Dopravní terminál a řešení předprostoru vlakového nádraží v Lanškrouně

Lanškrounské vlakové nádraží patří k nejzanedbanějším koutům Lanškrouna. Městu se konečně podařilo ho za částku 1,867 mil. Kč koupit, v majetku SŽDC nadále zůstává žlutá nádražní budova a koleje. Na zvelebení pozemku mezi ulicemi Nádražní a Dvořákova o výměře 8 357 m² vypsalo město architektonickou soutěž. O jejím průběhu i výsledcích informuje městský architekt Oldřich Bittner.

Veřejnou architektonickou soutěž vyhlásilo město Lanškroun koncem května tohoto roku. Dopravní terminál a celkové řešení veřejného prostoru mezi ulicemi Nádražní a Dvořákova bylo pro architektonickou soutěž vhodným zadáním, neboť se jedná o problematiku, u které nelze zodpovědně předem určit jediné možné a nejvhodnější řešení.

Cílem soutěže tedy bylo vyhodnotit různé tvůrčí přístupy a nalézt optimální návrh z hlediska zásadních kritérií: kvalita celkového urbanistického řešení, architektonická kvalita, provozní a konstrukční řešení a ekonomická přiměřenost návrhu.

Odevzdané návrhy, které musely splňovat striktní podmínky anonymity, hodnotila 8členná porota. Závislými členy poroty (tzn. zástupci investora) byli starosta Mgr. Radim Vetchý, místostarosta Miloš Smola a vedoucí odboru investic a majetku Městského úřadu Lanškroun Ing. Lukáš Pražan. Nezávislá část poroty byla tvořena nezávislými architekty v čele s předsedou poroty Ing. arch. Milanem Košařem, dlouholetým členem nejvyšších orgánů České komory architektů, dále autorizovanými architekty MgA. Patrikem Zamazalem, Ing. arch. Jiřím Vokřálem a Ing. arch. Tomášem Haromem. Odborníkem zastupujícím akademickou obec byl prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc., emeritní děkan FA VUT a profesor Ústavu architektury FaSt VUT v Brně.

Hodnocení probíhalo ve více kolech. Nejprve byly všechny návrh přezkoušeny, zda splnily všechny obsahové podmínky a formální náležitosti definované v soutěžních podmínkách. I přes některé nedostatky se porota usnesla, že hodnotit bude všechny odevzdané návrhy. Po zevrubném samostatném prostudování návrhů všemi členy poroty byly návrhy ústně zhodnoceny a bylo přistoupeno k hlasování o postupu nejlepších návrhů do druhého kola hodnocení. Zde znovu všichni porotci diskutovali nad návrhy a na závěr došlo k tajné volbě, kterou bylo určeno pořadí 3 nejlepších návrhů. Po vypracování písemného hodnocení návrhů byl odsouhlasen protokol a na závěr otevřeny obálky se jmény oceněných autorů.

Vítězem soutěže se stal a první cenu získal návrh Ateliéru 90 (autorský tým: Ladislav Vlachynský, Luboš Kaplan, David Firbas, Radim Nosek, Zdeněk Sendler, Martin Rambousek), na děleném druhém místě se umístily návrhy autorského týmu Tomáš Kodet, Martina Kodetová a návrh autorského týmu Erik Erbinger Žaneta Krutinová, Jan Pustějovský.

Porota ocenila, že každý z oceněných návrhů přinesl jiný koncept řešení a všechny oceněné týmy kvalitou návrhu prokázaly kompetence pro další navazující projektové práce. Porota se rozhodla upravit výši cen tak, aby přesněji odpovídala výsledkům hlasování a neudělit žádné další odměny, aby byl jasně deklarován kvalitativní odstup oceněných návrhů. Závěrem konstatovala, že architektonická soutěž splnila svůj cíl a i přes nižší počet odevzdaných návrhů, než se očekávalo, prokázala kvalitní úroveň.

Počet soutěžících v architektonických soutěžích je nyní obecně nižší, což je dáno zvyšujícím se počtem pořádaných soutěží a velkou vytížeností architektů v době ekonomické konjunktury. Přesto zadání architektonické soutěže v Lanškrouně oslovilo zkušené a invenční tvůrce, kteří přinesli opravdu přínosné návrhy.

„Jsem moc rád, že jsem měl možnost být součástí poroty. Byla to velice zajímavá zkušenost, spolupracovat s tak významnými osobnostmi a slyšet jejich odborný názor a hodnocení jednotlivých studií. Děkuji městskému architektovi Oldřichu Bittnerovi za přípravu a koordinaci soutěže. Koordinace pravidel soutěže probíhala několik měsíců ve spolupráci s Českou komoru architektů a jednotlivými členy poroty. Nyní jsme téměř na konci procesu soutěže. Následovat bude veřejné představení všech návrhů, samozřejmě za přítomnosti zúčastněných porotců a autorů jednotlivých studií. Pro získání dotace na vybudování dopravního terminálu bude nezbytné připravit projektovou dokumentaci, kterou zpracuje vítěz soutěže. Lanškroun má šanci mít konečně krásnou vstupní bránu do města,“ doplnil Radim Vetchý, starosta města.

Se všemi soutěžními návrhy se bude moci široká veřejnost seznámit na výstavě, jejíž vernisáž město Lanškroun připravuje, o termínu vás budeme informovat. Vernisáž proběhne za účasti zástupců poroty a pozvání obdrží i samotní autoři.

