Letošním tématem Dne architektury 27. září byla hřbitovní architektura našeho města.
Komentovaná prohlídka se znalkyní místní historie Marií Borkovcovou a městskou architektkou Pavlou Sommerschuh tedy nemohla začít jinde, nežli na zdejším hřbitově, kde se sešly asi čtyři desítky lidí. Počasí procházce mezi hroby příliš nepřálo, ale vyprávění Marie Borkovcové zaujalo natolik, že člověk mokro v botech přestával vnímat.
Na lanškrounském hřbitově bylo v minulosti zničeno a v určitých obdobích i rozkradeno mnoho pomníků, zejména těch nejcennějších. Dochovala se asi dvacítka kamenných pomníků, cenných po sochařské stránce a patřících významným osobnostem města - starostům, lékařům, stavitelům, majitelům firem, poslancům, hudebníkům, učitelům... A právě těmto hrobům věnovala Marie Borkovcová během komentované prohlídky pozornost. Zmínila také, že šest z těchto pomníků, o které se nikdo nestaral, bylo v posledních letech zrestaurováno. Účastníci si mohli zároveň prohlédnout smuteční síň, která byla v roce 2014 zrekonstruována a mimo jiné vybavena po pravé straně třemi velkými dekorativními skly v oknech. Podle autorky Andrey Stašková jsou na prvním skle znázorněny duše umírajících, které odcházejí, a to v barvách duchovních - fialové, černé, tmavě šedé a modré. V druhém okně se barevnost vytrácí, duše zůstávají a ve třetím okně už jsou postavy průhledné, čiré, vyjadřující pouze energii, která tady s námi zůstává.
Barokní hřbitovní kostel sv. Anny byl druhou zastávkou skupiny, která se tentokrát zčásti obměnila. Kostel vznikl v letech 1700 až 1705 na již existujícím hřbitově. Vstupní portál zdobí nad vchodem socha sv. Anny nesoucí na rukou dvě děti. Podél zdí kostela jsou dochovány hodnotné náhrobní kameny významných lanškrounských měšťanů z 18. a 19. století. Vnitřek kostela je vybaven bohatě zdobeným oltářem a na kůru jsou vzácné varhany. Jejich zvuk mohli návštěvníci ocenit při čtyřech skladbách barokních skladatelů, které předvedla Rita Smoláková. Kostel je odsvěcen, příležitostně bývá využíván ke kulturním akcím, výstavám a konala se zde dokonce i módní přehlídka.
Lanškrounský den architektury byl zakončen v L´Artu promítáním filmu v rámci festivalu "Film a architektura" – Lewerentz: Divine Darkness.
Letošní ročník Dne architektury měl podtitul Proces proměny. Odkazoval mimo jiné také na 100. výročí úmrtí Franze Kafky, které bylo jednou z hlavních programových linií. Lanškrounskou spojitostí s Franzem Kafkou byla osobnost lanškrounského rodáka Leo Herrmanna, který v roce 1939 zachránil 2 506 československých Židů před nacismem. Díky československému transferu, organizovaného Leo Herrmannem, se podařilo v předvečer nacistické okupace Maxu Brodovi vzácné osobní písemnosti Franze Kafky vyvézt z Československa do zahraničí a tím je zachránit.
Marie Hrynečková
Foto:
1 - Vstupní brána na hřbitov.
2 - Hlavní cesta vede středem hřbitova.
4 - Mauzoleum Otto Piffla (1866 Lanškroun - 1926 Lanškroun), odborníka na ušní, nosní a krční choroby, jeho ostatky zde jsou skutečně uloženy. Zajímavostí je, že v roce 1913 si Otto Piffl nechal v Kypuši postavit vilu podle návrhu architekta Friedricha Kicka. S rodinou vilu opustil při vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce. V letech 2007 až 2009 prošla vila nákladnou rekonstrukcí, jejímž autorem byl architekt MgA. Přemysl Kokeš. Zcela jistě nyní patří k nejkrásnějším místům v Lanškrouně.
5 - Pomník usmíření byl postaven v roce 2002 k příležitosti výročí tzv. Lidového soudu, podle kterého byly 17. května 1945 na lanškrounském náměstí zastřeleny a umučeny více než dvě desítky občanů německé národnosti. Je dílem akademického sochaře Zdeňka Kolářského a byl vybudován jako symbol odpuštění a milosrdenství. Text na pomníku vyjadřuje smysl tohoto pietního místa. Zní: Naše srdce byla zraněna, náš rozum touží po smíru. Oběti Lidového soudu jsou pohřbeny v hromadném hrobě, pravděpodobně v zadním levém rohu hřbitova.
6 - Petr Franz Bibus (1825 Lanškroun - 1891 Praha), právník, zemský poslanec v Praze, zasloužil se např. o zřízení lanškrounského gymnázia. Čestný občan města.
7 - Carl Langer (1894 Lanškroun - 1958 Brémy), hudebník, operní zpěvák, dirigent a režisér.
8 - Rodiny Heider a Menzel.
9 - Julius a Terezie Piffl, jejich secesní pomník byl v roce 2019 zrestaurován.
10 - Berthold A. Schmeiser (1848-1919), starosta v letech 1891-1908, zasloužil se např. o postavení budovy poštovního úřadu, okresního zastupitelstva na náměstí, městské plynárny a první kanalizace. Čestný občan města.
11 - Rudolf Zoffl (1899 Lanškroun), starosta v letech 1932-1938, zasloužil se například o regulaci lanškrounských potoků.
12 - Franz Stanger a Viktor Stangler (1809-1893) starosta, zemský poslanec a předseda okresní rady, JUDr. Johann Weinlich, Eduard Beran a Ing. Josef Neugebauer.
13 - V místě živého plotu byly v minulosti židovské hroby. Všechny pomníky včetně ostatků v židovské sekci hřbitova Němci zcela zničili.
14 - Městská architektka Pavla Sommerschuh ukazuje snímky architektonicky zajímavých hřbitovů u nás i v zahraničí.
15 - Smuteční síň byla zrekonstruovaná v roce 2014. V oknech jsou zčásti vidět skleněné plastiky od Andrey Staškové.
16 až 18 - Hřbitovní kostel sv. Anny na Dobrovského ulici.
19 - Oltář v kostele sv. Anny.
20 a 21 - Na varhany zahrála Rita Smoláková, na snímku s Marií Borkovcovou a Pavlou Sommerschuh.
