Vážení posluchači, zůstaňte u svých přijímačů," ozvalo se krátce po půl druhé ráno z rozhlasových přijímačů v Československu. Rozhlas běžně končil ve dvě hodiny ráno, ale 21. srpna 1968 tomu bylo jinak. V 1:55 ráno se ozval hlasatel Vladimír Fišer, jehož slova se vryla do paměti lidem po celé republice: “Všemu lidu Československé socialistické republiky. Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hodiny překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice...".
A jak probíhala okupace vojsk Varšavské smlouvy na Lanškrounsku?
Stejně jako ve zbytku republiky, tak i lidé na Lanškrounsku budil 21. srpna v ranních hodinách velký hluk, který způsobila přelétávající letadla a vojenské konvoje složené z obrněných transportérů převážně armády Polské lidové republiky. „Řekli nám tehdy, že je u našich sousedů napjatá situace, že Čechům hrozí kontrarevoluce, že vojska NATO provádějí nějaká přeskupení směrem k německo-československým hranicím, samozřejmě ze strany SRN,“ říká Pplk. Stanisław Lewandowski, který vedl jeden z konvojů procházející Československem.
Strach obyvatel byl velký. Lidé se vrhli do obchodů a nakupovali trvanlivé potraviny jako mouku, cukr apod. Objevila se ale také protiokupační hesla a nápisy. Popsány byly výlohy na náměstí, transparenty byly vyvěšeny kolem Tesly nebo na budově Pakovky. Tam je umístil Ludvík Zrůstek, který je také autorem jediného snímku, na kterém jsou zachyceny obrněné transportéry v Lanškrouně, uchovaného v expozici Městského muzea v Lanškrouně. „Bydleli jsme tehdy v podkrovním pokojíku a slyšel jsem, jak dole projíždějí nějaká vozidla. Obrněné transportéry. A tak jsem otevřel okno a fotil. Udělal jsem dva snímky. Když se jeden z transportérů blížil, podíval se řidič přímo nahoru a když viděl že fotím, ťukal si na čelo. To je můj jediný zážitek, víc jsem bohužel nevyfotil. Jestli jsem se bál? Nevím... byl jsem mladej kluk, tak mi tehdy ještě nedocházelo, že by se mohlo něco stát,“ popisuje průběh vzniku fotografie pan Ludvík Zrůstek.
Vojska postupovala celým Lanškrounskem. Jedna ze skupin například zůstala hlídat krasíkovský železniční tunel. Nejvíce lidí si ale pamatuje kolony, které do Lanškrouna proudily přes Laudon.
„Ještě téhož dne jsme se dozvěděli, že na Laudoně lesní dělníci vojákům zatarasili průjezd pokácenými stromy. Nejednalo se tedy o odpočinek, ale vojsku nezbývalo nic jiného než se utábořit, protože probíhalo vyjednávání o uvolnění průjezdu armádě,“ vzpomíná Josef Mastný. Problémy s průjezdem obcí měla vojska i v dalších obcích na Lanškrounsku. V Nepomukách musel například konvoj nečekaně kvůli havárii zastavit.
Samotné invaze se zúčastnilo 750 000 vojáků a 6 000 tanků. Vojska se na Československém území setkala se spontánním a nenásilným odporem obyvatel, přesto došlo ke ztrátám na životech mezi civilisty. V důsledku okupace do konce roku 1968 zemřelo 137 Čechů a Slováků. O dva dny později byly zahájeny v Moskvě rozhovory s československou delegací, v jejímž čele stál prezident Ludvík Svoboda. Výsledkem jednání byl Moskevský protokol, který vyvolal v československé veřejnosti zklamání. Přestože oficiálně měly být zachovány dosavadní výsledky reformního procesu, tak byla 16. října 1968 podepsána Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, která legalizovala pobyt okupačních vojsk v následujících letech.
Pavlína Hajzlerová
Zdroje: rozhlas.cz, vzpomínky lanškrounských obyvatel, totalita.cz
Speciální vydání závodního časopisu Tesly Lanškroun, které vyšlo 27. srpna 1968 si můžete přečíst zde.
Vzpomínky lanškrounských občanů na 21. srpen 1968 jsme vám přinesli ve vzpomínkovém článku v minulých letech. Připomenout si je můžete zde.
Foto: Ludvík Zrůstek
