Vážení čtenáři, právě si můžete přečíst první rozhovor ze seriálu „Sedm otázek pro…“. Seriál se bude zaměřovat na osobnosti, které jsou nějakým způsobem významné pro region Lanškrounsko. Můžete se těšit na pořadatele různých akcí, sportovce, politiky, nebo i jiné lidi, kteří něčím vynikají. Náměty na osobnosti můžete i vy posílat na e-mail redakce[zavináč]lanskrounsko.cz.
Pro první rozhovor jsem si vybral Milana Schemberu – předsedu organizačního výboru a tajemníka závodu Laudon 2011. Tento šestatřicetiletý milovník rychlých kol se na závod Laudon podíval poprvé v roce 1983. Původnímu pořadateli poprvé pomáhal v roce 2003. Sám si pořadatelství vyzkoušel poprvé před šesti lety. Třetím rokem závod organizuje AMK Laudon L.A., jehož je Milan předsedou.
Milan Schembera kromě každoročního pořádání závodu podniká. Na podzim byl zvolen do zastupitelstva obce Žichlínek. Baví ho práce s dětmi, fotbal, horská turistika a vše, co smrdí benzínem.
Matěj Brýdl
Foto: archiv Milana Schembery
Můžeš nám prozradit, kolik diváků přišlo na letošní víkend na Laudoně? Jak to vypadá v porovnání s minulými ročníky?
Je příliš brzy na to říci přesné číslo. Počet je vždy přímo závislý na počasí, dostupné zábavě (myšleno atrakcích okolo), na konkrétním „taháku“ v podobě nějakého vozu nebo známého obličeje. Každý předešlý ročník to bylo kolem deseti tisíc lidí, co prošlo od pátku do neděle paddockem a závodištěm. Letos? Lhal bych, kdybych říkal nějaké číslo. Pokud máte zájem o nějaké zajímavosti, tak si je nenechám pro sebe: Letos tu například startoval Filip Sajler (Kluci v akci, Česká televize), každoročně přijel jako na svůj jediný závod v sezóně bývalý starosta Prahy 5 Milan Jančík, za volantem jste mohli vidět spoustu místních (Hrubý, Jehlička, Marek, Matějka, Sedláček, Stejskal, Vápenka), ale i pět žen, což je myslím rekord. Letos tu nebyl vrtulník, a to pouze proto, že se termín Laudonu kryl s CIAFem.
Máš představu, kolik času ty a tvoji kolegové na přípravě závodu každoročně strávíte?
Představu určitě mám, jsou to stovky hodin. Ono to navenek nevypadá, ale ke každému závodu je třeba vyřídit pěknou řádku dokumentů, ať už požadavky státních institucí, tak požadavky Národní sportovní autority, desítky smluv, objednávek, najezdíme stovky kilometrů, potiskneme desítky papírů, propotíme spousty triček. Na konci této asi půlroční práce je jediný víkend, který může zhatit počasí. Jsme tak trochu kaskadéři, protože to vše děláme bez nároku na nějakou finanční odměnu. Za to patří velké poděkování všem, kteří se na přípravě akce intenzivně podílejí. Nebýt těchto lidí, Laudon bude pouze historií. Nebyl by ani bez sponzorů, těm patří taktéž velké díky.
Poslední dobou bylo zvykem, že po skončení závodu byla připravena přímo v areálu noční akce, kde vystupovali známí hudebníci. Letos se však zábava přesunula na lanškrounské koupaliště a místo živé hudby hráli DJ´s Company. Proč ta změna?
Jednoduše proto, že noční akce byla pro nás pouze nákladovou položkou, která negenerovala žádná aktiva, protože ji už dva roky po sobě zhatilo sobotní počasí. Pořádání akce jsme tedy přenechali jinému subjektu, protože dva roky po sobě jsme tuto akci museli dotovat z té sportovní části podniku, a to letos nebylo možné, jelikož jsme měli rozpočet poměrně na hraně. Každý, kdo přišel nebo se podíval do seznamu přihlášených, viděl, že počet přihlášených jezdců je mezi 70 a 80, a to je poměrně velký propad od loňska, kdy bylo přihlášeno 140 jezdců. S propadem jezdců souvisí i nižší „tržba“ z vkladů jezdců, proto jsme se nemohli ve výdajích tak „rozšoupnout“.
