Blesková povodeň v polovině června zaplavila několik ulic na Teslově. O rok a týden dříve došlo k podobné situaci v okolí Lidické. V obou případech jde o lokality, které sousedí s velkými lány polí, které vodu z prudkých dešťů nezvládají zadržet. Ta se pak spolu s vrstvou půdy valí do ulic. Jaké je na stole řešení? A jak si chce město poradit se střídáním období sucha a prudkých dešťů? Zeptali jsme se starosty Radima Vetchého.
Už se ví, co bylo příčinou povodní před dvěma týdny?
Hlavní příčinou byl velký splach z polí po abnormálním množství srážek v krátkém čase. Voda přitekla z poměrně rozsáhlého území mezi Zámeckým vrchem a „Minářákem“, kde se soustředila ve velké laguně za areálem ORPY. Z tohoto místa se pod plotem a pod náspem železniční tratě valila přímo do zahrádkářské kolonie a dál do oblasti Teslova – do ulic Krátká, Zborovská, Nerudova, Smetanova a Palackého, kde je problematický zatrubněný potok, který kapacitně nezvládl tak velký příval vody.
Pole za ORPOU, kde se hromadila voda, která se potom valila do oblasti Teslova.
Stihli jste už přijmout alespoň krátkodobá opatření, aby se podobná situace neopakovala?
Hned následující týden ve čtvrtek provedli hasiči s vodoprávním úřadem místní šetření, vyčistili vodní tok a odstranili překážky na něm. To bylo v té chvíli rychlé řešení, které by mohlo zmírnit další případný příval vody.
O jaké překážky šlo?
Šlo především o suť větších či menších rozměrů, byl to také plot přes potok. Vše bylo odstraněno a vyčištěno, byly to zřejmě letité záležitosti.
Potok za železniční tratí ve směru k zahrádkářské kolonii za ulicí Krátká. V době povodní byl přes potok plot, ten je už odstraněný.
Když přejdeme k dlouhodobým řešením, uvažuje se například o poldru nebo alespoň změně hospodaření na městských polích, aby k podobným problémům nedocházelo?
Lanškroun má studii protipovodňových opatření přibližně z roku 2012, tento materiál bychom rádi aktualizovali. Budeme jednat i o možnosti vybudovat suchý poldr na vhodném místě. Minulý týden proběhlo v Lanškrouně také setkání s ing. Ludmilou Bínovou, která se zabývá tvorbou územního systému ekologické stability a krajinářskou architekturou. Naším cílem je realizovat nová protierozní a protipovodňová opatření a zlepšit prostupnost krajinou. Chceme připravit kvalitní projekt na úpravu územního systému ekologické stability. Jedním z hlavních cílů je také realizace biokoridorů a biocenter. V praxi to pak znamená systematické vysázení dřevin stromového a keřového patra, dále proměnu travnatých ploch v kvetoucí louky, které se budou sekat jen dvakrát do roka. Současně mi rada města dala za úkol, abych na pozemcích potřebných k budování biocenter, biokoridorů a dalších opatření jednal o vypovězení pachtovních smluv se zemědělci a zemědělskými družstvy.
Potok za ulicí Krátká, který plnila voda odtékající z polí. Zatrubněná část potoka takové množství vody nepobrala.
Městu patří například pole za bytovkami ve směru na Lukovou. Je v majetku města ještě nějaké další pole v problematických částech?
Ta problematika se netýká pouze lokality Teslova a území nad ním, chtěli bychom tuto problematiku uchopit komplexně s návazností na okolí města. Všechna řešení by se měla objevit v upraveném projektu územního systému ekologické stability, který se bude zpracovávat a bude se zaměřovat právě na lokality od silnice na Rudoltice až po ulici Lidickou, která byla dvakrát vyplavena v loňském roce. Dále se budeme zabývat územím pod skautskou klubovnou, kde je zajímavý sad, na který je možné navázat. Takže abych odpověděl na otázku, nad areálem ORPY jde hlavně o pozemky státu, o které máme enormní zájem. Státní pozemkový úřad by městu mohl vyjít vstříc a pozemky nám převést pro vytvoření potřebných opatření. Městské jsou i pozemky nad Minářovým vrchem za bytovkami – tam jde o velký celek zemědělské půdy, kde budeme s největší pravděpodobností usilovat o její proměnu na biocentrum či biokoridor.