Oldřich Bittner, městský architekt

Autorská zpráva k vítěznému návrhu

Město Lanškroun, v podhůří Orlických hor, má spoustu půvabných zákoutí a míst včetně dochovaného historického jádra. Pokud přijíždíme vlakem, vystupujeme v chaotickém prostředí, stav nádraží svědčí spíš o opaku toho, co o Lanškrounu víme.

Řešené území je dlouhé 410 m. Celou trasu chápeme jako promenádu, na které se nacházejí dopravní stavby. Procházíme ji ve stínu pergoly prorostlé popínavou zelení. Tam, kde jsou nástupiště je pergola přikryta skleněným pláštěm. Inspirováni malým nádražím z přelomu 19. a 20. století s truhlíky s květinam na peroně, transformovali jsme tento motiv do lineární struktury, která prochází téměř celým prostorem a do technicistních dopravních staveb přináší přírodní prvky. Zároveň je sponou mezi okolní přírodou a historickým jádrem na jedné straně a nově budovaným kulturním centrem na straně druhé. Trasa s překvapením pro pěší, běžící a cyklisty, s herními a posilovacími prvky s bylinnou zahrádkou a klidnou vyhlídkou na centrum Lanškrouna.

Předložený koncept terminálu – cesty jsme zvolili proto, že přináší novou kvalitu propojením dvou funkcí, které bývají rozděleny.

Urbanistická skladba okolí k tomuto řešení vybízí. Trasa je spojkou pro pěší - proto kompaktní řešení na principu tereziánské silnice: přímá zastíněná cesta.

Kostru tvoří dřevěné lamely 140/900mm z lepeného modřínu, které jsou předepnuty na rozpon 24m a pověšeny na ocelových stožárech zapuštěných do betonových válců. Pod lamelami jsou zavěšeny treláže pro popínavé rostliny (vistárie, přísavníky apod. ), které vyrůstají dílem z válců a dílem přímo ze země. Popínavé rostliny tvoří páteř cesty – pnou se ve výšce 4,9 m nad hlavami návštěvníků a to i pod zastřešenými částmi pergoly.

Lineární prvek je doplněn vertikálním: solitérní habry a habrové stěny rytmizují a ohraničují prostor celé trasy. Západní úbočí v severní a jižní části území jsou osázené terasovitě suchomilnými bylinami. Veškerá dešťová voda, která dopadne na řešené území je shromažďována v zásobnících a použita na zalévání zeleně a doplňování fontány, které ukončuje trasu na severu. Na jihu je cesta završena sochou, obracející pozornost ke kulturnímu centru. Z praktických důvodů jsme stavební program rozdělili do dvou objektů. Jak čekárna tak i WC mají zelené střechy – zasklení nad nimi je vynecháno.

Dominantním materiálem terminálu je dřevo na lamelách pergoly a na dvou objektech v podobě obkladů, ty jsou promítnuty v otisku na betonových válcích, které mají více funkcí: podpírají pergolu a zastřešení, nesou informace, shromažďují dešťovou vodu a umožňují liánám kořenění. Ocelové prvky – táhla jsou z neupravené nerezavějící oceli a ve své subtilnosti nejsou příliš nápadné.

Stávající opravenou a zateplenou budovu, se kterou je problematické cokoliv udělat, navrhujeme nechat porůst přísavníky. Tak se stane součástí celého konceptu.

Čekárna je řešena tak, aby navazovala na informační centrum a na automatické občerstvení ( ev. s možností obsluhy). Čekárna je kompletně prosklená - umožňuje pozorování okolí. Naopak objekt WC má plné stěny (je řešen jako ,,antivandal") a směrem k zastávkám autobusů je na jeho východní straně velká infotabule. Prostory WC budou osvětleny denním světlem světlovody.

Výrazným prvkem terminálu jsou dvě dřevěné stěny vysoké 150cm. Z východní strany je do stěny vetknuta lavice, se strany západní směrem ke kolejím slouží jako parkoviště a automatická samoobslužná půjčovna kol.

Trasa je na severu zakončena vodním prvkem s vyhlídkou na centrum a lavičkami chráněnými od západu habrovou stěnou.

Dopravní řešení

Územím je navržena komunikace průjezdná obousměrně pro autobusy. Obousměrný provoz ostatní dopravy ulehčí v dopravní špičce problematickému kruhovému objezdu v centru města. Je možné omezit obousměrný provoz dopravním značením a zpřístupnit pouze parkoviště na koncích území.

Stanoviště autobusů jsou řešena jako průjezdné zastávky v zálivech se zvýšeným - kasselským obrubníkem. Řešení vychází z omezené šířky území. V zájmu bezpečnosti a přehlednosti minimalizuje otáčení a křížení s ostatní dopravou. Pro odbočení ze sinice I/43 je doplněn odbočovací pruh navazující na ostrůvek pro přecházení.

Parkoviště při ulici Nádražní je navrženo jako jednosměrná smyčka - obratiště se třemi krátkodobými stáními kiss&ride. Přes toto parkoviště vede prodloužení cyklostezky z Rudoltic, která dále územím prochází společně s automobilovou dopravou a po ulici Dvořákově pokračuje dále do centra. Nabízí se její prodloužení souběžně s Dvořákovou ulicí směrem k rybníkům. Část kolmých stání na severním parkovišti je vyhrazena elektromobilům a imobilním. Celkem je navrženo 71 parkovacích stání.