Rozhovor s Liborem Bártou: Aloha baví

Nutno předeslat, že tento rozhovor probíhal ve veselé náladě, ještě za letních veder a zurčení fontány na náměstí A. Jiráska. Tedy v prostředí více než příhodném pro téma našeho povídání s Liborem Bártou, generálním manažerem amatérského hokejového týmu Aloha Lanškroun.

Asi bychom měli začít vysvětlením významu slova Aloha.
Aloha je havajský pozdrav. Je to něco jako ahoj, láska, vítám vás, anebo jak říkal p. Zákopčaník „Slunce v duši“. Byla to jedna z těch našich recesí, protože jsme si řekli, že tady je zima a na druhé straně polokoule je teplo. Byl to takový spontánní nápad, kdy všichni zvedli ruku pro a řekli ano, to je onooooo!!!

V čí hlavě se zrodil nápad vytvořit hokejový tým s havajským názvem, havajskými dresy, věnci a dalšími typickými prvky tohoto tichomořského souostroví?
Jak už jsem se zmínil nejen na našich facebookových stránkách, Aloha Lanškroun vznikla tak, že jsme se náhodně sešli v roce 2021 na Benátské noci v Bystrci s pár přáteli, kteří kdysi hráli hokej. Bavili jsme se, co a jak kdo dělá, ptali se mě, jestli chodím fandit na hokej, ptal jsem se proč kluci hrajou a nehrajou a tak ... někdo městskou ligu někdo jen rekreačně, a tak jsme si řekli pojďme zkusit okres. A já na to: „Dobře, založme tým, ale někdo to musí mít pod palcem,“ a všichni se smíchem ukázali na mě. Takže organizačně to máme rozdělené a na mně je pozice jako generální manažer. Ale tým jako takový založili čtyři lidé. Teď nám bohužel jeden k naši lítosti odešel, takže jsme zůstali tři. Můžu jmenovat. Když pominu moje jméno tak Patrik Ondráček (Paťák), Michal Sedláček (Sedloš) a Josef (José) Pávek. Ale posledně jmenovaný se teď odešel angažovat a hrát do nově vzniklého klubu v České Třebové.
A tak vznikla ALOHA.

Vaše motto zní Aloha baví. Je zábava vaší hlavní prioritou?
Prvořadá priorita byla dostat co nejvíc lidí na zimní stadion, aby se bavili. Chtěli jsme to nějakou veselejší formou, ale ne z toho dělat úplně kabaret. Samozřejmě, hrajeme okres, ale reprezentujeme naše město nejen na okresní, ale i na krajské úrovni, protože tam jsou i týmy mimo náš okres a jsou i ze sousedního Královéhradeckého kraje. Sokol Čestice (hrají v Rychnově nad Kněžnou) a teď se na poslední chvíli přihlásili Baroni Opočno. Dále v OHL hrají: Litomyšl B, HC Skuteč, IHC Stavoblock Rebels Polička, HC Spartak Choceň B, HC Spartak Polička B, Loko Česká Třebová a ZH Pardubice.

Bylo těžké sehnat hráče naladěné na stejnou notu?
Problém to byl i nebyl. Prvotní nadšení bylo velký, ale pro nás bylo zklamáním, že někteří hráči, kteří původně chtěli, se od toho distancovali. Ale podařilo se nám vytvořit dobrou partu kluků, která je opravdu naladěná na stejnou notu. Musím říct, že někteří přišli, někteří zase odešli, někteří zase přijdou... Jsou to senzační kluci, s nimi se hraje fajn. Ano, stalo se nám, že třeba na zápase nebyla úplně výborná atmosféra, ale nikdo na nikoho nebyl naštvanej, nikdo nikoho neurážel, prostě podařilo se nám sestavit opravdu dobrou partu.

Můžete popsat první reakce soupeřů, když hráči nastoupili na led v dresech s havajskými motivy? Tipla bych si, že jste je odrovnali hned v první minutě...
To bylo v roce 2021. Byl to první zápas. Domácí. Nevzpomínám si úplně přesně, ale mám pocit, že to byl tehdy zrovna HC SKUTEČ. Když viděli v čem naši hráči nastoupili, tak samozřejmě smích. Nechápali, že něco takovýho je možný. Ale ty dresy jsou neutrální, používáme pouze jedny a mají výhodu, že v jedněch dresech můžeme hrát jak jako domácí, tak jako hosté. Jediné, s čím máme problém je, že máme dost syté barvy a při výrobě dresů i reklamních předmětů je to finančně náročnější.

