Není to poprvé, co je přetřásáno v Lanškrouně toto téma. 25. dubna se konala informační schůze pánů Fialy a Jandy s členy komise životního prostředí, jíž jsem členem. Na této schůzi jsme byli požádáni o stanovisko s návrhem skupiny lidí, kteří by chtěli v Lanškrouně postavit velkokapacitní recyklační středisko tuhého komunálního odpadu.
Mělo by se dle nich jednat o skupinu provozů blízko sebe, kde by byla třídírna odpadu, spalovna, výrobna papíru či kartonu a linka na výrobu dutých vláken z plastů. To celé asi za 3,5 miliardy Kč by bylo umístěno na nynějším poli jižně od Žichlinského předměstí, vedle železniční tratě.
Po železnici by sem byl dopravován TKO, ten vytříděn, spálen a z druhotných zbytků vyráběny plastové výrobky, teplo použito k výrobě papíru či kartonu. Tento provoz by prý nijak nezatěžoval životní prostředí, vytvořil mnoho pracovních míst, byl by výdělečný a moderní.
Úvaha byla taková, že by si město Lanškroun /nebo někdo jiný/ půjčilo u banky 3,5 miliardy, část by dostalo z EU fondů a jak by běžel provoz, úvěr by se splácel. Podmínkou je, aby spalovna měla kapacitu nejméně 90 tisíc tun odpadu za rok, což by podle nich šlo zařídit tak, že by se sem svážel TKO z velké části Pardubického kraje. Vyřešilo by to prý nynější problém Lanškrouna se skládkou TKO a také to, že prý podle směrnice EU již od roku 2025 nebude možno v zemích EU ukládat TKO na skládky. Prý až 250 milionů Kč by to ročně městu /nebo někomu jinému/ přineslo.
No, musím říct, že jsem se nestačil divit, s jakým nápadem jsou lidé schopni přijít. Hned zkraje mohu říci, že komise pro životní prostředí města Lanškroun tento projekt nedoporučuje.
A teď proč. Budu mluvit za sebe. Vezmeme to pěkně popořádku.
1.
Úvěr města 3,5 miliardy. - To může už vyvolat jen úsměv. Je iluzorní si myslet, že město, pro které je problém sehnat 50 milionů na postavení polikliniky a ta se tedy musí stavět soukromou investiční firmou, by si dokázalo půjčit 70x tolik – 3,5 miliardy a ještě to splatit. EU fondy poskytují okolo 20% - to by nás nevytrhlo. Takže je jasné, že město to nikdy nebude – jedině velký soukromý investor. No a ten zase bude chtít, aby se mu peníze vrátily. Takže spalování odpadu bude za peníze a pěkně drahé peníze, jinak by návratnost nebyla. Město nevydělá nic a naopak za odpad bude platit – a hodně. Vydělá někdo úplně jiný. A my mu k tomu dáme zelenou ??
2.
Kapacita. Město Lanškroun produkuje 2 tisíce tun TKO za rok. Uvažovaná kapacita této spalovny je 95 tisíc tun TKO za rok! To znamená že je to 47x tolik. Jinými slovy, Lanškroun by se svým odpadem podílel pouhými 2 % !! Všechen ostatní odpad by byl cizí – tedy dovezen z ostatních měst a obcí. Tedy v žádném případě nelze říct, že je to hlavně kvůli tomu, abychom zpracovali odpad z Lanškrouna. To tedy rozhodně ne. Pokud by se spalovna postavila menší, jednak by nedostala dotace z EU a jednak by patrně nebyla rentabilní.
3.
Co se zbylým teplem, plasty a nespalitelným zbytkem. Teplo by prý použila linka na výrobu papíru či kartonu. Máme v živé paměti, co udělaly papírny v severních Čechách s řekami. Musela by být čistírna vody. Žádná čistírna nepracuje na 100,0 %. Takovou ještě nikdo nevymyslel. Jak by asi vypadal Ostrovský a Třešňovecký potok nechci domyslet – buď by to byla mrtvá stoka anebo by díky velké spotřebě vody pro tento provoz zcela zanikl – prostě by nebyl.
Plasty – jistě, ty lze recyklovat. K tomu je potřeba na ně velkokapacitní skladiště. I přes nejmodernější technická zajištění by eventuelní požár tohoto skladiště či této linky znamenal neskutečné ohrožení Lanškrouna jedovatými zplodinami požáru plastů. Máme v živé paměti nedávný požár v budově bývalé Tesly – tak to by byla jen prkotina proti tomu, co by se stalo, kdyby vzplála linka se skladištěm plastů. A nemusí to být jen technická chyba. Klidně to může založit právě propuštěný zaměstnanec, který se tím chce pomstít svému zaměstnavateli – a tady už technická opatření nepomohou. Myslel na to někdo? Obávám se že ne.
Škvára – ta jediná by snad neznamenala přímé nebezpečí.
4.
