Návštěva blízkých je pro obyvatele Domova pro seniory velmi důležitá. Obzvlášť o svátcích.

domovŠtědrovečerní večeři budou mít letos klienti Domova pro seniory místo na Štědrý den už o čtyři dny dříve. „Štědrý večer 20. prosince jsme měli už loni a osvědčilo se to,“ říká ředitel Domova Milan Minář. Důvody jsou dva. Jednak v tento den může přijít také většina personálu (celkem 56 zaměstnanců), který tak bude mít čas si s klienty popovídat.

„Za běžného dne totiž asistenti stihnou nepohyblivého klienta jen nakrmit, umýt, napolohovat, ustrojit… a na takový ten lidský rozhovor není čas.“ Tím druhým důvodem je, že někteří klienti řeší problém, zda se sváteční večeře zúčastnit v kruhu rodiny anebo v kruhu své druhé velké rodiny Domova. Takto stihnou obojí.


V Domově nyní pobývá 91 klientů. Z nich je 32 ležících a zhruba 30 lidí se pohybuje pomocí kompenzačních pomůcek - chodítek, vozíků nebo francouzkých holí. Aby mohli slavnostní večer vnímat pokud možno všichni, osvědčilo se konání večeře v jedné z velkých chodeb, kde je nejvíc ležících klientů. Ty sice nelze z pokoje vyvézt, ale mají otevřené dveře a vidí, že na chodbě je pohyb, že se tam zpívá a tak jsou do slavnostní atmosféry také zataženi. Chodba se na chvíli promění ve velký jídelní sál s detailně provedeným svátečním stolničením. Nechybí společné zpívání koled ani známé štědrovečerní zvyky. 


Z lanškrounského Domova si rodiny na Štědrý den odvážejí jen asi 6 či 7 klientů. U většiny oslava vánočních svátků funguje tak, že rodina přijde odpoledne, udělají si štědrovečerní posezení a klient Domov neopouští. Podle ředitele se např. lidé s kompenzačními pomůckami umí celkem dobře pohybovat po Domově, ale nastoupit do auta je pro ně těžké.


Návštěvy rodiny jsou pro seniory velmi důležité. Klienti, jež jejich blízcí pravidelně navštěvují, jsou celkově zdravější. „Když rodina přestane fungovat, jsou to hrozné okamžiky… když vidíte, jak ti lidé začnou truchlit,“ říká Milan Minář.Za 6 let, co domov funguje, máme dva konkrétní případy, kdy rodina zklamala a ti lidé se rozhodli, že umřou. A naprosto zdraví lidé opravdu odejdou. V případě pána to bylo tak do 2 měsíců a u paní tak do 3 měsíců. To podvědomí a vůle dokáží neuvěřitelné věci, bohužel i na tu druhou stranu.“


Marie Hrynečková