8. únor až 22. březen - Výstava grafik a kreseb Kamila Lhotáka

Městské muzeum Lanškroun si vás dovoluje pozvat na výstavu grafik a kreseb Kamila Lhotáka, vernisáž výstavy se bude konat v den zahájení, tj. 8. února v 15 hodin v galerii muzea. Výstava je uspořádána na počest středoškolského učitele v Lanškrouně Jaroslava Špačka.

Úvodní slovo Libor Štefek, hudební program Trio Amabile ZUŠ Lanškroun. Promítání filmu Kamil Lhoták - Muž zbavený tíže od režiséra Josefa Císařovského z roku 2019. 

Otevírací doba muzea: Po až pá 9-11:30, 13 - 16 hod., so a ne 13 - 17 hodin.

Kamil Lhoták (1912 -1990)

Výstava Kamil Lhoták (grafika a kresba) uspořádaná Městským muzeem Lanškroun představuje tvorbu umělce v oblasti grafiky a kresby od 40. let až po 80. léta 20. století. Výstava se uskuteční v termínu 8. 2. – 22. 3. v galerii muzea.

Je uspořádána na počest pana Jaroslava Špačka (1919 - 2011), středoškolského učitele v Lanškrouně. Většina děl Kamila Lhotáka byla zapůjčena ze soukromé sbírky jeho syna Radovana Špačka a také dalších sběratelů.

Výstavu uvede pan Libor Šteffek, autor několika knižních monografií o díle Kamila Lhotáka a přední odborník na jeho dílo.

Na vernisáži vystoupí sbor Amabile ZUŠ Lanškroun. 

Rozsah výstavy tvoří 91 položek mapujících umělcovo dílo. V rámci výstavy bude promítán dokumentární film o životě a díle Kamila Lhotáka s názvem Muž zbavený tíže od režiséra Josefa Císařovského z roku 2019. Kamil Lhoták patří k největším a nejvšestrannějším českým umělcům 20. století. Narodil se 25. července 1912 v Praze. Neprošel žádnou speciální akademickou průpravou, byl v kontaktu s uměním již od svých mladých let. Dědictví po otci umožnilo Kamilovi vystudovat práva na Karlově univerzitě v Praze. Spolu s matkou, která měla k výtvarnému umění velmi blízko, navštěvoval expozice různých autorů, které výrazně formovaly jeho uvažování o umělecké dráze. Během studia na gymnáziu se začaly projevovat jeho výtvarné schopnosti a na konci třicátých let se definitivně rozhoduje pro uměleckou dráhu. 

Lhoták byl ve své tvorbě ovlivněn některými umělci - díly Henri Rousseaua, Josefa Šímy a surrealistickými pracemi Giorgia de Chirica. Jeho kresba je založena na spontánnosti a kladení představivosti přímo na papír. Jsou pro něho příznačné krátké, expresivní tahy. Na konci roku 1942 se formuje seskupení umělců, pojmenované podle doby svého vzniku Skupina 42, které se snaží o vyobrazení všedního života, spojeného s městským prostředím a člověkem. Kamil Lhoták ztvárňuje poetiku mizejících periferií města, větroně, letadla, balony, vzducholodě, prázdné ulice a zákoutí, které doplňuje stroji, čerpadly, pumpami, větrníky a dalšími technickými předměty, jako jsou motocykly a automobily. Působení v rámci Skupiny 42 má zároveň přímý vliv na zahájení Lhotákovy grafické činnosti. Do roku 1944 se Lhoták grafikou nezabýval a nalézáme u něj převážně práce tuší, akvarelem, tužkou a malbu olejem. Grafika se stává postupně nedílnou součástí jeho díla.  Je ovlivněn tvorbou Františka Tichého. Suché jehly, lepty a litografie rychle přibývají.

Kromě Lhotákova hlubokého zájmu o techniku se dalším námětem stává Francie a především Paříž. Na počátku 50. let dosahuje Lhoták v grafickém zpracování dokonalosti. Od poloviny padesátých let jsme svědky jeho příklonu ke krajinářskému pojetí námětů. Na přelomu padesátých a šedesátých let pak vrcholí Lhotákova knižně ilustrační činnost. Připomeňme úspěšné ilustrační počiny v knížkách určených mladým čtenářům: F. Pilíř - Dýmka strýce Bonifáce /1941/; V. P. Katajev - Na obzoru plachta bílá /1950/; Fr. Hrubín - Dívej se a povídej /1955/; M. Twain - Dobrodružství Toma Sawyera /1955/; A. Ransome - Boj o ostrov /1959/; J. Verne - Vynález zkázy /1959/; J. Verne - Robur Dobyvatel /1959/; L. Souček - Jak se světlo naučilo kreslit /1963/ aj. V průběhu let vznikají také jeho portréty přátel a osudových žen.

Na počátku šedesátých let zaznamenáváme v Lhotákově malbě podstatnou změnu. Společně s prací s větší plochou se postupně přenášejí do Lhotákova pojetí i nové motivy, jeho tvorbu začínají doprovázet terče, stroje pouště, draci, stany a další typické artefakty.

Od poloviny sedmdesátých let se snaží Lhoták o expresivní, koloristické pojetí. Osmdesátá léta jsou pak vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu upevňováním dosavadních námětů a příklonem k technice serigrafie. Během své umělecké dráhy velmi hojně vystavoval ve své rodné vlasti, ale i v zahraničí. Jako výtvarník spolupracoval na animovaných filmech. Zajímal se také o hudbu včetně tvorby partitur. Za své výtvarné i filmové dílo byl poctěn mnoha cenami.  

Připravovaná výstava si klade za cíl přiblížit a na vystavených dílech dokumentovat umělcův vývoj v oblasti grafiky a kresby.

Marie Borkovcová