Tváře města: Lanškroun počmáraný

Sprejerství je fenomén, který se nevyhýbá žádnému městu. Jednoznačně jde o trestnou činnost poškozování cizí věci či vandalismus a sprejerům hrozí v případě způsobení větších škod i několikaleté tresty odnětí svobody. Toto zdánlivě jednoduché téma je však mnohem složitější.

Jaké jsou principy tvorby graffiti, co může writer prožívat a co mu to přináší? I na tyto otázky odpovídá policejní psycholožka kpt. PhDr. Lenka Vlášková.

Co sprejery k takovému jednání vede, když se zjevně nejedná o žádná výtvarná díla?

I přesto, že je sprejerství ilegální a pachatelům hrozí za jejich činnost trest, má svoji historii, zákonitosti a pravidla. V souvislosti se sprejerstvím se často hovoří o určité subkultuře osob, které vyznávají svoje hodnoty, vzorce chování, způsoby projevu, hierarchii a životní styl. Svými výtvory chtějí upozornit na svoje prožívání, city, vyjádření, seberealizaci a upevňují svoji pozici v příslušnosti ke své skupině. Ve sprejerství se dá hovořit o tzv. vědomé a nevědomé úrovni. Ta vědomá poukazuje na příslušnost sprejera k určité skupině, identifikuje se jako člen subkultury, vytváří svůj podpis, kterým dává najevo svoji existenci ostatním a zanechává vyjádření sama sebe. Na nevědomé úrovni je skryta touha po sebe potvrzení, neboť řada sprejerů se nachází v úseku života, kdy hledají odpovědi na životní otázky, „kdo jsem, kam patřím, co je moje role? apod.“, nacházejí se v tzv. období krize identity a často prožívají pocity nejistoty, ztracenosti, zmatku sami v sobě. Spojujícím prvkem všech sprejerů je zanechat po sobě nějaký odkaz, pro nezasvěcené neidentifikovatelný, ale dotyčný ví, že je to jeho a vědí to i členové dané subkultury.

Jde o promyšlené a předem připravované akce nebo je to spíš věc momentálního hnutí mysli?

Byť se při pohledu na výtvor sprejera zdá, že se jedná o velmi jednoduchý a náhodný počin, zpravidla se jedná o činnost, kterou writer (subkulturní výraz pro sprejera) mohl dlouho plánovat, třeba tvorbou náčrtků, hledáním místa, kam svůj vzkaz a současně podpis umístí. Na jednu stranu jsou velkým lákadlem zapadlá zákoutí předměstí, prázdné noční ulice, opuštěné zastávky apod., ale na stranu druhou místa, kde je vyšší riziko, že bude sprejer odhalen, zvyšují napětí, prožívání strachu a o to větší „cenu v subkultuře“ dílo writera má. Writer musí pracovat nenápadně, tiše, rychle, protože každý příchozí se stává potenciálním oznamovatelem trestného činu. Tím, že writer nasprejuje svoje graffiti (speciální forma kresby či malby na veřejně přístupných místech, která je založená na tzv. stylizaci přezdívky (tagu) nebo logu autora) na vysoce riskantním místě z hlediska odhalení při činu, stoupá v hierarchii subkultury výše. V některých případech své graffiti writer tvoří na vyhlédnutém místě spontánně dle své nálady a duševního rozpoložení ve snaze uspokojit svoji nutkavou touhu opět sprejovat, viz. vysvětlení níže.

Jaké plochy sprejery lákají nejčastěji?

Městské prostředí nabízí hodně ploch, které sprejery lákají zanechat zde svůj graffitový podpis, upozornit na sebe, dát nějaké poselství dalším členům subkultury i v rámci rivality podskupin. Místa, kde řada z nás vidí čmáranice, nepořádek a zničené fasády domů, výplně tabulí, výloh, dveří apod., nemají zaujmout pozornost nečlena subkultury. Číst vzkazy a informace v nich umí pouze ti, kteří do subkultury patří. Mezi writery jde o získání respektu, úcty, slávy a pozornosti, růst v žebříčku hierarchie a získání uznání v subkultuře.
Existuje dělení míst a oblastí, kde se zpravidla graffiti objevují. Jsou to frekventovaná místa, kde denně prochází hodně lidí, interiéry prostředků hromadné dopravy, stanice, depa, nádraží, metro apod. Nutno říci, že na těchto plochách se jedná o ilegální činnost. Někde bývají tzv. graffiti zóny, kde je writing buď oficiálně povolený, anebo, alespoň tolerovaný. Atraktivita místa úzce souvisí s mírou rizika, které writerovi hrozí při umístění graffiti. Čím vyšší je riziko odhalení, tím více je v subkultuře ceněno jeho „dílo“. Velmi ceněnou plochou je pro hodně writerů dopravní prostředek, zpravidla vlak nebo metro. Z hlediska historie má svůj význam, protože vlak překonává velké vzdálenosti a writer může předat své poselství zakomponované do graffiti na mnoha dalších místech velké skupině osob.

