Konference Vzájemné poznávání lidových zvyků

O masopustním víkendu uspořádalo Město Lanškroun mezinárodní konferenci o lidových zvycích v zemích Visegrádské čtyřky. Zúčastnili se delegáti z Polska, Slovenska, Maďarska a Česka se svými prezentacemi a jejich program pak pokračoval lanškrounským masopustem. Na neděli se plánoval výjezd do hor, ale počasí jej zhatilo.

Lanškrounské masopustní veselí dobře zarámovalo tématiku konference i když obleva poněkud ovlivnila prožitky venku. Samotná konference v sobotu 18. února dopoledne poskytla srovnání lidových zvyklostí v pěti regionech: na Lanškrounsku, v prostoru dvou polských družebních měst Dzierżoniów a Serock, v oblasti slovenského Kežmaroku a v Maďarsku v městě Hajdúszoboszló a jeho okolí.
Konference se zúčastnilo asi 30 účastníků, polovina z nich byli hosté ze zahraničních měst. K nim ale náleží připočítat i taneční a hudební soubory z Dzierżoniówa a z Hajdúszoboszló, vystupující na odpoledním masopustním programu v zámeckém parku.
Konferenci ve velké zasedací místnosti Městského úřadu moderovala Ing. Petra Brejšová. Úvodem hosty přivítala paní starostka Mgr. Stanislava Švarcová již oblečená v masopustním starostenském úboru a pronesla i přípitek na zdar konference a celého masopustu.
Prvním příspěvkem byla přednáška PaedDr. Marie Borkovcové „Lidová kultura v regionu Lanškrounsko – Kalendářní obyčeje“, dokumentující staré obyčeje od masopustu do Tříkrálové obchůzky, ale i jejich novodobé doplňky jako je Lanškrounská kopa,  Poslední zvonění a Slavnosti světel. Fotografiemi ukázala i jak slavívali němečtí obyvatelé regionu ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Rozšířená verze přednášky vyšla i v osmistránkové české brožurce s množstvím fotografií.
Následoval vstup pana Juraje Švedlára, vedoucího folklórního souboru Magura z Kežmaroku – v podobě mimořádně zajímavého a vysoce profesionálně natočeného vystoupení jeho tanečního a hudebního souboru. Ačkoliv název příspěvku zněl „Fašiangy v starobylom Kežmaroku“, v průběhu vystoupení se vystřídaly nejrůznější lidové obyčeje od přijímání čerstvých tovaryšů do cechu po různé další zábavy v průběhu roku.
Toto video ocenili účastníci konference mimořádně dlouhým potleskem.
Paní Jadwiga Horanin, ředitelka městské knihovny v Dzierżoniówě, hovořila a prezentací objasňovala téma „Karneval v polské tradici“. Připomněla, že prostor okolo Dzierżoniówa byl po válce osídlen v naprosté většině Poláky z někdejší východní části Polska, obsazené Sovětským svazem na začátku druhé světové války, a tito lidé si přinesli své tamní folklórní zvyklosti. Nejintenzivněji se masopust („zapusty“) v Polsku slaví na Tłusty czwartek – to je poslední čtvrtek před popeleční středou (letos tedy 16. února). Typickým pečivem jsou tehdy hlavně koblihy („paczki“) – statistici konstatují, že se v Polsku za masopust sní 100 milionů koblih, 2,5 koblihy na obyvatele. Dalším oblíbeným pečivem jsou faworki. Obojí pečivo účastníci konference ochutnali.
Paní Berényiné Szilaj Ilona, ředitelka kulturního centra v lázeňském městě Hajdúszoboszló ležícím ve východním cípu Maďarska, popsala ve své přednášce „Kulturní život v Hajdúszoboszló“. Již osmdesát let město vzkvétá z termálních pramenů o teplotě 70 stupňů. Vybudovali zde největší lázeňský komplex v Evropě.
Město Hajdúszobosló má sice jen 35 tisíc obyvatel, ale projde jím za rok jeden milion návštěvníků. Mají vyšší životní úroveň než je maďarský průměr. Nyní rekonstruují městské centrum nákladem 3 milionů Eur, jak z místních zdrojů tak ze zdrojů naší Evropské unie.
Příští rok pozvou lanškrounské na slavnostní otevření tohoto nového městského centra.
Název města sestává ze dvou slov, to Hajdú znamená „hajduky“ – ozbrojené pastevce, jakousi domobranu proti osmanským dobyvatelům, a Szobosló je místní název.
Závěrečným příspěvkem se stala prezentace „Polské tradice a polské obřady“. Přednesla ji paní Beata Roszkowska z Městského úřadu Serock.
Překladem vystoupení zahraničních přednášejících přispěli Ing. Alexander Nagy (maďarština) a pan Robert Miklas (polština).
Konference se zúčastnili i pracovníci Městského úřadu Lanškroun, dále členové komise pro cestovní ruch a studentky Gymnázia Lanškroun.
Konání konference podpořil grant od Visegrád Fund. Velkou předností se stala účast hostů ze všech čtyř zemí Visegrádské čtyřky.

Jiří Kohout