NÁZOR: Výběrové řízení na nové městské noviny je šité na míru

Matěj BrýdlRada města schválila 14. listopadu čtyřmi hlasy (ODS – M. Dušková, M. Roller, S. Švarcová; TOP 09 – P. Dvořáček) nové „výběrové řízení“ na „Zveřejňování informací z radnice“ (městské noviny a přidávání článků na městský web).


Na české poměry je vydávání městských novin poměrně samozřejmé a vyhlášení výběrového řízení je tedy celkem logický krok. Například ve Velké Británii je to však z důvodu možné manipulace veřejným míněním ze strany politiků zakázáno, ve Francii je pak vydávání městských novin velmi přísně regulováno. Vraťme se ale k lanškrounskému výběrovému řízení.


Kdo stejně jako já čekal, že v červnu rada města vypověděla smlouvu Listům Lanškrounska z toho důvodu, že chtěla, aby byly noviny levnější, dostávali je občané zdarma, nebo aby byly prostě jen kvalitnější a objektivnější, tak se spletl. Nové „výběrové řízení“ je, dle mého názoru, na míru šité současnému stavu a nynějšímu vydavateli – firmě TG Tisk, s. r. o. Redaktorka LL Lada Sitová v posledních Listech ve svém článku uvedla: „Podle zadání to vypadá, že radní by chtěli zhruba to, co zajišťují Listy (včetně zpráv na web města).“ Evidentně tedy nejsem sám, komu připadá, že radní za ODS a TOP 09 chtějí, aby se městské médium neměnilo.


Lanškrounské „výběrové řízení“ v praxi
Podle výběrového řízení by noviny měly vycházet jednou za čtrnáct dní, každé číslo by mělo mít minimálně 24 normostran textu, dvakrát do roka má vyjít tematická příloha, v novinách nemůže být více, než 10% reklamy, a tak dále…. Například o tom, v jakém nákladu musí noviny vycházet, zda mají být zdarma distribuovány do celého regionu, nebo být prodávány v trafice, už řeč není. Kdyby se tedy sešly dva projekty – první by byly celobarevné stostránkové noviny, které jsou každý měsíc zdarma posílány do všech schránek v regionu a od města chtějí symbolickou 1 Kč za rok. Druhé noviny by vycházely jednou za čtrnáct dní v nákladu 100 kusů, v trafice by se prodávaly za 50 Kč a od města žádaly částku 400 000 Kč ročně. S ohledem na podmínky výběrového řízení vyhraje druhý projekt - první noviny totiž vycházejí „jen“ jednou měsíčně.


Ať už toto výběrové řízení vyhraje kdokoliv, tak startovací pozici mají Listy Lanškrounska bezkonkurenčně nejlepší. Stačí jim totiž předložit jedno z již vydaných čísel, stanovit cenu a mají projekt, který splňuje podmínky tohoto podivného „výběrového řízení“. Ostatní jsou znevýhodněni minimálně tím, že musí investovat tisíce korun do grafického návrhu.


Dle mého názoru vyhlášení „výběrového řízení“ má sloužit pouze k legitimizaci současného stavu v očích veřejnosti. Je třeba poznamenat, že radní, kteří „výběrové řízení“ v tomto znění podpořili mají také politické vazby na současné Listy Lanškrounska. Například jednatel TG Tisku pravidelně kandiduje za ODS, redaktorka LL Lada Sitová byla trojkou na kandidátce TOP 09, kterou vedl současný radní Pavel Dvořáček (před volbami byl uveden v tiráži LL, kolem voleb z tiráže zmizel a nyní se tam opět objevil).


Jak je to v jiných stejně velkých městech?
V průběhu léta jsem oslovil všech 22 českých měst, které mají mezi 9 a 11 tisíci obyvateli s otázkami na jejich městské noviny. Ozvalo se mi celkem 16 úřadů (Duchcov, Frýdlant nad Ostravicí, Hlinsko, Humpolec, Chotěboř, Kuřim, Lanškroun, Litomyšl, Litovel, Mohelnice, Moravská Třebová, Nové Město na Moravě, Nové Město nad Metují, Polička, Přelouč, Studénka). Pokusím se s vámi podělit o to, jak to chodí v jiných městech.


V žádném jiném městě kromě Lanškrouna například nevycházejí noviny každých čtrnáct dní. Můžeme si to vyložit dvěma způsoby – buď v jiných městech neinformují dobře a často, nebo se toho v desetitisícových městech neděje tolik, aby si musely dvakrát měsíčně platit noviny, do kterých by stejně dávali nedůležitosti.

Ve čtrnácti případech městské noviny vydává buď město, nebo jeho příspěvková organizace. Pouze v Kuřimi je to soukromá střední škola a v Lanškrouně soukromá firma.
Ve většině měst dostávají občané noviny zdarma přímo do svých schránek. Z těch měst, kde se noviny musí kupovat v trafice, má nejvyšší cenu Chotěboř (15 Kč). Druhý nejdražší je Lanškroun (12 Kč).


Co se týče částek, kterými města noviny sponzorují, tak Lanškroun (350 tis. na noviny + 58 tis. za zveřejňování informací na webu) je mezi těmi, kteří noviny nedávají zdarma, opět spolu s Chotěboří, nejštědřejší. Pro srovnání v Kuřimi, kde noviny vydává soukromá střední škola, město zveřejňuje informace prostřednictvím placené plochy (inzerátů). Ročně takto „proinzeruje“ přibližně 100 tisíc korun.
V přepočtení částky, kterou dává na provoz novin město, je Lanškroun se čtyřiceti haléři na každou stránku opět spíše nadprůměrný. K tomu si musíme noviny ještě kupovat za zmíněných 12 korun.
Vynikající je situace například v nedaleké Litomyšli, kde místní zpravodaj Lilie vychází jednou měsíčně zdarma do všech schránek ve městě. Každé číslo má mezi 24 a 34 stránkami a město ho dotuje pouze 130 tisíci za rok!


„Charita“, nebo „trafika“?
Otázkou zůstává, zda cílem tohoto výběrového řízení je skutečně zlepšení kvality periodika placeného z daní nás všech, nebo dohození zakázky někomu známému…
K zamyšlení je také to, že případný zájemce má na zhotovení vzorového výtisku pouhých 22 dní („výběrové řízení“ probíhá od 15. listopadu do 6. prosince).
Jediným náznakem soudnosti autorů „výběrového řízení“ je maximální možná požadovaná částka 400 tisíc. Přestože ostatní města dokáží vydávat zpravodaj mnohem levněji, tak Lada Sitová ve svém článku věnovanému výběrovému řízení píše: „Vypadá to, že očekávána je spíše „charita pro město“, která při požadovaném obsahu a podmínkách bude pro vydavatele ztrátová.“ K tomu řeknu pouze to, že s paní Sitovou mám zřejmě odlišný pohled na výraz „charita“. Díky štědré dotaci od města si vydavatel může dovolit poskytovat inzertní plochu za směšné ceny. Tím je narušováno přirozené konkurenční prostředí mezi dalšími lanškrounskými podnikateli prodávající reklamu.
Otázkou je, proč vůbec musí městské noviny vydávat soukromá firma. V téměř 90% měst, se kterými se mi podařilo spojit vydává noviny přímo město.


Matěj Brýdl


Zadání výběrového řízení ZDE

Audit LL renomovaného odborníka Ing. Mgr. Oldřicha Kužílka ZDE