Dobrovolný svazek obcí Lanškrounsko, jehož předsedkyní je starostka Lanškrouna Stanislava Švarcová, usiluje o stavbu spalovny komunálního odpadu. Svazek obcí chce, aby spalovna vznikla rozšířením asanačního ústavu v Žichlínku. Celková kapacita spalovny by měla být 60 tisíc tun odpadů ročně a měla by spalovat odpad z východní části Pardubického kraje.
V České republice jsou v současné době postaveny 3 spalovny komunálního odpadu – v Praze, Brně a Liberci. Dalších asi 9 jich je plánovaných – jedna z nich také v Pardubickém kraji – v Opatovicích nad Labem. Tento návrh se ale setkal s obrovskou nevolí tamních obyvatel a politici tak začali hledat náhradní řešení. Je možné, že jím může být právě Lanškrounsko.
V loňském roce Stanislava Švarcová podala na Pardubický kraj žádost o dotaci na vytvoření komplexní studie využití a svozu komunálního odpadu. V žádosti přitom paní Švarcová zmiňuje právě možnost využití asanační firmy v Žichlínku, čímž mimo jiné zcela otevřeně lobuje za soukromou společnost. V dokumentu starostka vysvětluje, proč by bylo vhodné mít spalovnu právě u asanačního ústavu: „Nabízí se zde využití i nabídky asanační firmy v Žichlínku, která uvažuje o využití masokostní moučky na energii a teplo pro vlastní využití. Chtějí spolupracovat a jejich studie nabízí využití komunálního odpadu na „ředění“ jejich odpadu.“ Celý text žádosti si můžete přečíst ZDE. Žádost o dotaci na 300 tisíc korun na zpracování studie však byla ze strany Pardubického kraje zamítnuta – z důvodu formální nedostatečnosti žádosti a především proto, že taková studie je již zpracována.
Další zajímavostí je, že úvahy o spalovně se odehrávají v naprosté tajnosti. Jakékoli informace nemá nejen veřejnost, zastupitelé v Žichlínku, nebo v Lanškrouně, ale dokonce ani bývalí místostarostové Lanškrouna Roman Krajči a Bohumil Bernášek. O žádosti nevěděl do našeho oslovení ani současný místostarosta Zdeněk Baborák, který řekl: „Vím, že se o tom před několika lety uvažovalo, ale to bylo spíš v teoretických úvahách. Žádné informace o aktuální situaci nemám.“ Všechno nasvědčuje tomu, že příprava případné spalovny je vlastní aktivitou starostky Lanškrouna Stanislavy Švarcové. Se situací jsou obeznámeni pravděpodobně všichni starostové na Lanškrounsku a zástupci asanační firmy.
V současné době je lanškrounský odpad ukládán na skládku. Její životnost se sice krátí, je ale možné její prodloužení – jak uvádí ve svém vyjádření níže Bohumil Bernášek. V úvahu připadají i jiná využití odpadu. Spalovna komunálního odpadu je pouze jednou z variant.
Oslovili jsme zastupitelku z Liberce Zuzanu Tachovskou s tím, jaké mají zkušenosti se spalovnou komunálního odpadu v jejich městě. „Zkušenosti máme opravdu špatné. Spalovna byla postavena bez dioxinového filtru. Ten byl díky snaze ekologických organizací nainstalován o rok později. Další hrozbou byla snaha politiků ODS (neboť oni spalovnu prosadili), aby se do spalovny dovážel odpad z Německa, což podle mě je obzvlášť nebezpečné, protože pochybuji, že by se podařilo ohlídat, aby to byl skutečně komunální a ne třeba nebezpečný odpad. Snaha o dovoz odpadu pramenila z toho, že spalovna potřebovala každý kilogram odpadu. Nebylo ho totiž tolik, kolik se předpokládalo.“ Jen pro doplnění – spalovna ve stotisícovém Liberci má kapacitu 96 tisíc tun.
Dalším negativem spalovny je zvýšená doprava. Pokud by se ročně spálilo plánovaných 60 tisíc tun odpadu, tak to znamená přibližně 60 až 100 jízd nákladních aut v běžný pracovní den. V současné době Lanškroun vyprodukuje ročně asi 4 tisíce tun komunálního odpadu. Drtivá většina by se tedy pravděpodobně dovážela z jiných regionů.