O těch reklamních předmětech bych se ráda dozvěděla něco víc.
No, třeba minulý týden se nám stalo, že nám volali z městské policie, že byl nalezen někde u Rychnova na Moravě mobilní telefon a zezadu byla samolepka Alohy. Jestli se neztratil někomu od nás. My jsme je ubezpečili, že kdyby to byl někdo od nás, tak si to vezmem, ale že už máme mezi lidma spoustu reklamních předmětů právě ve formě samolepky. Kupříkladu děti, které hrajou za místní hokejový oddíl Orli, mají naši samolepku. Podívejte se třeba na mobilní telefony nejen dětí. Potkají mě ve městě a zeptají se: „Dobrý den, nemáte u sebe samolepku? My bysme ji chtěli.“ Tak to je něco, co vás vždycky zahřeje u srdce. A nejen to. Máme už svoje klubové vlajky, fanoušci si na bicí nechali dělat polep, krásné plakáty a další.

Všimla jsem si, že máte také puky s logem Alohy. Hrajete pouze s nimi?
Ano, máme puky s jednostranným potiskem a domácí zápasy hrajeme pouze s nimi. Dokonce, když jsme je někdy zapomněli na ZS, tak jsme zjistili, že s nimi hrají i jiní a když se někdo z nás ptal, proč hrajou s našimi puky, tak řekli, že se jim líbí a že by třeba některé děti jednou za nás chtěly hrát. Každou sezónu spotřebujeme plus mínus asi stovku puků. Máme taky pravidlo, že když puk vylítne za hrazení, tak ať si to diváci, hlavně děti, vezmou jako suvenýr. Dokonce si je od nás brali i rozhodčí, že se jim líbí. A to je něco, co zahřeje u srdce a my víme, že asi něco děláme dobře.

Asi bychom měli zmínit i reakci diváků na vaše dresy.
Ta byla fantastická. Samozřejmě, že to většina lidí uvítala. Prvotní bylo zasmání, kdo na to přišel? Když se na to podíváte, ti kluci hrajou jakoby v triku a u krku mají natištěný havajský věnec. Kalhoty mají květovaný, na jednu stranu to vypadá trochu humorně, ale na druhou stranu je to originální. Je to něco senzačního. Diváci i soupeři to uvítali.

Hráči se v tom taky cítí dobře?
Jo, kluci jsou úplně v pohodě. Ti to berou úplně senzačně.

Máte svůj fanklub?
Co se týká fanoušků... ze začátku chodilo tak kolem třiceti lidí. Pak se to zvýšilo kolem padesáti a dneska na běžné domácí zápasy chodí kolem 100, 120 diváků. A na semifinále jsme napočítali i kolem 160 diváků, což je poměrně dost. Ale máme svůj skalní fanstým, to je parta, která s námi jezdí i na venkovní zápasy. Taky na nás i s námi jezdí rodina z Olomouce, co sem jezdí za rodiči. A nutno podotknout, že když jsme hráli ve Skutči, kde jsme kvůli malému počtu hráčů těžce prohrávali a oni pořád fandili bubnovali a zpívali „Není nutno, aby bylo přímo veselooooo …,“ tak předseda jejich hokejového klubu šel za našima fanouškama a řekl: „Vy tady tolik prohráváte a furt fandíte?“ A osobně jim donesl flašku slivovice a řekl: „Takový fanoušky jsme tady nikdy neměli. Já vás, fanoušky, snad koupím.“ A oni na to: „Běžte za Liborem, co vám řekne. Vychovejte si je, my jsme Aloha!“ Oni prostě s námi jezděj rádi. Když jsme odcházeli ze stadionu, tak tam bubnovali a zpívali a ta atmosféra cestou domů v autobuse byla něco neskutečnýho. Neskutečnýho!

Pochopila jsem dobře, že největší poctou je u vás dostat havajský věnec?
Havajský věnec (smích). Havajský věnec je samozřejmě natištěný na dresu. Stalo se z něho něco krásnýho. A jak mají některý kluby šály a čepice, naši fanoušci chodí na krku s havajským věncem. Těch jsme nakoupili už neskutečný množství. Když dáme gól, tak máme takovou svoji havajskou melodii a fanoušci točej věncem nad hlavou. Je to něco krásnýho. To jsou ty chvíle, pro které se to vše dělá.

Jak jste si zatím vedli a co čekáte od nadcházející sezóny?
První sezónu jsme nedohráli kvůli covidu. Ve druhé sezóně jsme z osmi týmů byli sedmí. Loňskou sezónu jsme skončili na krásném čtvrtém místě. Je to velký skok a je to pro nás těžká výzva do budoucna. Co očekáváme od následující sezóny? Samozřejmě to, co očekává každý. Co nejlepší výsledek! Ambice jsou u každého vysoké, každý by chtěl být na těch nejvyšších stupních. Ale z mého pohledu budeme rádi za každé krásné umístění.

