Příběh sedmi knih o vědcích, vynálezcích a podnikatelích

Příběh sedmi knih o vědcích, vynálezcích a podnikatelích

Co veřejnost o těchto osobnostech ví?

V roce 2005 proběhlo celonárodní hlasování o „Největšího Čecha“. Jeho cílem bylo vybrat 100 osobností s nejvyšším počtem hlasů. Hlasující neomezovala žádná další kritéria.

V první stovce vybraných osobností můžeme najít pouze asi 10 osobností, známých díky výsledkům své vědecké práce, popřípadě svou technickou podnikatelskou činností. Naopak většina, těch skoro 90, jsou osobnosti z kultury, sportu, nebo politici. – Tak prostě vypadá hodnotové nastavení naší společnosti, ovlivněné médii.

Nedbáme toho, jak jsme obklopení ze všech stran technikou a jak se neustále vylepšuje, a to ve všech oborech, v běžném životě, ale i například v lékařství. Nevnímáme, odkud, a díky komu, se tento pokrok vzal.

Vinou těchto skutečností přichází naše mládež o své životní vzory pro seberealizaci ve vědě, technice, v přírodovědných oborech i v podnikání. Tedy pro obory, které jsou pro ekonomiku každého státu klíčové. Naše mládež neumí vnímat, jak naléhavě potřebuje mít naše země dokonalé výrobky a ty společně se službami vyvážet, abychom dosahovali alespoň vyrovnaného poměru mezi příjmy z vývozu a náklady na dovoz. A byli na světovém trhu schopní konkurence.

 

Nápad …

Jak prolomit tento stav?

Náš lanškrounský spoluobčan, pan docent Ladislav Maixner, je autorem řady odborných článků a knih, a tak ho snadno napadlo, že pomocí mohou být vyprávění o osobnostech, ovlivňujících ve své době pokrok v našem i evropském, či světovém, prostředí.

Přirozeně by takové snahy patřily do náplně Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS), kde pan docent Maixner působil v komisi pro vzdělávání. Cítil, jak je potřebné křísit zájem mládeže o techniku, a jak je pro to potřeba nový pohled na literaturu, především odbornou. Udělat v tom smyslu něco se strukturou učebnic, a souběžně také posilovat hrdost mládeže na české osobnosti.

***
Dne 3. dubna 2013 vystoupil doc. Maixner na pražské konferenci ČSVTS a zaměřil se na nedostatky v odborné literatuře, a související nízké technické znalosti i dovednosti mládeže. A také na všeobecnou neznalost přínosu našich vědců, vynálezců i podnikatelů, dosahujících mnohdy evropského i světového věhlasu. Dodnes vzpomíná, jak jej po vystoupení oslovil představitel patentového úřadu, a nabídl spolupráci…

Inspirací mohla být před časem vzniklá kniha „Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích“ (Ivo Kraus, 2004). Docent Maixner se s panem profesorem Ivo Krausem sešel, pohovořili o problému, a na otázku, zda by spolupracoval na encyklopedii historických osobností, pan profesor Kraus odpověděl kladně. To byl ten klíčový okamžik. Nyní pětaosmdesátiletý a dodnes aktivní profesor Ivo Kraus se stal členem Ediční rady chystané řady knih, a v posledním sedmém svazku, hned na druhém místě, je i jeho medailon.

 

…a jeho uskutečňování

Projekt knižnice o vědcích, vynálezcích a podnikatelích, inspirovaný panem docentem Maixnerem, běží už asi sedmý rok, počítáno od prvního zasedání Ediční rady v červnu 2014.

Vyšlo už sedm svazků.

Prvních pět mělo svou typickou úpravu a styl – pevnou vazbu, jednotný vzhled desek, v každém svazku pět nebo šest popisovaných osobností. Každou osobnost popisoval jiný autor. V prvním svazku pochopitelně o Janu Markovi Marků a Janu Pernerovi psal pan docent Maixner.

Následující dva svazky, šestý a sedmý, mají odlišný vzhled – brožovaná vazba, barevné provedení, nápadnější grafika a větší počet popisovaných osobností (19 a 16), víc, jak ve všech předchozích pěti svazcích dohromady. Také jejich název je rozšířený o slova SOUČASNOST a SOUČASNOST II.

Jednotlivé svazky díky důkladné přípravě vycházely rychle po sobě. První svazek v roce 2016. V následujícím roce 2017 vyšly dokonce brzy po sobě tři další svazky, druhý, třetí a čtvrtý.
Pátý svazek vyšel v roce 2018, šestý v roce 2019 a aktuální sedmý v tomto roce 2021.

 

Nebyla to samozřejmost

Vydat knihu v typickém nákladu 1200 výtisků je nákladná záležitost. Díky sympatizujícím firmám a jejich inzerci se podařilo projekt finančně zabezpečovat. Mezi firmy podporující projekt patří i lanškrounské firmy KOMFI spol. s r. o., FORTELL spol. s r. o., FOREZ spol. s r. o., opakovaně Pardubický kraj a Město Lanškroun.

