Za tajemstvím čínského copu

Ke své přednášce přizvali Borise Gola z Pardubic, odborníka na historii Rakouskouherského námořnictva a účastníka mnoha potápěčských expedic vyhledávajích a zkoumajících vraky potopených lodí v Jaderském moři.
Na zámek přišlo asi 100 posluchačů, mezi nimi mnoho oldskautů, spolupracovníci z firmy, kde bratři Zedníčkovi pracují, lanškrounští potápěči atd. Řada z nás si opožděně uvědomila, že si budeme muset koupit námořnické tričko, abychom zapadli do takové společnosti. I ředitelka muzea Dr. Borkovcová nás už prvními slovy uvítání pozdravila „vítejte na palubě“. Zmínila, že Jirečkovi byli také v následující generaci významnými lanškrounskými občany. Jeden ze tří synů námořníka Václava Jirečka pan Josef Jireček, pozdější praporečník  a náčelník lanškrounského Sokola je už mezi osobnostmi lanškrounského Betléma vyřezávaného panem Šilarem a ukázala jeho sošku. Muzeum má od Josefa Jirečka mnoho exponátů. Další syn Václava Jirečka Jaroslav byl významným regionálním historikem a heraldikem, a také sepsal historii Lanškrouna a jeho okolí.
Zuzka Zedníčková navodila atmosféru zpěvem české verze hymny Rakouskouherského mocnářství.
Ve své první přednášce nás Boris Gol zasvětil do struktury Rakouskouherského námořnictva budovaného ve větším měřítku od roku 1844. V konečné podobě mělo 6000 lidí, počítaje v to i perzonál na souši. Výcvik námořníků byl velmi propracovaný a trval řadu let: 4 roky škola pro kadety, pak 4 roky námořní akademie, a 2 roky praxe na moři a teprve potom mohl adept skládat důstojnické zkoušky. Už v roce 1857 vykonala fregata Novara dvouletou plavbu kolem světa. V roce 1864 vojenské loďstvo mocnářství dosáhlo prvního vítězství nad dánskou flotilou v Severním moři u mysu Helgoland a v roce 1866 nad italským loďstvem na Jadranu u ostrova Vis.
V první části večera Stanislav a Tomáš Zedníčkovi střídavě vyprávěli příběh námořníka Václava Jirečka a promítali k tomu asi 30 obrazů. Jejich pradědeček sloužil u námořnictva 4 roky a dosáhl hodnosti c. k. poddůstojníka námořního dělostřelectva. Do Číny ho jako 22letého na lodi SMS ASPERN přivedly události roku 1900, kdy 20.6. vyhlásila čínská císařovna válku všem cizincům. Osm mocností, Velká Británíe, Japonsko, USA, Rusko, Německo, Francie, Itálie a Rakouskouhersko, vytvořilo alianci a součástí protiúderu byla i výprava Rakouskouherských lodí do oblasti u Pekingu. Povstání bylo ještě před připlutím lodí poražené a námořníci se vylodili potlačit zbytky odporu. Přitom byl Václav Jireček na  svůj svátek 28. září 1900 raněn kulkou při přestřelce, a v době léčení v cizinecké nemocnici na pevnině jej postihla ještě nákaza tyfem. Nakonec se uzdravil, na vánoce 1900 se vrátil na loď a prožil ještě v roce 1901 výpravu do Japonska a postupný návrat ukončený připlutím do jadranské Puly v březnu 1902.
V závěrečné přednášce Boris Gol, už 30 let nadšený lodní modelář a účastník 6 expedicí na Jadran s vyhledávači vraků, popsal zejména průzkum potopené SMS ZENTA, sesterské lodi Jirečkova SMS ASPERNU. Samotný SMS ASPERN válku přečkal, stal se kořistí vítězných spojenců a byl posléze rozebrán na šrot. Proto po něm na rozdíl od potopené SMS ZENTA nezbyla žádná hmotná památka. To, že SMS ASPERN a jeho dva shodné sesterské křižníky
SMS ZENTA, a SMS SZIGETVÁR měly kompletní dělostřeleckou výzbroj ze Škodových závodů, není jediný podíl Českých zemí v Rakouskouherském námořnictvu. Na lodích převládali Češi a Moravani v technických pozicích: strojníci, dělostřelci, radisté apod.
Na závěr promítl Boris Gol dvacetiminutový film o úspěšných výzkumných ponorech k  vrakům válečných lodí na dně Jadranu a jejich osudech.
Večerem zazněla řada nadšených potlesků, jako oprávněný dík všem autorům večera – byli vynikající.

Jiří Kohout

Křižník SMS ASPERN
byl s dalšími dvěma sesterskými křižníky SMS ZENTA a SMS SZIGETVÁR postavený v letech 1896–1900 v loděnici v Pule.
Všechny tři křižníky měly hladkou palubu, dva komíny a dva stěžně. Délkä činila 98 metrů, šířka 12 metrů a ponor 5 metrů. Veškerou dělovou výzbroj dodala Škoda Plzeň. Výzbroj tvořilo osm 120mm děl, deset 47mm děl a dva torpédomety. Pancéřová paluba lodí měla sílu 50 mm. Poháněly je dva parní stroje s kotly Yarrow. Lodní šrouby byly dva a nejvyšší rychlost činila 20 uzlů (37 km/h). Posádku křižníku tvořilo 17 důstojníků a 390 příslušníků mužstva.
Křižník SMS ASPERN byl spuštěn na vodu 3. května 1899 a převzatý do služby 29. května 1900, čtvrt roku před vyplutím do Číny.
Všechny tři jmenované křižníky se dočkaly rakouského angažmá v první světové válce. SMS ZENTA byla potopena 16. srpna 1914 poblíž černohorského města Bar zdrcující přesilou anglo-francouzské námořní eskadry a její vrak tam leží dodnes. SMS ASPERN a SMS SZIGETVÁR válku přečkaly a byly po jejim skončení předány Velké Británii, a ta je nechala sešrotovat.