Slavnostní večer věnovaný Bohuslavu Reynkovi

V pořadí již čtvrtý slavnostní večer, z cyklu Naši významní krajané, se uskuteční v prostorách renesanční radnice ve čtvrtek 24. května. Letos se budeme věnovat grafiku, básníku a překladateli Bohuslavu Reynkovi, který své náměty často nacházel v křesťanském náboženství.

Mezi lety 1933-1971 vytvořil více než šest set grafických listů technikou suché jehly nebo leptu.  Ve třicátých letech dominuje v jeho grafikách krajina, zátiší, výjevy každodenního života, až od roku 1939 se výrazněji uplatňují motivy biblické. Tento slavnostní večer bude také věnován 100. výročí vzniku Československé republiky.

V Lanškrouně opět přivítáme významného pražského galeristu Zdeňka Sklenáře s paní Ilonou a dcerou Helenou. Čestným hostem bude vnučka umělce, paní Veroniku Reynkovou a její syn Daniel.

Večera se zúčastní také delegace z partnerského města Dzierzoniówa. Lanškrounský smíšený sbor s dirigentkou Mgr. Vlaďkou Jetmarovou uvede na počest autora několik skladeb.

Návštěvníci zhlédnou film o Bohuslavu Reynkovi s názvem Blázen jsem ve své vsi od režiséra Aleše Kisila. V rámci přednášky budou také vystaveny originály Bohuslava Reynka z významných soukromých sbírek a zcela ojedinělé vydání bible s výtvarným doprovodem tohoto umělce v exkluzivním provedení. Nebude chybět ochutnávka jídel z kuchyně prezidenta T. G. Masaryka.

PaedDr. Marie Borkovcová
ředitelka městského muzea

Životopis

Bohuslav Reynek

Narodil se 31. 5. 1892 v Petrkově u Havlíčkova Brodu a zemřel 29. 8. 1971 tamtéž.

Básník, překladatel a vydavatel poezie, grafik. Narodil se v rodině statkáře v Petrkově. Vystudoval reálku, začal studovat techniku, ale větší zájem měl o poezii a malířství. Proto studium vzdal a vrátil se do Petrkova. Spolupracoval s vydavatelem J. Florianem na jeho edicích, účastnil se na nich překlady, svými pracemi i grafikou. Sám vydával bibliofilskou edici Sešity poezie.

Po studiích reálky žil ve Francii, kde se oženil s francouzskou básnířkou Suzanne Renaudovou a pravidelně žil s rodinou půl roku v Petrkově a půl roku ve Francii. Od roku 1936 žili trvale v Petrkově, a to i po znárodnění statku po roce 1948. Žil křesťansky pokorným životem, do roku 1957 pracoval jako zemědělský dělník. Potom se věnoval psaní poezie a grafické tvorbě. Během studia na jihlavské reálce se začal věnovat kresbě a malbě.

Ve dvacátých letech vytvořil v souvislosti s nakladatelstvím Josefa Floriana ve Staré Říši expresionistické linoryty. Při vydávání své vlastní edice Sešitů poezie spolupracoval s J. Čapkem a V. Hofmanem. V letech 1927 - 1929 vystavoval svoje kresby, pastely a lepty na několika výstavách ve Francii, kde bylo jeho dílo velmi dobře přijato.

Výtvarná tvorba pro něj v tomto období znamenala hlavní zdroj obživy. V roce 1933 si poprvé vyzkoušel techniku suché jehly. Tyto grafiky začínají od té doby nad kresbami uhlem a pastelem převažovat. Mezi lety 1933-1971 tak vytvořil více než šest set grafických listů technikou suché jehly nebo leptu.  Ve třicátých letech dominuje v jeho grafikách krajina, zátiší, výjevy každodenního života, až od roku 1939 se výrazněji uplatňují motivy biblické. Za druhé světové války jsou nejčastějšími motivy ukřižování, pieta, zapření sv. Petra. Z této doby je také Pašijový cyklus.

Nejvýznamnější část jeho grafického díla vznikla v 50. a 60. letech, např. cyklus Job, cyklus Don Quijote a množství dalších grafik.