I letos je v hale městského muzea vystaven Lanškrounský betlém osobností, který už od roku 2000 vytváří dle objednávky muzea řezbář Bedřich Šilar. Betlém se každoročně rozšiřuje o dvě až tři postavy.
V současné době je už 5 metrů široký, 2,5 metrů hluboký a 1,3 metru vysoký. Čítá 75 figur z lipového dřeva vysokých kolem 30 centimetrů. Součástí betlému jsou historické památky města Lanškroun. V roli darovníků jsou významné lanškrounské osobnosti, a to jak historické, tak i současné. Jednotlivé darovníky a jejich profese charakteriují předměty, které přinášejí do betléma.
V letošním roce do tohoto unikátního díla přibyly další dvě figury. Čtyřiasedmdesátou postavou je Leo Herrmann, lanškrounský rodák, přítel Jana Masaryka, novinář, filmový producent, vrcholový manažer a národní buditel, který se účastnil založení hned dvou států (Československa a Izraele) a zachránil tisíce československých občanů před nacistickým řáděním. Kufřík, který dřevěná postava třímá v rukou symbolizuje, že Leo Herman opatřil pro židovské uprchlíky peníze potřebné k získání imigračního víza.
A jako pětasedmdesátá betlém obohatila textilní výtvarnice a dlouhodobá spolupracovnice městského muzea Hana Kozubová, její postava je zachycena při paličkování krajky.
Marie Hrynečková
Leo Herrmann (*15. 3. 1888 Lanškroun, +1951 Tell Aviv)
Leo Herrmann se narodil v domě čp. 84 v Komenského ulici (dnes zde sídlí Koberce Sedláčkovi) do tradiční židovské, německy hovořící rodiny. Hlásil se k tzv. kulturnímu sionismu. Působil jako tajemník exekutivy mezinárodní sionistické organizace se sídlem v Londýně, v roce 1920 se zde seznámil s Tomášem Garriguem Masarykem a jeho synem Janem. Tyto kontakty potom využil v letech 1939-1940, kdy vstoupil do jednání s Velkou Británií, aby umožnila využít malou část tzv. Mnichovské půjčky na přesídlení židovských uprchlíků z Československa. Tento záchranný plán vstoupil ve známost jako tzv. Československý transfer. V rámci tohoto programu bylo vyčleněno půl milionu liber jako příspěvek pro 2 500 uprchlíků. Každý tak obdržel přibližně 200 liber, k čemuž pak musel ještě ze soukromých zdrojů případně z majetku židovských organizací sehnat dalších 800, aby tak splnil podmínky pro udělení imigračního víza do Palestiny.
Rodný Lanškroun Herrmann navštívil naposledy v roce 1945, už jej však vůbec nepoznával. V té době sloužil jeho rodný dům jako garáž pro vozidla silničářů a hrob jeho matky zmizel spolu s ostatními náhrobky (byly rozkradeny) ze židovské sekce městského hřbitova. Po návratu do Palestiny se ještě dožil v roce 1948 založení Státu Izrael, u jehož vzniku měl tu čest stát. Jeho živým pomníkem jsou tisíce Izraelců československého původu.
Hana Kozubová
Dlouhodobá spolupracovnice lanškrounského muzea a také jeho bývalá zaměstnankyně vystudovala Gymnázium Zd. Nejedlého v Dobrušce, kde také absolvovala dva stupně výtvarného oboru na Lidové škole umění. Poté pokračovala na nástavbovém studiu oboru textilního výtvarnictví na Střední odborné umělecko-řemeslné škole Školského ústavu umělecké výroby v Praze.