To znamená vysázet stromy, vytvořit tůně, nebo co přesně?
Společně s některými členy komise pro životní prostředí jsme byli pro inspiraci v Národním parku Podyjí, kde má ing. Bínová mnoho realizací. Za zprostředkování návštěvy děkuji především Vítězslavu Seidlovi, členu komise pro životní prostředí, který má s tvorbou biocenter osobní zkušenost. V Podyjí jsem viděl krásné, pět let staré realizace biocenter a biokoridorů. Byla to opravdu nádherná místa s rozkvetlými loukami, keři a stromy v těsném kontrastu řepkového pole. Při pohledu na hotové proměny bylo jasné, že změna je možná a zcela žádoucí. Biocentrum si můžeme představit jako biotop, kde jsou ideální podmínky pro život rostlin a živočichů, toho se dosáhne především systematickým navrácením původních druhů dřevin a původní funkce území. V praxi to muže být realizováno například proměnou právě řepkového pole v místo s tůňkami, loukami a původními dřevinami, které bude plnit i protierozní a protipovodňovou funkci. Realizace těchto opatření by měly zabránit splachům z polí, které často postihují zmíněná místa.
Ukázka louky z NP Podyjí. Foto: Radim Vetchý
Jsou i další místa ve městě, kde by se podobnými opatřeními dalo zabránit záplavám?
Také za silnicí z Lanškrouna na Lukovou jsou pásy městských pozemků, na kterých bychom chtěli bránit splachům z polí. V období, kdy prší blíž ulici Lidická, jsou ohroženy Maniny a okolní ulice. Podle pamětníků tam byla opatření, která zadržovala vodu, ale postupem času se místo proměnilo v trychtýř, kterým v loňském roce rychlá povodeň vyplavila Lidickou ulici. To jsou místa, kterým se chceme věnovat. S ing. Bínovou jsme konzultovali i lokalitu pod skautskou klubovnou, kde je sad, který by mohl být základem dalšího biocentra nebo biokoridoru. Pod skautskou klubovnou by tak mohlo vzniknout krásné území se stromy, které do naší krajiny patří a jsou tady zde tradiční. Máme také vytipováno místo pro realizaci stromořadí ovocných stromů.
Bavíme se nejen o opatřeních proti povodním, ale ruku v ruce s tím jdou opatření proti suchu. Plánujete nějaké změny i přímo v zástavbě? Například omezení sekání trávy?
Byť to není moc vidět, tak technické služby už druhý rok sekají na nejvyšší výšku pojezdu sekaček. Některá místa jsou pak vysekána jen v pruhu podél cesty a dál se nechává louka v podobě, že se poseká jen dvakrát ročně. Důležité je, a to ještě nemáme dotažené, najít správný čas, kdy louku posekat a jakým způsobem. Určitě není správně louku mulčovat a nechat tlející trávu na místě. Od paní ing. Bínové, když ji budu znovu zmiňovat, jsem se dozvěděl, že správci luk v Podyjí nechají pokosenou trávu ležet, vysemenit a pak ji odvezou. Myslím, že bychom měli více míst v Lanškrouně vytipovat na květnaté louky s tím, že na nich budeme dodržovat tyto postupy a pravidelnost sečí. Jinak bych ještě rád zmínil, že někteří občané připomínali, že v Lanškrouně sice máme stromy a keře, ale že zapomínáme na popínavé rostliny. Na základě toho byla již realizována výsadba popínavých druhů rostlin podél betonové stěny atletického stadionu.
Děkuji za rozhovor,
Matěj Brýdl