Návštěva ve studiu Country radia v rámci projektu Srdcerváči

radioNa středu 11. listopadu jsem se těšila, protože jsem měla před sebou zajímavý zážitek. Měla jsem možnost navštívit studio Country radia a celé odpoledne nejen sledovat vysílání, ale také se na něm alespoň trochu podílet.

Začalo to asi před měsícem tím, že když jsem na novém pracovišti f. Wendell v Lanškrouně, kde posloucháme vysílání z Brněnského studia radia Kiss hady, slyšela o jejich projektu Srdcerváči, zaujalo mě to a podívala jsem se doma na webové stránky www.srdcervaci.cz.

Tam se zájemcům nabízí velké množství originálních dárků pro své blízké nebo známé, včetně prožití takových zajímavých zážitků jako třeba i letu vrtulníkem, nebo pro ty, kteří mají rádi fotbal prožití celého zápasového dnu s ligovým klubem včetně podepsaného trička a vstupenek na zápas, putování s archeology i návštěva studia ČT.

Pro ty, kteří mají rádi vlaky, je možno pořídit i jízdu na lokomotivě a děti jistě ocení plyšáky Boba a Bobka. Je tam spousta dalších originálních dárků. Nyní před Vánoci je to opravdu zajímavá možnost pořídit svým blízkým hodně zajímavý a netradiční dárek a ještě získat dobrý pocit, protože tím pomůžete potřebným.

Nejhezčí na tom je ale to, že pokud někdo zakoupí v rámci tohoto projektu zážitek nebo dárek, podpoří tím pracovní možnosti odvážných žen s handicapem, které přes své postižení dále bojují a jako správné srdcerváčky se nevzdávají, ale chtějí pracovat a to jim tento projekt právě umožní. Na webových stránkách je vše vysvětleno, získané prostředky jsou využity na granty podporující vznik nových pracovních míst pro handicapované.

Návštěva ve studiu byla opravdu velmi zajímavá. I když jsem už v jiných rozhlasových studiích byla, tak ve studiu Country radia se mi moc líbilo. Díky srdečnému přivítání a přístupu všech, s kterými jsem se setkala, ze mě brzy spadla počáteční nervozita a pak už jsem si užívala pohled do zákulisí tvorby rozhlasového vysílání. Abych to neměla ale tak jednoduché, dostala jsem na starost uvádění dopravních informací, zpráv o počasí a v přestávkách mezi pořady a písničkami jsem také posluchačům vyprávěla o tom, co dělám.

Moderátora Miloše Kellera zaujalo, že drátuji a vyrábím různé věci z hliníkových kroužků a dříve jsem vyráběla originální dřevěné, ručně malované vláčky, a tak mě důkladně vyzpovídal.

Protože kromě toho dělám ještě dobrovolnou kastelánku na Novém zámku u Lanškrouna, a v rámci charitativní akce Knoflíkiády sbírám knoflíky na České rekordy, měli jsme si opravdu o čem povídat a doufám, že to i pro posluchače mohlo být zajímavé.

Setkala jsem se i s příjemným Zdeňkem Sekaninou který přicházel každou hodinu vysílat nové zprávy.

Rozhodně procházka Prahou a odpoledne strávené v tomto rozhlasovém studiu byly opravdu zajímavým zážitkem a předčily mé očekávání. A když vím, že se ještě podpořily obdivuhodné ženy bojující s tvrdou realitou celoživotního handicapu, jsem moc ráda že jsem se do toho pustila a přiznám se, že už přemýšlím, který z nabízených darů nebo i zážitků bych ještě letos mohla vybrat jako takový neobvyklý vánoční dárek buď pro sebe nebo své známé.

Mohu tuto možnost získat opravdu neobvyklý dárek doporučit všem, kteří mají rádi neobvyklé věci a nebojí se zažít něco nového. Na stránkách projektu srdcerváči to jistě najdou.

Jsou tam i jiné možnosti jak podpořit potřebné a výsledky z minulých let, inspirace pro všechny, kterým není lhostejné jak se žije lidem s handicapem a ještě mohou získat neobvyklé zážitky. Tento projekt je tak vlastně přínosným pro všechny zůčastněné a tak to má být.

Protože jsem léta měla plný invalidní důchod a mám také stálé zdravotní problémy, a přitom se snažím udržet bez dotací a platu v provozu zajímavou barokní památku, vytvořila jsem si takové životní motto a sem se myslím hodí. Tak se o něj s vámi podělím, třeba i Vám pomůže překonávat těžké situace, které život s handicapem nebo i bez něj někdy přináší:

“Když to nejde tak, půjde to jinak a když už to vůbec nejde, tak to stejně nějak jít musí.Člověk dokáže víc, než si myslí, umí víc, než by věřil a vydrží víc, než by doufal, jen to nesmí vzdát.“

Krasava Šerkopová

 

Foto:

1 - ze Staroměstského náměstí

2 – auto radia Kiss hady před studiem v Praze

3 – u mikrofonu ve studiu Country radia

4 – Zdeněk Sekanina čte zprávy

5 – pohled od mikrofonu

6 – na místě moderátora

7 – před rozhovorem se zájemcem o písničku

8 – Miloš Keller u pultu

9 – opět na místě moderátora

10 – při dalších zprávách

11 – zprávy čte Zdeněk Sekanina

12 – přes 4 tisíce CD v archivu

13 – redakce radia 1 ve vedlejší budově