Naučná trasa "od sochy k soše"? Vlastně ne, od součástky k součástce.

Na čtyřech místech ve městě se v těchto dnech objevily bronzové zvětšeniny elektrotechnických součástek, které v druhé polovině dvacátého století vyráběla TESLA Lanškroun. Mají být připomínkou firmy, která v Lanškrouně působila v letech 1946 až 2003 a zaměstnávala v některých obdobích až 4 tisíce lidí. Vždyť dodnes by se v Lanškrouně našlo asi jen málo rodin, kde by některý její člen v minulosti nepracoval v Tesle.

Tesla vyráběla hlavně kondenzátory, potenciometry, odpory a v pozdějších letech také hybridní integrované obvody. Ukázky všech těchto součástek najdeme na bronzových deskách o velikosti 80 x 60 cm a váze kolem 60 kilogramů.

Ve čtvrtek 24. května se na radnici sešli zájemci o procházku, která vedla ke všem rozmístěným modelům. Začala v suterénní místnosti radnice, kde dříve sídlila restaurace Pod radnicí. Dnes jsou tyto prostory zrenovované a slouží jako konferenční místnost, kde je prezentována historie dvou, dnes již neexistujících elektrotechnických firem, české TESLY Lanškroun a polské DIORY Dzierzoniów. Zajímavé je, že na radnici se začalo zjednodušeně říkat "Sejdeme se v Dioře" a všichni vědí, o kterou konferenční místnost se jedná.

Tady si návštěvníci mohli prohlédnout pátý model, který byl odlit jako přesná kopie československého radiopřijímače pro příjem vysílání v pásmu středních vln T 58. Vyráběla ho v letech 1958 až 1960 Tesla Přelouč. Lanškrounská Tesla do něj dodávala specifický potenciometr pro nastavení hlasitosti a miniaturní elektrolytický kondenzátor. Pozoruhodné je, že vypadal jako dámská kabelka.

Na pořízení bronzových modelů elektrosoučástek získalo město dotaci z Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis.

Marie Hrynečková

Foto:
1 a 2 - V prostorách suterénu radnice byla naučná procházka zahájena. Zúčastnili se také představitelé polské strany, mezi nimi i starosta města Dzierzoniów Darlusz Kucharski.
3 - Bronzová kopie rádia T 58 váží kolem 10 kg.
4 - Deska se zvětšeninami kondenzátorů je upevněna na zděném plotě před muzeem. Ředitelka muzea Marie Borkovcová drží v ruce skutečné "kondíky", které sloužily jako předloha - dvoukapacitní kondenzátor pro zdroje stejnosměrného napětí, kondezátor pro zářivková svítidla a krabicový kondenzátor do průmyslových zařízení.
5 - Zprava pánové Karel Hrodek, Ladislav Maixner a Jiří Kohout.
6 - Skupina se po Lanškrouně pohybovala pěšky. Brožura uvádí, že projít okruh k pamětním deskám znamená ujít 4 km.
7 až 12 - Zastavení u modelů rezistorů, jimž se dříve říkalo odpory. Deska je umístěna na obytném domě v Sokolské ulici, tzv. skokanských můstcích. Podrobněji o rezistorech promluvil Karel Hrodek - viz. foto 9.
13 a 14 - Jiří Kohout seznamuje přítomné s historií hybridních integrovaných obvodů, jejichž zvětšeniny jsou umístěny na zděném plotě společnosti LUX-IDent s.r.o. v Tovární ulici.
15 a 16 - Na zdi Základní školy Smetanova ul. je připevněna deska s potenciometry. Nejtypičtějším použitím bývalo nastavování hlasitosti zvuku radiových nebo televizních přijímačů. Na konec hřídele se nasazoval knoflík. Tesla vyráběla desítky typů těchto součástek.