Jako výtvarnice a vedoucí vývojového oddělení Družstva umělecké výroby Vamberecká krajka Vamberk působila plných deset let. V letech 1992 – 1999 pak samostatně tvořila ve svém ateliéru v Horním Třešňovci, poté přešla do lanškrounského muzea, se kterým v té době již pilně spolupracovala. Práce v muzeu však neznamenala konec její tvorby, v té úspěšně pokračovala a samozřejmě tvoří dodnes. Hanka se věnuje zejména textilním technikám – krajce, tkaní a batikování, okrajově se zabývá také oděvní tvorbou. Je velice všestrannou umělkyní, její díla měli možnost vidět nejen návštěvníci lanškrounského muzea, ale i v dalších českých či zahraničních muzeích a galeriích. Českou republiku a město Lanškroun reprezentovala například v Belgii, Španělsku, Portugalsku, Francii, Lucembursku a také na Slovensku. Do svého uměleckého řemesla velmi ráda zasvěcuje i mladší generace, ostatně o tom se mohl přesvědčit nejeden návštěvník muzea. Stále usměvavá a dobře naladěná Hanka častokrát vedla dílničky pro děti i dospělé a ochotnou radou či pomocí utvářela příjemnou atmosféru probíhajících akcí.
Figury v Lanškrounském betlému osobností:
1. Polyhistor Jan Marek Marci (1595 – 1667) – vědec světového významu. V našem betlému věští z hvězd Ježíškovi budoucnost.
2. Kardinál Friedrich Gustav Piffl (1864 – 1932).
3. Starosta Josef Niederle (1821 – 1894). Zasloužil se o stavbu železniční přípojky Lanškroun – Rudoltice, tabákové továrny a zřízení gymnázia. Jako dárek přináší lokomotivu a stavební plány.
4. Významný válečník a dělostřelec bojující po boku generála Laudona – Jan Václav Bärnkopp ( 1723 – 1794), nositel řádu Marie Terezie. Střílí na počest narození božského dítěte a je jeho ochráncem.
5. Fotograf Josef Böhm – autor zdařilých fotografií našeho města v 1. třetině 20. století. Dokumentuje tuto významnou událost pro lidstvo.
6. Generál Ernst Gideon svobodný pán von Laudon (1717 – 1790) – rakouský vojevůdce skotského původu. Ve třetím roce sedmileté prusko-rakouské války ( 1756 – 1763) přijel do Lanškrouna. Byl pověřen k zajištění pořádku v Betlémě.
7. Akademický sochař a medailér Zdeněk Kolářský (1931), čestný občan města Lanškrouna. Zhotovil objemnou medaili města, kterou se snaží vlastnoručně předat Ježíškovi.
8. Člen lanškrounských ostrostřelců – Josef Benoni držící čestnou stráž k poctě Svaté rodiny.
9. Císař František Josef I. ( 1830 – 1916 ) navštívil Lanškroun u příležitosti manévrů rakousko – uherské armády v roce 1894. Jako dárek přináší stříbrný pohár se svými iniciálami.
10. Farář Zbigniew Czendlik působící v naší farnosti od roku 1993, schopný manažer. Jezulátku nese symbolický klíč od dětského domova v Žichlínku a hůl z benefičního golfového turnaje, jehož výtěžek byl dán ve prospěch tohoto rodinného domova.
11. Zpěvačka Lucie Bílá s členy sboru Boni Pueri přišli Ježíškovi zazpívat koledy.
12. Legendární brankář LTC Praha a stavební inženýr Bóža Modrý, správce cihelny v Lanškrouně. Zřejmě bude Jezulátku učitelem při jeho prvních krůčcích na bruslích na lanškrounském zimním krytém stadioně.
13. Praporečník sokolského spolku Josef Jireček přišel pozdravit Ježíška jménem všech lanškrounských Sokolů.
14. Sedlák a selka v hřebečském kroji.
15. Chemik, lékárník, botanik a textilní podnikatel Christian Polykarp Erxleben ( 1765 – 1831 ). Otevřel lékárnu U Milosrdného samaritána s botanickou zahradou. Vybudoval Manufakturu na výrobu lněného plátna a bělidlo v Sázavě. Dítěti přináší bylinky na čaj a štůček plátna na košilku.
16. Desetibojař, sportovec celosvětového významu Roman Šebrle již v mládí trénoval v Lanškrouně skákáním přes ploty.
17. Hudební skladatel a dirigent, rodák z Výprachtic – Jindřich Praveček ( 1909 – 2000) spolu s kapelou vyhrávají Jezulátku.
