Pátý rok po sobě se sešli konstruktéři strojů z TESLY, tentokrát oba obory – elektrikáři a strojaři – společně

Kdo by věřil, že se nás 19. října postupně sejde plných 49 a že „k prasknutí“ zaplníme salonek restaurace Na Růžku. Omluvilo se dalších asi 5 konstruktérů a poslali nám pozdravy. Mluvit jen o konstruktérech není plná pravda. Mezi přítomnými ženami bylo i několik „kresliček“, kdysi rýsujících na nakloněných „prknech“ definitivní výrobní výkresy z předkreslených náčrtů od konstruktérů.

Scházíme se každoročně „třetí pátek v říjnu“ díky iniciativnímu Petru Matouškovi z elektrické konstrukce, neúnavně oslovujícímu potenciální účastníky. Asi rok po nás se začali sdružovat ve stejných termínech i konstruktéři strojaři, organizovaní Zdenou Smolčákovou. Letos jsme se poprvé sešli společně. Ostatně se skoro všichni známe, neboť v „Plyšanu“, což bylo neformální pojmenování areálu někdejší strojírny firmy TESLA Lanškroun do konce osmdesátých let, byly naše kanceláře v témže patře hned vedle sebe.

Dalším iniciátorem byl zpočátku Tomáš Vácha, někdejší vedoucí konstrukce. Ten už mnoho let bydlí v Přerově a věk a zdraví ho poutá k bydlišti. A tak nás vždycky oslovuje a pozdravuje na dálku, a my mu posíláme kopii podpisového archu účastníků, fotky a další písemnosti.

Inspirátory jsou rovněž manželé Zlámalovi, zejména Alena, a ta poslední roky navrhuje i témata úvodního povídání, jehož se ujal autor tohoto článku.

***

Letošní setkání začalo už ve 13 hodin exkurzí do budov společnosti SOMA Engineering.
Skupině asi 15 zájemců se věnoval zakladatel firmy pan Ing. Ladislav Verner a jeho tým. Především si prošli předváděcí budovu SOMA GLOBE se shromážděnými tiskařskými stroji připravenými k odeslání a ve vyšších patrech budovy i kanceláře konstruktérů. V historické budově společnosti zhlédli archiv výkresů z našich dávných dob.

***

Samotné setkání začalo okolo 15. hodiny v salonku restaurace Na Růžku.

Úvodního slova se ujal Jan Toninger a poté zazněla pětiminutová úvaha na téma „Tradice - staré i vznikající“. Tyto pětiminutovky se již staly zvyklostí, proběhly předtím již třikrát, s tématy „Sdružujme se a podporujme se v optimismu“, „Zaznamenávejme své osudy, další generace to bude zajímat“, a „Nevyhazujme slepě staré věci, mohou mít historickou nebo citovou hodnotu“.

Pro příští rok navrhla Alena Zlámalová téma „Osvojme si nové technologie, například chytré telefony, sociální sítě, jsou to dobré nástroje“.

Společnou fotografii 45 z přítomných účastníků se podařilo udělat ještě za světla, předtím, než první účastníci začali odcházet.

Mnozí z nás už mají věk mezi 75 a 85 lety, ale stejně stojí za to si naplánovat už to následující setkání za rok. Příští „třetí pátek v říjnu“ bude 18. 10. 2019.

To, že jsme měli přístup do prostor společnosti SOMA, je dobrá věc i pro uvědomění si toho, že někdejší konstruktérská práce se dokázala promítnout do vývoje v dalších desetiletích. Jaké výsledky má dnešní SOMA a další lanškrounské strojírny, se dá vypozorovat z přehledu téměř nepředstavitelných úspěchů uvedených níže.

Text: Jiří Kohout
Foto: František Černý, Vlastimil Matyáš, Jiří Zlámal

Foto:
1 až 6 – Prohlídka budovy SOMA GLOBE (vystavené flexotiskové stroje)
7 – Návštěva v archivu výkresů v základní budově SOMA spol. s r.o.
8 – Uvítání v restauraci Na Růžku se ujal Jan Toninger. Fotografuje František Černý
9 – „Pětiminutovka“ Jiřího Kohouta.
10 – Fotografuje Petr Matoušek.
11 – Fotografuje Miroslav Böhm.
12 až 17 – Pohledy na účastníky setkání.
18 – Skupinová fotografie.
19 – Takhle vypadalo rýsovací prkno.
20 – Historická fotografie strojní konstrukce z osmdesátých let. Vpravo Ing. Stanislav Štefl.

Konstruktéři vzpomínali na minulá desetiletí.
Ale kde jsme dnes?

Podívejme se na některé současné výsledky místního průmyslu z pohledu pomyslné „Lanškrounské knihy rekordů“ (2017/2018):

- Největší průmyslový výrobek: Až 20 metrů na délku, 6 metrů na šířku a 5 metrů na výšku může měřit největší model flexotiskového stroje firmy SOMA spol. s r.o. s obchodním názvem OPTIMA2.
Celková váha se pohybuje od 45 do 70 tun. Stroj zvládne rychlostí až 500 m/min (8,3 m/s) potisknout pás plastové folie široký až 1270 mm, od minimální tloušťky 12 mikronů (0,012 mm), což odpovídá 1/4 tloušťky lidského vlasu.

- Nejmenší průmyslový výrobek: rozměry 1,60 x 0,85 x 0,80 mm mají nejmenší tantalové kondenzátory na světě řady F98 vyráběné v Lanškrouně firmou AVX Czech Republic s.r.o.
Obdobně miniaturní je čipový rezistor řady CMF 0402 z firmy HaS Lanškroun s.r.o. se stejnými rozměry.

- Nejvzdálenější průmyslový výrobek: Na planetě Mars. Firma AVX Czech Republic s.r.o. vyrobila v Lanškrouně baterii 630 tantalových kondenzátorů, sloužících jako zásobárna energie pro laserový modul na palubě vozítka Curiosity, které úspěšně přistálo na Marsu dne 6. srpna 2012.

- Nejrozšířenější průmyslový výrobek: statisticky v každém druhém autě na světě díky podílu na světovém trhu okolo 60 %. Součástka airbagu, kterou vyrábí SCHOTT CR s.r.o.

- Významná pozice mezi největšími světovými výrobci:
Mezi 5 největších světových výrobců flexotisků patří firma SOMA spol. s r.o.
Její stroje v současné době spolehlivě pracují na všech kontinentech, s výjimkou Antarktidy.
V posledních 4 letech byly stroje opakovaně instalovány ve více jak 58 státech světa, což z firmy SOMA spol. s r.o. činí jedničku v počtu prodaných strojů do největšího počtu zemí ze všech zákazníků Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP).

- Každé třetí osobní auto vyrobené v Evropě obsahuje díly vyrobené společností FOREZ s.r.o..

- Průkopník nových technologií v polygrafii: KOMFI spol. s r.o. – Stroje Spotmatic s aplikací technologie inkjetu pro parciální lakování a 3D lakové efekty, a imiJET s aplikací technologie UV inkjetu na potisk ořízky knižního bloku. Oba tyto případy jsou zcela novými způsoby v dokončujícím zpracování tiskovin.

- Unikátní světové řešení: KOMFI spol. s r.o. - laminátor Sirius 150 na unikátní XXL rozměr. Takový laminátor využívající termolaminaci a určený k profesionálnímu použití žádný jiný výrobce nenabízí.