Jak se chystá DEJA VU

Každým rokem je to stejné. Taneční večer je za námi, všichni padáme únavou. V bilančních rozhovorech o tom, jak proběhl letošní ročník, už však zaznívají nápady a připomínky na ten další. A tak naše prace na DEJA VU téměř nikdy nekončí.

Největší práce ale vždy začíná v lednu. Naskakujeme všichni do kolotoče, který se nezastavuje, ale s blížícím se termínem zrychluje. Jde jen o to udržet se. A já myslím, že jak já, tak i všechny členky souboru a ročníku dospělých, které přispívají ze všech členů I.Z. DANCE nejvíce k organizaci našeho večera, se držíme velmi pevně .
Tradičně se začíná výběrem termínů. Zajištěním sálu a termíny zkoušek. Zatímco v sálech se tvrdě maká na choreografiích, organizační tým zajišťuje vše potřebné. Jedna z nejdůležitějších složek, kterou je potřeba vyjednat a zařídit, jsou sponzoři. Ještě stále je v našem městě dost lidí, kteří se rádi podílejí ,troufám si říci, na jedné z nejúspěšnějších kulturních akcí, která se tu koná. Jak mohu být tak troufalá a tvrdit, že jedné z nejúspěšnějších? Již v předchozích ročnících jsem se o tom přesvědčila pohledem do přeplněného sálu. A právě proto, že v loňských ročnících nebylo v sále Kulturního domu tzv. „k hnutí“, jsme se letos rozhodli uspořádat pro veřejnost představení dvě. První bude probíhat 15. června v odpoledních hodinách, a to od 16:30 hod. Druhé bude následovat hned po něm v hodinách večerních od 19:15 hod.
Čas běží a my všichni se po všem tom telefonování, zajišťování financování večera, světel, propagace a jiných záležitostí s tím spojených, ocitáme ve chvíli, kdy se jde dělat práce „nejšpinavější.“
A tak organizační tým odloží počítače a telefony, tanečnice vymění tréninkový sál za sál Kulturního domu a všichni si cestou na místo zajistí, aby s sebou měli koště. On totiž stav našeho „kulturního stánku“ přesně tomu odpovídá. Nic proti nájemci Kulturního domu. Jednání s panem Lepinem, vždy probíhají v pořádku a vždy máme zajištěno vše, oč si požádáme. Také se tradičně podílí na částečném sponzorství za sál. Ale prostory jsou už přece jen letité, a tak je zapotřebí, abychom si je každým rokem trochu upravili. Nejen že natahujeme baletizol na jeviště, naší prací se také stává i šití šál na onom jevišti, aby ve chvíli, kdy na ně zasvítí světla, nebyly vidět letité díry. Kulturní dům také postrádá šatny.
Již v dobách, kdy jsme my, členky souboru I.Z. DANCE studia, vystupovali pod vedením Ivety Zahradníkové v lanškrounské ZUŠ, byly šatny pro malé děti zlehka nebezpečné a poměrně velmi neútulné. Dnes se v nich nedá přežít vůbec. A tak sice děkujeme Městu Lanškroun za to, že nám vždy vyjde vstříc a půjčí klíče od nepoužívaného hotelu, který ke Kulturnímu domu patří, abychom z hotelových pokojů mohli udělat šatny, ale jsme touto situací nuceni trávit čas mimo jeviště na betonových podlahách. Na místě, kde je vypnutá jak elektřina tak voda. Nemůžeme tedy používat záchody, které jsou na pokojích a nic jiného.
My všichni, kteří se podílíme na přípravě a průběhu DEJA VU, máme svoji práci rádi. Rádi děláme i z nemožného možné a nebojíme se ani koštěte ani chvil strávených na betonové podlaze. Jen je nám každý rok ve chvíli, kdy do oněch prostor vstoupíme poprvé na první zkoušku více a více smutno z toho, v jakém prostředí probíhá náš večer. Rok co rok je nám líto návštěvníků, že v sále díky jeho dispozici, vidí hezky prvních pět, možná osm řad. Ostatní se musí natahovat. Naše práce je tak trochu ponížena o to, že v Lanškrouně chybí divadelní sál, který by si nejen náš taneční večer, ale i další kulturní akce, určitě zasloužily.
V loňském ročníku navštívilo taneční představení 450 diváků. V Lanškrouně si myslím, tedy zájem o kulturu je. Chápu, že financování takového projektu, jako je oprava Kulturního domu, je běh na dlouhou trať. Jen mám pocit, že u nás už je to více méně takový nekončící maraton.
DEJA VU se bude konat letošní červen i ten další. Tento večer se stal opravdu tradicí v kultuře našeho města. Jenom se ptám sama sebe pokaždé, když vejdu na jeviště, jestli budou prostory alespoň v dnešním stavu na těch dalších ročnících? Tajně doufám a společně se mnou všichni tanečníci I.Z. DANCE studia, že přijde čas, kdy se nám všem, kteří se zajímají o kulturu v našem městě, dostane té radosti, že vystoupíme v sále, kde nebude zapotřebí improvizací v podobě jehly a nitě. Kde uvidí na jeviště i poslední řada a naši práci to tak posune zase o kousek dál.
Ale i ve stavu, ve kterém je Kulturní dům , srdečně zvu každého, kdo má rád tanec, na letošní premiéru Deja Vu. Každého, kdo si v choreografiích Ivety Zahradníkové najde cokoliv, co by ho zahřálo. Kdo bude chtít společně s námi načerpat energii z pohybu.
Ve 14 choreografiích se Vám představí všechny ročníky I.Z. DANCE studia a ve dvou choreografiích pozvaní hosté. Těšíme se na Vás.

Za I.Z. DANCE studio Petra Teplá