18. Zakladatel města, král železný a zlatý – Přemysl Otakar II. ( 1233 – 1278 ) nese Ješíškovi zakládací listinu města.
19. Měšťanka stará Blažková, rodačka z Lanškrouna, vede Ježíškovi to nejcennější co má, starou kozu.
20. Šlechtic Vratislav z Perštejna řečený Nádherný (1531 – 1582) s pečetidlem – majitel lanškrounského panství.
21. Právník Jan Kašpar Artzt (1688 – 1765) s váhou justice – zemský prokurátor v Praze, uznávaný právník, mecenáš svého rodiště.
22. Pošmistr Vincenc Pernikář (?1781 – 1849) s dopisem – kronikář a lanškrounský podnikatel.
23. Kronikář Jindřich Chládek (1897 – 1980) s kronikou – správce muzea a archivu, městský kronikář, matrikář a tajemník městského národního výboru.
24. Akademický malíř Hans Peterka (1904 – 1981) s paletou – akademický malíř.
25. Páter Josef Kacálek (1922 – 1997) spravující lanškrounskou farnost.
26. Lesní rada a spisovatel Jaroslav Hubálek (1886 – 1961).
27. Velitel Lanškrounské hasičské župy Cyril Pecháček, připravený vždy hasit oheň vědry s vodou, starosta obce Čermná.
28. Hodinář Ignaz Kobza – první držitel automobilu v Lanškrouně v roce 1913.
29. Kominický mistr Ignaz Benoni (1793 - 1830), měšťan, vynikal zejména osobitým smyslem pro humor, fyzickou silou a vystupováním proti tehdejší vrchnostenské byrokracii.
30. Pivovarský kočí se sáněmi naloženými sudy piva z lichtenštejnského pivovaru.
31. Chemik Johann Joseph Steinmann (1779 – 1833) – zakladatel Zemského muzea v Praze.
32. Kazatel Michael Weisse (1488 – 1534) – autor německého zpěvníku Českých bratří, zemřel v Lanškrouně.
33. Děkující anděl, vybírá finanční dary na zhotovení dalších darovníků.
34. Kameník Christian Hahn – autor pomníků u kostela sv. Anny a pamětních desek.
35. Perníkář Jiří Maserle historicky doložená postava známá výrobou tradičního perníku.
36. Řezník František Kocourek (1958 - 2014) mistr řezník a uzenář.
37. Švec František Hajnovič (1911 - 2001), výrobce sportovní obuvi pro mistry světa v ledním hokeji v roce 1947 a 1949.
38. Šlechtic Záviš z Falkenštejna (1250 . 1290) – majitel panství v letech 1285 – 1290.
39. Zasloužilý mistr turistiky a skaut Otakar Juren (1931 – 2007).
40. Vrchní správce Rieder zaznamenaný v místních pověstech jako duch a strašidlo.
41. Fyzik Prof. Herwig Schopper (1924) - lanškrounský rodák, jaderný fyzik světového významu, zkoumající menší částice hmoty.
42. Lékař MUDr. Stanislav Kapoun (1918 - 2004), zasloužilý porodník v Lanškrouně v letech 1951 - 1983.
43. Šlechtic Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna (1657 - 1712) - majitel panství a stavebník Nového zámku u Lanškrouna a knížecího pivovaru.
44. PaedDr. Marie Borkovcová (1958), ředitelka Městského muzea Lanškroun do roku 2021.
45. Diplomat Petr III. zvaný Jelito (asi 1320 - 1387), vysoký církevní hodnostář a diplomat Karla IV., zakladatele kláštera kanovníků sv. Augustina v Lanškrouně.
46. Šlechtic Zdeněk Kostka z Postupic (1438 - 1468), rádce krále Jiřího z Poděbrad, významný válečník, majitel lanškrounsko-lanšperského panství.
47. Šlechtična Marie Manrique de Lara (asi 1538 - 1608), španělská šlechtična, manželka Vratislava z Peŕnštejna, dovezla do Čech Pražské Jezulátko.
48. Šlechtic Adam Hrzán z Harasova (+1619), majitel lanškrounsko-lanšperského panství v letech 1588 - 1619.