Daří se vám víc na domácím ledě, nebo na ledě soupeře?
Je to relativní. Záleží na složení hráčů, v jaké sestavě se sejdeme, jak si to sedne, jakou sestavu má soupeř... Na tyto otázky se těžko odpovídá. Rozhodně se nám vždycky líp hraje doma před domácím publikem, protože se za prvé sejde víc hráčů a za druhé se sejde víc fanoušků. A co se týká herního týmu, je to relativně mladý tým. Nejstarší je trenér a já mu jsem těsně v patách (smích). Osobně si ho vážím a myslím, že i kluci. Musím říci, že jsem se i setkal s tím, že jsem potkal rodiče s dětmi a ti klučinové, co jsou na základní škole: „My bysme jednou chtěli hrát za vás. Za Alohu.“ Tak to vás tak trochu dostane. :-D

Je vůbec něco, na co byste si z pozice generálního manažera posteskl?
Je toho trochu víc. Hlavně to, že nám kluci málo choděj na tréninky. Je to hlavně z rodinných důvodů. Malé děti, práce. Vezměte si, že loňskou sezónu jsme neměli ani jeden trénink a sáhli jsme si na čtvrté místo. Samozřejmě tam byla i troška toho herního štěstí. Takže já si myslím, že zase tak špatnej tým nemáme. A pak je tu další věc, já už jsem ji zmiňoval na facebooku. Někdo nám hází doslova klacky pod nohy. A jsme asi někomu trnem v oku. Měli jsme jednu z nejkrásnějších kabin široko daleko, na dveřích jsme měli velkou samolepku Aloha, kabina č. 3. Ověšená věncema. Nádherná! Jeden den večer tam samolepka je a přijdete druhý den a ona strhnutá? To nebyla levná záležitost, někomu to asi vadilo. Ale my s tím umíme žít. My jsme dostatečně silnej hokejovej tým, že se s tím umíme smířit a tu samolepku si tam dáme novou. Až město splní svůj slib a dodá na zimní stadion nové kamery. Dále je to, co asi mrzí nejen nás, ale i naše soupeře. Na ZS Bóži Modrého byla široko daleko nejkrásnější restaurace. A dnes? Místo restaurace hokejová klubovna Orlů LA a dolní bufet zeje prázdnotou. Divákům jsme museli provizorně aspoň dělat čaj nebo grog. Limo... Prostě děs!!! A město zatím jen zlepšení slibuje! :-( A taky bylo i velké zklamání jedné firmy, co tu má resort, a dvě sezóny jen slibovala sponzorský příspěvek a jen planá slova. Těch věcí by bylo víc, ale my tu jsme pro hokej a pobavení diváků a ne abychom plakali a stěžovali si. Takoví my rozhodně nejsme. Takže bych to za mě dál nerozváděl.

Dá se tohle všechno ufinancovat?
No, to jste se trefila. S financema je to malinko horší. Až na několik sponzorů, za což jim tímto za náš tým děkuji, si vše financujeme sami. Platíme si u domácích zápasů led, časomíru, rozhodčí a jejich cesťáky. Za sezónu hrajeme teď devět domácích zápasů a devět venku plus případné play off. Na sezónu je potřeba sehnat částku... To radši ani říkat nebudu, ale je to v řádu statisíců.

Musím pochválit váš facebook, nadchnul mě. Člověk se o Aloze dozví opravdu hodně a nechybí ani rozhovory s hráči.
No to ano. Děkuji za pochvalu. Momentálně facebook Alohy Lanškroun sleduje asi 2,5 tis. návštěvníků. Ano, souhlasím. Snažíme se být v co nejširším kontaktu s veřejností. Dá se tam dozvědět kdy a kde hrajeme. Kde se dají najít výsledky a průběžné umístění i ostatních týmů. Ale už jsou v přípravě web stránky, kde se budeme moci více otevřít veřejnosti.

Byl někdo z vás na Havaji? A chystáte se tam?
(Pobaveně) Jestli byl někdo na Havaji, to vůbec netuším. Já se tam stoprocentně nechystám. Jsem patriot a miluji krásy naší země a mého rodného města. Ale co jsem mluvil s klukama, tak někteří by se tam podívali rádi.

Je něco, co byste rád sdělil našim čtenářům?
Ano. Určitě ano. A myslím si, že teď nemluvím za sebe, ale za tým jako celek.
Budeme rádi, když nám zachováte přízeň. Budete chodit na naše nejen domácí zápasy. Podpoříte nás. A tím se vlastně stanete tím pomyslným sedmým hráčem na ledě.
A klasika na konec. Nezapomeňte. ALOHA BAVÍ...

Děkuji za zajímavé popovídání a do nadcházející sezóny držím palce!

Marie Hrynečková
Foto: autorka a archiv Alohy