka Rudoltic.
Stanovisko občanské iniciativy Lanškrounské fórum:
Občanská iniciativa Lanškrounské fórum zásadně nesouhlasí s postupem, který zvolila předsedkyně DSO Lanškrounsko Mgr. Stanislava Švarcová, ve věci přípravy nového způsobu zpracování odpadů. Domníváme se, že se jedná o velice závažnou věc, která měla být od začátku konzultována jak s místními politiky, tak zejména s občany dotčených obcí – především s občany Lanškrouna, Žichlínku a Lukové.
Nesouhlasíme také s tím, jak starostka města Lanškroun Mgr. Stanislava Švarcová otevřeně lobuje jménem DSO Lanškrounsko za zájmy soukromé společnosti provozující asanační ústav v Žichlínku.
Plně si uvědomujeme nutnost řešit nakládání s odpady, ale nedomníváme se, že je nejvhodnější, aby byla 4. největší spalovna komunálního odpadu v ČR umístěna v regionu Lanškrounsko. Město Lanškroun vyprodukuje ročně okolo 4 tisíc tun komunálního odpadu. Uvažovaná spalovna by měla mít kapacitu 60 tisíc tun. Odpad by se tedy musel dovážet z poměrně značné vzdálenosti. Denně by muselo ke spalovně a od ní jezdit několik desítek nákladních aut. Takto velká spalovna by měla být umístěna spíše u velkého města, aby se odpad nemusel převážet na zbytečně velké vzdálenosti.
Ať už město, dobrovolný svazek, nebo paní starostka uvažují o jakémkoli způsobu využití odpadů, tak by měli od začátku komunikovat s veřejností – přesně tak, jak paní Švarcová slibovala svým voličům před volbami v roce 2010.
Autor: Dana Pokorná, Orlický deník
TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ MO ČSSD LANŠKROUN
V souvislosti s aktivitami Svazku obcí LANŠKROUNSKO a starostky města týkajícími se výstavbě spalovny v obci Žichlínek vydává MO ČSSD následující prohlášení :
MO ČSSD LANŠKROUN NESOUHLASÍ S VÝSTAVBOU SPALOVNY KOMUNÁLNÍHO ODPADU V ŽICHLÍNKU, ANI V JINÉ LOKALITĚ NA LANŠKROUNSKU.