49. Továrník Moritz Pam, zakladatel firmy na výrobu textilních dutinek M. Pam & Co.
50. Důstojník Ing. Richard Frodl (1921 Damníkov - 2002), vojenský letec, generálporučík, štábní důstojník v ústředí NATO, předseda Hřebečského krajanského spolku v Göppingenu
51. Mlynář Gustav Müller vystavěl v roce 1927 pro svou ženu Tereziiny sluneční lázně na Dlouhém rybníku
52. Továrník Hans Riess, majitel spolu se svým bratrem moderních mrazíren v Lanškrouně, třetích největších v Evropě.
53. Továrník Rudolf Emil Langer (1847 - 1915), majitel zlatnické továrny v Lanškrouně s dcerou Berthou.
54. Starosta Rudolf Zoffl, starosta v letech 1932 - 1938. V roce 1933 získal vládní finanční dotaci na regulaci lanškrounských potoků. Po záboru Lanškrouna německými vojenskými jednotkami v roce 1938 odvolán ze své funkce.
55. Vodník Oskar hospodařící podle pověsti na Dlouhém rybníku, ve kterém se o Vánocích mění voda ve víno.
56. Lékař František Riedl, první městský lékař a lidumil.
57. Starosta Franz Neugebauer (1847 - 1924), starosta v letech 1908 - 1919.
58. Politik a diplomat Jan Masaryk (1886 - 1948), čestný občan města Lanškroun.
59. Akademický sochař Lubomír Šilar (1932 - 2016), keramik, rodák z Horní Čermné.
60. Purkmistr Josef Ohnsorg (1741 - 1822), první purkmistr města v letech 1789 - 1822.
61. Válečný veterán Josef Švarc (1926 - 2020), účastník bojů za druhé světové války.
62. Starosta Jan Špičák, skautský činovník a starosta v letech 1991 - 1994, který před 25 lety podpořil rozsáhlou rekonstrukci muzea a vybudování stálé expozice o historii města Lanškrouna a okolí.
63. Turista Jan Toninger, dlouholetý pořadatel Lanškrounské Kopy.
64. Vrchní inspektor rakouských drah Ing. Franze Schulz, nositel řádu Železné koruny 3. třídy a čestného občana města, který se zasloužil o zřízení železniční přípojky Lanškroun - Rudoltice.
65. Vzducholoď Italia, která proletěla nad Lanškrounem 15. 4. 1928 kolem 17. hodiny.
66. Košíkářka Alena Bukvová (1962), nositelka lidových tradic Pardubického kraje.
67. Řezbář Bedřich Šilar st. (1959), nositel lidových tradic Pardubického kraje, autor Lanškrounského betlému osobností.
68. Mecenáš muzea Karel Hrodek, majitel firmy HaS Lanškroun, sběratel starých rádií.
69. Transportní letoun Antonov An-124 Ruslan převážející ochrannou techniku z Číny v době pandemie, nad Lanškrounem přeletěl velice nízko dne 31. 3. 2020.
70. Herečka Anna Letenská (1904 - 1942), česká divadelní a filmová herečka popravená v roce 1942 v Mauthausenu, jejímž jménem byl pojmenován lanškrounský divadelní spolek.
71. Vlastenec Josef Lorenc, organizátor české menšiny a pracovník Národní jednoty severočeské, který se zasloužil o zřízení české školy v Lanškrouně.
72. Puškař Jáchym Čermák (1769 - 1838), člen významného lanškrounského puškařského rodu, který zhotovoval zbraně i pro místní ostrostřelecký sbor.
73. Teoretička umění Jitka Boučková (1921), odborná publicistka, dlouhodobá spolupracovnice Městského muzea Lanškroun.
74. Lanškrounský rodák Leo Herrmann se v letech 1939-1940 zasloužil o přesídlení 2 500 židovských uprchlíků z Československa do Palestiny. Účastnil se založení dvou států - Československa a Izraele.
75. Textilní výtvarnice a dlouhodobá spolupracovnice městského muzea Hana Kozubová.
https://www.lanskrounsko.cz/cz/zpravodaj/lanskroun/10632-lanskrounsky-betlem-osobnosti-obohatily-dalsi-dve-figury#sigProId6452d5c268