Matěj Brýdl
Zde vám přinášíme vyjádření zastupitelů a bývalých místostarostů Lanškrouna Romana Krajčiho a Bohumila Bernáška a zastupitele Žichlínku Milana Schembery.
Roman Krajči, zastupitel Lanškrouna a místostarosta města v období listopad 2010 – prosinec 2011:
S nepříjemným překvapením jsem zjistil, že Dobrovolný svazek obcí požádal v roce 2012 o dotaci na studii spalovny ke spalování 60 000 tun komunálního odpadu. Vzhledem k závažnosti tohoto tématu - v případě realizace by se jednalo o čtvrtou největší spalovnu komunálního odpadu v České republice !!!! - mne zaráží absolutní neschopnost vedení města a především starostky města (zároveň předsedkyně Dobrovolného svazku obcí Lanškrounsko) alespoň informovat o těchto nanejvýš rizikových záměrech nejen zastupitele města, ale především občany Lanškrouna. Můj osobní názor je, že spalovna v kapacitě 60 tisíc tun komunálního odpadu umístěná do bezprostředního okolí Lanškrouna je vzhledem k infrastruktuře a poloze Lanškrouna nesmysl, který způsobí jen další ekologickou zátěž plynoucí z výrazného nárůstu dopravy a rychlejší ničení již tak špatné dopravní infrastruktury města a jeho okolí.
Bohumil Bernášek, zastupitel Lanškrouna a místostarosta města v období prosinec 2011 – březen 2013::
Za posledních 10 let, kdy jsem nepřetržitě členem Zastupitelstva Města Lanškroun, nebyly v tomto orgánu projednávány žádné záležitosti týkající se případné výstavby spalovny odpadků v blízkosti našeho města.
Žádost starostky města Pardubickému kraji o dotaci na projekt spalovny v sousedním Žichlínku spojenou s jakýmsi lobbingem za firmu z bývalého svitavského okresu, proto považuji za naprosto bezprecedentní porušení demokratických principů. Všude jinde o tak zásadních věcech, jako je spalovna odpadků, rozhodují občané v referendu. V Lanškrouně na to zřejmě stačí jednotlivec.
Nejspíše se teď ale dozvíme, že to byl jenom nějaký pokus či omyl.
Spalování odpadků je ale v současné době velkým hitem. Vládní garnitura sní o výstavbě deseti velkých spaloven v ČR. Malé spalovny se nevyplácí, jejich provoz je drahý a tudy asi cesta nepovede. Propagátoři spalování jsou nesporně i mezi místními komunálními politiky. Než se vzpamatujeme, můžeme mít jednu z těch spaloven postavenou takříkajíc „za humny“. Zdejší kotlina a horské silničky jsou pro to jistě jak stvořené…
Ve funkci místostarosty jsem koordinoval přípravu rozšíření skládky komunálního odpadu na lokalitě Dolní Třešňovec. Podle názoru špičkových odborníků na tuto problematiku je zvýšení kapacity zcela reálné, byť podmíněné poměrně náročným schvalovacím procesem. Situace s odpadky by se tak na 10 až 15 let pro Lanškroun uspokojivě vyřešila. Současnou soběstačnost v nakládání s odpadky nám jiná města tiše závidí. Na jednání rady města dne 7. ledna 2013 ale začali někteří radní hledat důvody, proč by rozšíření třešňovecké skládky nemuselo být pro město tím správným východiskem (příp. odkazuji na zápis z jednání RM). Podle článku v posledních LL, který se týká třídění odpadu, je na stole stále varianta odvozu odpadků do spalovny. Otázkou je, do které spalovny...
Milan Schembera, zastupitel Žichlínku:
O spalovně v Žichlínku jsem slyšel zhruba dva roky zpět, ale byly to informace stylem „jedna paní povídala“ s rádobyargumenty typu „ona jim tam smrdí kafina, tak tu spalovnu nějak přežijou“. Oficiální cestou k nám (míněno k zastupitelstvu nebo obyvatelům) nedorazila informace žádná. Nechci spekulovat o tom, co je toho příčinou. Určitě bych to považoval minimálně za slušnost.
Můj pohled na umístění spalovny v našem katastru je rozporuplný. Nemám žádné reference o tom, jaké důsledky to může mít na kvalitu života v obci (ovzduší, zatížení dopravou, atp.), ale zase na druhou stranu by obecní pokladna jistě mohla na straně příjmů počítat s vyššími částkami, které by mohly sloužit k rozvoji obce jako takové.