O vyjádření jsme požádali přímo lanškrounské lékárníky. 
Rozhodnutí Pardubického kraje hradit poplatky za pacienty v krajských nemocnicích a lékárnách vyvolalo kromě zmatků a většího papírování hlavně značnou nedůvěru v české zákonodárce. Jak se na krok, který znevýhodňuje zejména občany v menších městech, dívají lidé z oboru?
Mgr. Pavel Michl, Lékárna Urban, Strážní ulice:
„Samozřejmě, toto rozhodnutí znevýhodňuje zdravotnická zařízení, která nejsou zřizována krajem, o tom není pochyb. Také ale diskriminuje pacienty v rovnosti přístupu ke zdravotní péči. Ne všichni pacienti mají dostupnou krajskou lékárnu, kde za ně kraj "zaplatí" regulační poplatek.
Takovéto obcházení zákona je o to absurdnější, když se na něm podílí státní správa, od které se dodržování práva očekává.“
PharmDr. Jana Honzalová, Lékárna U milosrdného Samaritána, nám. J. M. Marků:
„Sociální demokracie slibovala ve volbách do krajských zastupitelských orgánů mimo jiné, že zruší poplatky ve zdravotnických zařízeních, přestože k tomu nemají krajské orgány žádnou právní sílu. Aby dostála svému slibu, zvolila obcházení zákona a formou daru dotuje návštěvníky zdravotnických zařízení jimi zřizovaných. Je zajímavé, že tento způsob posvětil i Úřad pro hospodářskou soutěž, jak zaznělo několikrát z úst jeho vedení. Tímto svým činem rozdělila občany na jedny privilegované a druhé odsouzené k poplatkové turistice. Nebo má rovný přístup ke zdravotní péči občan Lanškrouna a okolí jako občan Ústí nad Orlicí?“
Nutno dodat, že všechny lanškrounské lékárny se chovají tak, jak jim ukládá zákon - vybírají 30 korunový poplatek za položku na receptu. V případě, že by pacient poplatek uhradit nechtěl, jsou lékárníci připraveni nabídnout mu vyplnění žádosti o dar jako kompenzaci regulačního poplatku a zprostředkovat její doručení na krajský úřad. Toto nám potvrdili nejen v Lékárně Urban a U milosrdného Samaritána, ale také ing. Pavel Formánek, majitel lékáren Regena v Čechově ul. a Energia na nám. J. M. Marků. Lékárny však nemohou ručit za to jak kraj tyto žádosti vyřídí.
Zajímalo nás také, k čemu přesně je poplatek za položku na receptu využíván? Podrobnější vysvětlení podává PharmDr. Jana Honzalová:
„Problematika poplatků u lékařů a v lékárně je pojata naprosto odlišně. Zatímco poplatky u lékaře jsou součástí jeho vyrovnání s pojišťovnou, poplatky v lékárně jsou součástí složitého výpočtu ceny léku (vzorec na celý řádek plný goniometrických funkcí), tvoří nedílnou část doplatku tvořenou tak, aby bylo zabezpečeno nezdražení léků při zachování solidárního systému ve zdravotnictví. Ani nemocniční lékárny poplatek neruší, manko v pokladně jim však bude hradit 1x měsíčně kraj.
Poplatek byl koncipován v zákoně jako vysloveně regulační z pohledu spotřebovávání zdravotní péče tak, aby pojišťovny ušetřily za zdravotní péči u levných přípravků a mohly získanými prostředky zaplatit nákladnou nemocniční péči. Jeden příklad za všechny – ženy s karcinomem prsu dostávaly drahou péči na základě schválení revizního lékaře pojišťovny až ve stádiu, kdy už bylo problematické nemoc vyléčit. Dnes jsou finanční prostředky uvolňovány těmto ženám v rannějším stádiu choroby a tím mají tyto ženy větší naději na vyléčení.
Poplatek v lékárně nezůstává lékárníkům, jak se domnívá i pan hejtman kraje Martinek (nebo to záměrně zamlčuje?), viz rozhovor v ČT s představitelem Grémia majitelů lékáren, ale po prokalkulování s doplatkem a po odečtu DPH (2,42 Kč) nakonec zůstane lékárně z 30ti korun pouhých 6,50 Kč.
Občané možná nevědí, že my si ceny léků nestanovujeme, jejich maximální výši určuje stát prostřednictvím Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Kdo v republice má takto regulované ceny? My lékárníci to chápeme jako zodpovědnost za to, že jsme prostředníky spotřebovávání péče, kterou platí občané a zaměstnavatelé svými odvody na daních. Všichni rozumní lidé vědí, že jenom daně nestačí pokrýt péči a ve všech sousedních státech je realizován nějaký podíl spoluúčasti těch, kteří přímo zdravotní péči čerpají. Podle mého názoru v naší republice chybí možnost, aby komerční pojišťovny nabízely připojištění. Domnívám se, že to je i součástí balíčků současné vlády, které zatím nestihla realizovat.
Z výše uvedeného vyplývá, že lékárny z hlediska finančního bez nějakých refundací ani z hlediska potřeby dodržování zákona, s vybíráním poplatků skončit nemohou.
Občané by měli vědět, že jsme jako lékárnický stav byli proti vybírání takto koncipovaných poplatků. V dnešním chaotickém stavu my, lanškrounští lékárníci, podporujeme snahu České lékárnické komory stav řešit a to i např. zrušením poplatků a přeúpravou ceny léků.“
Marie Hrynečková
