Lanškrounský rodák Leo Herrmann zachránil 2 506 československých Židů před nacismem

Nenápadné stavení čp. 84 v ulici Komenského (asi tak v polovině mezi Krčmou a bývalým řeznictvím Kocourek) je rodným domem muže, který se po vypuknutí 2. světové války zasloužil o záchranu 2 506 československých Židů. Leopolda Herrmanna.

Dům se přibližně ve stejné podobě zachoval dodnes. Sídlí v něm firma Podlahy Sedláčkovi.

Leo Herrmann (*15. 3. 1888 Lanškroun, +1951 Tell Aviv) se narodil do tradiční židovské, německy hovořící rodiny. Ve městě tehdy žilo přibližně 80 Židů. V letech 1898 - 1906 vystudoval Leo Herrmann lanškrounské gymnázium, později pak v Praze práva. Mluvil česky, ale jeho mateřštinou byla němčina. Výborně také hovořil anglicky a hebrejsky. Díky manažerským schopnostem a literárnímu nadání byl šéfredaktorem několika významných sionistických médií.

Hlásil se k tzv. kulturnímu sionismu. Působil jako tajemník exekutivy Mezinárodní sionistické organizace se sídlem v Londýně, zde v roce 1920 navázal osobní přátelství s Janem Masarykem, který v té době začínal svoji diplomatickou dráhu jako osobní tajemník ministra zahraničí Edvarda Beneše. Tyto kontakty potom využil v letech 1939-1940, kdy vstoupil do jednání s Velkou Británií, aby umožnila využít malou část tzv. Mnichovské půjčky na přesídlení židovských uprchlíků z Československa do Palestiny. Tento záchranný plán vstoupil ve známost jako tzv. Československý transfer. V rámci tohoto programu bylo vyčleněno půl milionu liber jako příspěvek pro 2 500 uprchlíků. Každý tak obdržel přibližně 200 liber, k čemuž pak musel ještě ze soukromých zdrojů případně z majetku židovských organizací sehnat dalších 800, aby tak splnil podmínky pro udělení imigračního víza do Palestiny. Díky československému transferu, organizovaného Leo Herrmannem, se podařilo zachránit 2 506 osob.

Rodný Lanškroun Herrmann navštívil naposledy v říjnu 1945, už jej však vůbec nepoznával. V té době sloužil jeho rodný dům jako garáž pro vozidla silničářů. Byl velmi zklamán, doslova se vyjádřil: „U svého rodného domu nezastavuji, neláká mě navštívit tuto „realitu" zevnitř. Zvenku vypadá ještě zchátraleji než v roce 1937, kdy jsem byl v Lanškrouně naposledy navštívit matčin hrob." Mimochodem, hrob jeho matky Anny, rozené Sommer, zcela zmizel spolu s ostatními náhrobky (byly rozkradeny) ze židovské sekce městského hřbitova. Herrmann to nazval „utilitárním barbarstvím".

Po návratu do Palestiny se Leo Herrmann ještě dožil v roce 1948 založení Státu Izrael, u jehož vzniku měl tu čest stát. 2 506 účastníků československého trasferu představovalo do té doby největší příliv Čechoslováků do budoucího Izraele zastíněný teprve po válce emigrací dalších 20-25 tisíc osob. Potomci všech těch židovských uprchlíků dodnes žijí v Izraeli. Mnozí díky rodičům a prarodičům stále hovoří plynně česky nebo slovensky. Řada z nich je držiteli izraelského i českého občanství a s Českou republikou a její kulturou udržují pravidelný kontakt.

Marie Hrynečková

Zdroj:
Přednáška Mgr. Zbyňka Taranta, PhD z filozofické fakulty ZČU v Plzni, která se konala 14. března 2024 v salonku Rudolf Multifukčního centra L´Art.

Foto:
1 - Snímek rodného domu Lea Herrmanna čp. 84 na Komenského ulici, pořízený v roce 1930.

2 a 3 - Dům čp. 84 v březnu 2024.

4 - Mgr. Zbyněk Tarant, PhD z filozofické fakulty ZČU v Plzni během své přednášky představil pamětní knihu o Leo Herrmannovi psanou v hebrejštině s názvem Prag ve-Jurušalajim. V ní jeho přátelé a tehdy již významné osobnosti sionismu reflektovaly jednotlivé aspekty Herrmannova života a díla. Kniha vznikla z iniciativy Herrmannovy sestry Emmy v roce 1954.

5 - Přednáška se konala v salonku Rudolf Multifunkčního centra L´Art.

6 - V L´Artu je i výstava představující Leo Herrmanna, která by se měla stát výstavou putovní např. ve školách a pozdějí také na lanškrounské radnici.

7 - V roce 1926 nastoupil Leo Herrmann na pozici generálního tajemníka agentury Keren ha-jesod. Při práci pro propagandistické oddělení této agentury Herrmann objevil svoji vášeň pro film. Stal se producentem snímku Zaslíbená země, což byl patrně první zvukový film natočený na území dnešního Izraele. Režie filmu se zhostil Juda Leman. Na projekci filmu dorazil do newyorského sálu Astor i Albert Einstein (1879-1955), který byl učitelem a osobním přítelem režiséra Judy Lemana. Při této příležitosti vznikla i fotografie, na níž stojí Leo Herrmann po pravici A. Einsteina.

8 - Leo Herrmann s dcerou Rut v Jeruzalémě v roce 1949.

9 - Počty zachráněných Židů, kteří byli součástí československého transferu, organizovaného Leo Herrmannem.

10 a 11 - Po přednášce byly pro její účastníky připraveny ukázky a ochutnávka židovského košer jídla zhotoveného školní jídelnou Madoret. Při přípravě nebylo vůbec použito maso.