Do dvou let by měl fungovat varovný systém a digitální povodňový plán. Zatím v Lanškrouně není ani rozhlas.

Zrovna včera by se hodilo, aby v Lanškrouně fungoval alespoň rozhlas a občané mohli být varováni, že večer a v noci bude před Krčmou probíhat oprava havárie vodovodního řadu a část města zůstane bez vody. Zdá se však, že už v příštím roce by se informovanost občanů při podobných haváriích mohla zlepšit.

Městu se totiž podařilo získat dotaci na varovný systém a digitální povodňový plán, v rámci něhož bude Lanškroun vybaven vyrozumívacím systémem se 135 bezdrátovými hlásiči, 313 tlakovými reproduktory a 2 sirénami. A starostka potvrdila, že kromě povodňových stavů bude systém pravděpodobně využíván i k jiným účelům, například při haváriích vody či únicích chemikálií.

Varovný systém
O co se konkrétně jedná, vysvětluje Richard Kohout z odboru životního prostředí MÚ:
„Varovný systém a digitální povodňový plán Města a ORP Lanškroun obsahuje několik složek. Jedná se o výstražný systém, který v sobě zahrnuje srážkoměry, laserové práškoměry a odečty na několika vodních tocích. Dále vyrozumívací systém pro město Lanškroun a Dolní Třešňovec a třetí složkou je povodňový plán města a celého ORP Lanškroun. Celkové náklady na tento projekt jsou 10,2 mil. Kč. Devadesát procent této částky získá město z dotace.
V Lanškrouně v současné době neexistuje žádný veřejný rozhlas. Bezdrátový rozhlas bude znamenat, že v ulicích budou rozmístěny ampliony (vyrozumívače) a v radnici bude vysílací středisko. A stejně jako je bezdrátově šířen internet, bude šířen i tento signál. Koncovými prvky výstražného systému jsou bezdrátové hlásiče, těch má být po městě umístěno 135 kusů, tlakové reproduktory (313 kusů) a dvě sirény. Každý z těchto hlásičů má jiný výkon, tedy jiný dosah.
Tento varovný systém je prezentován hlavně pro povodňové stavy, ale dá se to využít i pro případy jiných havárií např. úniku závadných látek do vod či horninového prostředí, do ovzduší a pro různé havárie.“

V posledních dvaceti letech došlo ke čtyřem povodním
Podle R. Kohouta zažil Lanškroun v posledních dvaceti letech povodně různé intenzity celkem čtyřikrát. V roce 1993 to byla letní přívalová bouřka, která se projevila zejména v Rudolticích, Ostrově a Lukové. O čtyři roky později stoletá povodeň, která postihla prakticky celou Moravu a část východních Čech. Následovala zimní povodeň v roce 2000 a v roce 2002 tání sněhové pokrývky spojené s dešti.

Povodňové plány
Povodňové plány obcí ve správním území ORP Lanškroun nejsou v současné době zpracovány na stejné úrovni. Nejsou mezi sebou provázány a u některých obcí nejsou zpracovány vůbec nebo jsou příliš zastaralé. Současná podoba povodňových plánů nezajišťuje jejich kompatibilitu. Proto je nutné vytvořit povodňový plán celého Lanškrounska, který bude za použití mapového prohlížeče s propojením na databáze zajišťovat komplexní data v celém území. Výstražný systém varování obyvatelstva je v současné době odkázán pouze na data ČHMÚ, která nejsou v tomto území dostatečná. Varovné a vyrozumívací systémy jsou nyní závislé pouze na telefonickém spojení a při zásahu hasičů jsou používány megafony.
To by se ale mělo v roce 2014 změnit. V rámci projektu bude provedena aktualizace veškerých povodňových dokumentů, ve vybraných profilech budou na vodních tocích zřízena hladinová čidla ke sledování vodního stavu. V lokalitách, které jsou vhodné pro sledování dešťových srážek, budou osazeny laserové srážkoměry.

Projekt má být realizován v letech 2013 a 2014.

Marie Hrynečková