Zatížení města exhalacemi, hlukem, prachem a znečistění vodou. Jistě, hlavní součástí spalovny je automatická třídící linka, kde se poměrně rychlým a efektivním způsobem vše rozdrtí, následně oddělí magnetickou cestou kovový odpad, dále se oddělí část, kterou je možno bez nebezpečí spálit /většinou celuloza – papír, tkaniny apod./, dále se oddělí plasty, zbyde pak pevný nespalitelný nerecyklovatelný zbytek. No a jak bude tato linka účinná, tak bude také vypadat zatížení prostředí exhalacemi. Může být velmi účinná. Ale nikdy nemůže účinnost separace dosáhnout 100 %. To prostě nelze. Takže malé množství plastů opravdu projde do spalovny. Je to malé množství, ale pokud ho znásobíme kapacitou linky 95 tisíc tun, bude to už ale znát. Tedy opět nelze říci, že z komínu půjde jen pára a že vzduch nebude v Lanškrouně zhoršen. Tuto větu prostě do důsledku nelze vyřknout.
Počítají s tím, že v Lanškrouně vanou převážně západní větry. To je pravda. Ale čas od času vane jižní vítr. Ten by pak s sebou nesl exhalace. Prach – ani ten není možno úplně zrušit – jeho zdrojem by byla především vykládka vagonů s TKO a doprava TKO z ostatních obcí nákladními auty. Hluk – i ten bude znát – zdrojem je především vykládka vagonů, drtička a třídící linka. Především občané Žichlínského předměstí by si "užili".
Totéž zápach – TKO se musí vysypat do velkých skladišť, odkud je odebírán. No a to si pište, že tam zápach bude. Když by vál jižní vítr, bylo by to daleko horší, než když vane v Lanškrouně východní vítr z výkrmny prasat. Opět by si Lanškrouňané "užili". O vodě již řeč byla.
5.
Zatížení hlukem, prachem a provozem nákladních aut během stavby – nejméně rok by po našich silnicích proudily stovky nákladních aut s hlínou, pískem, betonem a prefabrikáty – to by byl zážitek!
6.
A co lidé, kteří si nedávno koupili parcely a postavili domky v lokalitě Zámeček-Rudoltice? Ti by měli spalovnu před sebou jako na dlani. Ti by se nám pěkně poděkovali! Ten krásný výhled! A ta vůně! A co rekreační chaty u rybníka – už vidím nápis -"Vítáme vás v nové rekreační zóně Lanškrounské rybníky-spalovna" – to se lidi jen pohrnou! A co lidé v Lukové a v Damníkově - proč nejásají?
Tak tedy tohle všechno by nás čekalo. A co bychom z toho získali? Jen a pouze možnost za peníze spálit náš TKO a pracovní místa. To je vše! Nic víc. Vše ostatní – tedy zisk by získal někdo úplně jiný. My bychom mu vlastně jen krásně umožnili bohatnout. To tedy pěkně děkuji.
Co tedy navrhuji?
Skládkovat dál na naší skládce a až bude za 3 roky plná, otevřít její 3. etapu a skládkovat dál, jako by se nechumelilo. Peníze města použít tam, kde je to potřeba /kulturní dům, zámecké zahrady, tankodrom Masarykova, nové kašny a fontány v parcích/. A ne je vyhazovat za nesmysly a chiméry a zadlužovat se až po uši. A co se týče nařízení EU, že od roku 2025 nebude možno ukládat TKO na skládky – tak v roce 2025 už klidně nemusí existovat žádná Evropská unie, nebo my v ní už dávno nemusíme být. A i kdyby – podívejme se, jak hospodaří s odpady třeba střední či jižní Itálie – haldy odpadků - ti si klidně požádají o výjimku. A věřte, že ji dostanou.
Léta života mě naučila být obezřetný vůči všem větám typu "rychle to musíme udělat, jinak propásneme šanci a pak to nepůjde" nebo "je to jediná možnost, přinese to výhody, peníze se budou jen hrnout", či "nic to nepoškodí". Vždycky je to naopak. Chytrák důvěřivého do něčeho zavleče, vše si upraví podle svých potřeb, shrábne zisk a ještě se mu vysměje. Tak to v životě chodí.
Proto varuji obyvatele Lanškrouna před tímto a podobnými projekty. Nezničme si Lanškroun a okolí pro pár stříbrňáků, které navíc budou cinkat někomu jinému! Patrně se nyní ozve řada lidí, kteří se mnou nebudou souhlasit, nebo dokonce řeknou, že to tak vůbec není, že tomu nerozumím, atd. Očekávám to a nebojím se.
Já bych se totiž nemohl jinak dívat lidem do očí. Se spalovnou za zády bych tu už nechtěl bydlet. A jistě nejsem sám. Něco zničit – to umí každý. Napravit to, ale už často nelze. Lanškroun je město s krásným okolím podhůří Orlických hor – neničme si ho!
MUDr. Ivo Beránek