Slavnostní setkání na zámku k 20. výročí znovuotevření Městského muzea v Lanškrouně

Městské muzeum Lanškroun pozvalo asi 50 místních občanů z nejrůznějších společenských kruhů a aktivit na podvečerní setkání v horním přísálí zámeckého sálu, ke vzpomínání a k úvahám o tom, co muzeum v životě města znamená nebo může znamenat. Díky šťastné souhře okolností se také mohli zúčastnit paní a pan Šlesingerovi, jejichž výstava panenek měla vernisáž odpoledne.

Rovněž byl přítomen známý fotograf pan Jindřich Štreit, akademický sochař pan Zdeněk Kolářský a další mimolanškrounští hosté.

Setkání se zúčastnili čtyři ze šesti starostů období od toku 1990 a my je máme na společné fotografii spolu se Zbigniewem Czendlikem, který také na krátký čas přišel mezi přítomné.

Setkání zahájila ředitelka Městského muzea Lanškroun paní PaedDr. Marie Borkovcová. Několika údaji charakterizovala dvacetiletí od znovuotevření muzea. Muzeum je věhlasné nejen svými expozicemi, ale i rozsáhlou publikační činností. Počíná si jako docela zavedené nakladatelství – číslo 43 knižních publikaci, často velmi rozsáhlých, a 20 dalších tiskovin, mluví samo za sebe. Jedna z knih vyšla dokonce dnes – odpoledne proběhl křest letošního vydání vlastivědného sborníku Lanškrounsko, každoročního doplňku knihy Vlastivěda Lanškrounska. Je to již desátá publikace této řady sborníků a je k dostání v pokladně muzea za 70 Kč.

Paní Borkovcová rovněž poděkovala prvnímu starostovi Lanškrouna v devadesátých letech, Janu Špičákovi, za důraznou podporu projektu zvelebení muzea. Ve své odpovědi pan Špičák připomenul, že muzeu fandilo v radě města mnoho radních, a to i za situace, že při napjatém rozpočtu probíhalo několik jiných velkých a potřebných staveb.

Starostka Města Lanškrouna, paní Mgr. Stanislava Švarcová, pak ředitelce Borkovcové vyjádřila dík jménem vedení města a ujistila ji o tom, že podpora činnosti muzea bude pokračovat.

Pak se už atmosféra setkání změnila na méně formální. Sfoukávalo se dvacet svíček na slavnostním dortu, Lanškrounský smíšený sbor ve značně redukované sestavě zazpíval pod vedením Mgr. Vladimíry Jetmarové se svým typickým temperamentem spirituál Halleluja a posléze se hudebního doprovodu setkání ujal Jan Venas mladší se svým nástrojem, vypadajícím jako středověká loutna, kterému se říká bouzouki. Myslím, že ji málokdo předtím někdy viděl. Je to původně řecký strunový nástroj, oblíbený zejména v Irsku od 60. let hudebníky hrajícími tradiční a lidovou hudbu.
Pan Venas nám přehrával výběr středověkých skladeb, ale na závěr večera, když se objevili mušketýři generála Bannera ve svých červených uniformách a dokonce i s vojenským bubnem, středověké skladby opustil a zaujal hosty slováckými lidovými písničkami s doprovodem mušketýrského bubnu.

Večer proběhl v přátelské a uvolněné atmosféře. Můj osobní dojem byl, že by tomuto setkání slušela přítomnost úplně všech starostů polistopadové éry. Nemáme mnoho takových událostí, kde se dá politika hodit za hlavu a můžeme si užít přirozeného lidského prostředí. 

Zkusme si zvykat na to, že lze „fandit (například nějaké politice), ale zůstávat člověkem“. Zvát VŠECHNY představitele – muzeum prohlašuje, že tak učinilo – a na druhé straně pozvání přijmout.

Jiří Kohout

Zajímavé odkazy:
http://www.muzeumlanskroun.cz/
(Oficiální stránka Městského muzea Lanškroun)
http://www.ventus1.estranky.cz/clanky/reference/
(O Janu Venasovi ml.)