Z jakého důvodu se přihlásilo o polovinu méně jezdců?
Důvodů propadu počtu jezdců je několik, tou nejvýznamnější a nejsmutnější asi byla předčasná smrt promotéra seriálu Liqui Moly Berg Cup Standy Firtla letos na jaře, kdy jsme s novým promotérem nedošli k nějakému konsensu. Proto zůstal vypsán pouze „oficiální“ šampionát České republiky a k němu volný mezinárodní závod a jízda pravidelnosti pro historické automobily. Všechno zlé je ale pro něco dobré, nemuseli jsme bojovat s místem pro jezdce v depu a nemuselo se jezdit až do noci.
Nelákalo tě někdy se posadit za volant závodního auta a být současně pořadatelem i účastníkem závodů do vrchu?
Tyhle dvě věci nejde dělat současně, protože bych nedělal ani jednu pořádně. Jako pořadatel musí člověk myslet na spoustu věcí, pracuje během víkendu skoro neustále ve stresu, musí umět improvizovat a to se neslučuje s možností „vypnout“ mozek během závodní jízdy. Nebo spíše já bych to určitě neuměl. I když – kdo ví?
Asi je na to ještě brzy, ale přesto se tě zeptám – jak to vypadá s Laudonem 2012?
Řeknu to na rovinu – asfalt od Albrechtic po Mezilesí je pro závodní vozy už dva roky po smrti a pořádat další závod je hazard se zdravím a životy jezdců. Spousta závodních vozů má minimální světlou výšku a každá nerovnost na vozovce znamená ztrátu adheze a v podstatě loterii – kam to auto pojede? Letos jsme s jezdci měli domluven nějaký kompromis, že pokud by intenzivně pršelo a na trati by stála voda, závod by se přerušil. Takto to ale nemůžeme dělat donekonečna… Nám patří spodní části svodidel na trati, které jsme si sehnali od sponzora, ale to je tak maximum, co můžeme v tomto směru pro bezpečnost jezdců a trať udělat. Nemáme bohužel vlastní finanční prostředky v rozmezí 10 a 20 milionů korun na nový asfaltový koberec. Když to vezmu z globálního hlediska, tím, že by se Laudon nekonal, nejen že bychom přerušili patnáctiletou porevoluční tradici závodu, ale o finanční výnos by přišla nejen obec, nýbrž i sport v obci Albrechtice, neboť příjem ze vstupného tvoří poměrně velkou část rozpočtu fotbalistů. Příjmy podnikatelů v pohostinství, ubytovacích kapacit a podobně by taktéž v prvním zářijovém víkendu utrpěly šrám. Abyste si nemysleli, tak na „kraji“ nám fandí, krajská správa ŘSD by nám velice ráda pomohla, ale pro peníze na asfalt musíme ještě výš… Tak uvidím, jestli se mi podaří něco ještě letos vyjednat. Za každou výpomoc v tomto směru bychom byli nejenom my velmi vděční.
Nyní z jiného soudku – na podzim jsi byl zvolen do obecního zastupitelstva v Žichlínku. Jak práci v zastupitelstvu hodnotíš a co byla nejdůležitější věc, se kterou ses za uplynulého půl roku ve vedení obce setkal?
Na sebehodnocení je myslím ještě brzy, kromě toho si myslím, že bych svoji/naši práci neměl hodnotit já, ale voliči. Za momentálně nejdůležitější věc považuji opravu společenského sálu, a to určitě z investičního hlediska, protože jsme se na posledním zastupitelstvu usnesli, že objekt při této příležitosti rozšíříme o další přísálí a že zvětšíme rozměrově nevyhovující jeviště. Kromě pojistného plnění bude obec investovat řádově tři miliony korun z vlastní kapsy, a to není, slovy klasika, jako práce s buzolou, děti:-).
Děkuji za rozhovor,
Matěj Brýdl