Teprve čtvrté oslovené nakladatelství souhlasilo se spoluprací. A toto nakladatelství JONATHAN LIVINGSTON, s.r.o., Praha, vydavatel všech sedmi dosavadních svazků, se ukázalo jako šťastná volba.

Příznivě působilo, že to byla od začátku týmová práce.

V Ediční radě, která poprvé zasedla 23. června 2014 v sídle ČSVTS v Praze na Novotného lávce, se shromáždilo osm významných odborníků, scházejících se několikrát nad každým svazkem. Složení této Ediční rady až na malé změny zůstává dodnes stejné.

Tehdy, na začátku to byli Mgr. František Brož (Národní ústav odborného vzdělávání NÚOV), Ing. Josef Dvornák (Úřad průmyslového vlastnictví ÚPV, kterému říkáváme zkráceně Patentový úřad), prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc. (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT), doc. Branislav Lacko, CSc. (Fakulta strojního inženýrství VUT), doc. Ing. Ladislav Maixner, CSc. (předseda Ediční rady), Ing. Jitka Pohanková (Národní ústav odborného vzdělávání NÚOV), doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. (Fakulta informačních technologií ČVUT) a prof. Ing. Jaromír Volf, DrSc. (Technická fakulta ČZU Praha).

Trvalými hosty na zasedáních Ediční rady se také stali členové předsednictva Českomoravské společnosti pro automatizaci ČMSA, doc. Ing. Stanislav Maňas, Ing. Jana Běhalová, CSc., a Ing. Tomáš Krannich, Ph.D. ČMSA jako nezisková organizace je základnou pro financování projektu.

***
K dalšímu rozšíření Ediční rady došlo v souvislosti s plánováním šestého svazku. Aby se mladým lidem zpřístupnily informace o současných žijících vědcích a podnikatelích, byli k jejím zasedáním počínaje únorem 2018 přizváni představitelé Svazu průmyslu a dopravy, a dále Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Svazu strojírenské technologie, České manažerské asociace, Akademie věd ČR a Inženýrské akademie. Zástupci těchto organizací měli přispět k objektivnímu výběru vhodných osobností pro zařazení do nových svazků.

A tak vznikla Rozšířená ediční rada, která se od svého prvního zasedání sešla již šestkrát.
Jejím úkolem bylo vytipovat osobnosti, pomáhat při výběru autorů a hledat cesty, jak projekt a autory příspěvků financovat.

Nás lanškrounské patrioty potěší, že se v šestém svazku píše o dvou lanškrounských podnikatelích – o Ing. Ladislavu Vernerovi a o Ing. Karlu Matějčkovi.

Ocenění

Prvním oceněním úspěšného projektu knižnice se stala v květnu 2018 Zvláštní cena Klubu literatury faktu udělená na mezinárodním veletrhu SVĚT KNIHY v Praze.

Šestý svazek knižnice vyšel v příhodnou dobu, v září 2019. Mohl být rozdán při oslavách stého výročí založení patentového úřadu všem účastníkům konference Úřadu průmyslového vlastnictví v pražském hotelu Diplomat.

A při slavnostní večeři ÚPV ve Španělském sálu Pražského hradu byl tento šestý svazek i slavnostně pokřtěn. Přítomni byli dva ministři vlády ČR a několik šéfů evropských patentových institucí.

***
Druhý křest šestého svazku proběhl v Lanškrouně 19. října 2019 pod patronací hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a starosty Lanškrouna Radima Vetchého.

Na Semináři pro žáky místních základních a středních škol se sešlo asi 200 posluchačů.

K nim promluvily osobnosti, jejichž příběh v šestém svazku nacházíme: lanškrounští Ing. Ladislav Verner a Ing. Karel Matějček s dcerou Janou Slovákovou, doc. Vladimír Velebný, zakladatel společnosti CONTIPRO v Dolní Dobrouči, a prof. Jaromír Volf, vynálezce plantografu. Další host, bývalý ředitel firmy RIETER v Ústí na Orlicí doc. Václav Klička, popsal historii vynálezu rotorového předení ve Výzkumném ústavu bavlnářském v Ústí nad Orlicí a podíl doc. Josefa Ripky na něm.

Jak dál?

Dalším úkolem Ediční rady je nyní najít cesty, například nepapírové, jak šířit osvětu o osobnostech našich vědců, vynálezců a podnikatelích.
Tak, aby se tyto osobnosti mohly stát vzory pro mládež, hledající své budoucí uplatnění.

***
Pozorujete, kam až dospěl nápad pana doc. Maixnera, nespokojeného v roce 2013 s tím, jak málo aktivní je organizace sdružující vědce a techniky?

 

Text: Jiří Kohout
Foto: archiv doc. Ladislava Maixnera