Mají tyto čmáranice nějaké „zákonitosti“?

Dá se říci, že writeři nemají tendenci rozlišovat na dobré a špatné graffiti. Graffiti je bráno jako životní postoj a styl, má hodnotu pouze jako celek, ve kterém hrají důležitou roli jednotlivé detaily a ty zároveň mají svoji cenu a význam. Striktně se také nedají oddělit tzv. dobří writeři, kteří vytvářejí až výtvarná díla a zkrášlují šedé betonové plochy a zlí, kteří ničí nové fasády budov. V rámci subkultury existují různé typy graffiti od jednoduchého tagu, tedy přezdívky writera, po barevné piece, které kdyby bylo legální, by bylo až uměleckým dílem. Graffiti pro sprejera má vysokou vnitřní hodnotu, protože je formou vyjádřením sebe sama. Často se sprejerům podsouvá záliba v podobě adrenalinového zážitku při tvorbě graffiti v tom, že se obávají chycení a přináší jim to radost, ale opak bývá pravdou. Strach berou jako nutné zlo, které je úzce spojeno s touhou přenést do graffiti své poselství, vyjádřit svůj aktuální stav, prožitky a předat dále informaci o svém životním postoji. Zároveň si řada z nich uvědomuje, že překračuje hranice zákona, ale vidí to jako překážku, kterou bez výčitek svědomí mohou obcházet, protože dominuje pocit, že tvoří, malují a to je jejich cílem, nikoli ničit majetek. Dokonce se domnívají, že jejich tvorba má vyšší hodnotu než způsobená škoda.
V některých výpovědích sprejerů se objevuje významná paralela prožívání s formou závislosti na psychotropních látkách. Mají až nutkavou potřebu o sebevyjádření prostřednictvím graffiti, která je vede k další tvorbě a tedy ilegální činnosti, že ji nedokáží uvolnit jinak, než že opět jdou a vytvoří nové a nové graffiti. Po svém činu zažívají pocit euforie a naplnění životních hodnot.

Často je u kresby např. číslo - je to něco jako podpis?

Každý, kdo se rozhodne pro graffiti jako životní styl, si zvolí svůj tag, přezdívku, která se v určitých obměnách objevuje v každém writerově díle jako podpis. Tag je zvolen způsobem, aby uchoval anonymitu tvůrce, ale zároveň, aby byl rozpoznatelný pro členy subkultury. Určité formy graffiti jsou tvarově jednoduché, ale přitom nejsou pro writera bezobsažné, nesmyslné nebo zbytečné. Mají svoji funkci a vyjadřují silné zážitky, motivaci a niternost prožívání. Není zcela vyloučeno, že někdo může mít jako tag číslo, nebo se číslo může vztahovat ke sdělovanému poselství, které autor nechává dalším členům subkultury.

Hraje roli použitý odstín barvy?

Začátky tvorby jakékoli graffiti nejsou úplně jednoduché. Je třeba získat obratnost v zacházení se sprejem, často vznikají za tmy, takže jsou hůře vidět jak odstíny, tak prostorová kompozice apod. Volba barvy je zřejmě nadstavbou až při více zkušenostech a formě propracovanosti graffiti. Kombinovat barvy znamená věnovat více času vzniku díla a vyšší riziko odhalení, protože se writer zdržuje déle na jednom místě. Individuálně však nelze vyloučit, že na vyšší hierarchii subkultury má barva větší význam.

(Použitý zdroj: Klein Radovan: „Kulturní identita příslušníka subkultury graffiti“, Diplomová práce, Bratislava, 2005)

Na poslední dvě otázky jsme odpovídá tisková mluvčí Policie ČR por. Bc. Lenka Vilímková:

Předpokládám, že policie se sprejerskými nápisy zabývá jen v případě, že to někdo ohlásí. Daří se pachatele v takovém případě vypátrat? A jaké je přibližně procento úspěšnosti?

Tato trestná činnost je pachateli páchaná po celém Orlickoústecku. Evidujeme ty případy, se kterými se na nás obrátí majitelé posprejovaných ploch. Všemi dostupnými prostředky a metodami se nám 2/3 případů podaří objasnit.

Jaký trest sprejerovi hrozí? Odvíjí se od výše škody?

Za přečin poškození cizí věci dle § 228 odstavce 2 z. č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník) hrozí trest tomu, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (dosahující částky nejméně 5 tisíc korun), bude v případě prokázání u soudu potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Až na 3 roky bude odsouzen ten, kdo způsobí takovým činem značnou škodu na majetku (dosahující částky nejméně 500 tisíc korun). Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem škodu velkého rozsahu (dosahující částky 5 milionu korun).

Děkujeme policejní psycholožce Lence Vláškové i tiskové mluvčí Policie ČR Lence Vilímkové za zasvěcené odpovědi. Na závěr zdůrazňujeme, že sprejerství je trestnou činností a ani vysvětlení aktivity této činnosti a motivů toto počínání v žádném případě neomlouvá!!!

Marie Hrynečková