Lanškrounské vily a Slavné vily Pardubického kraje

navstevnici_vernisaze_si_prohlizeji_dokumentaci_vilVýstava LANŠKROUNSKÉ VILY instalovaná společně s putovní výstavou SLAVNÉ VILY PARDUBICKÉHO KRAJE, byla slavnostně zahájena 5. února v galerii Městského muzea Lanškroun.  Při vernisáži zaznělo několik písní v podání Tetiany Stepasjuk, učitelky ZUŠ J. Pravečka.

Na klavír ji doprovodila studentka AMU v Praze Kristýna Stepasjuk. Vernisáži byla přítomna Lenka Jirátová, jednatelka společnosti FOIBOS Praha, jež vydala v roce 2009 knihu Slavné vily Pardubického kraje. Nechyběl ani jeden ze spoluautorů publikace Mgr. Jakub Potůček, kunsthistorik a asistent filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podle slov L. Jirátové, byly vily Pardubického kraje zařazeny do projektu Slavné vily Čech, Moravy a Slezska.

 

 

Po dobu trvání výstavy, tj. do 3. dubna, si mohou návštěvníci publikaci Slavné vily Pardubického kraje zakoupit přímo v městském muzeu. Lanškroun je v knize zastoupen dvěma konkrétními stavbami, a to vilou Otto Piffla, postavenou v roce 1913 v Kypuši za lanškrounskými rybníky a dále moderním domem Mgr. Jiřího Vávry vybudovaným v letech 2006 až 2008 na ulici Slovenské čp 1018.

Výstava v části LANŠKROUNSKÉ VILY dokumentuje zajímavé domy, postavené v našem městě převážně v první třetině dvacátého století. Na formování architektonické tváře města se tehdy podílel například architekt Richard Kreissl, který v roce 1906 navrhl dům ve stylu secese na ul. Dobrovského čp. 43. V něm dnes sídlí městský bytový podnik. Z téhož roku a od stejného stavitele pochází také dům č. 12 na náměstí J. M. Marků, kde v současné době sídlí úředníci městského úřadu a městská policie. V roce 1901 až 1904 vznikly na ulici Žižkově dvě honosné vily továrníka Pama (čp. 376 a 417). V průběhu dvacátých a třicátých let ovlivňoval architekturu staveb v Lanškrouně Rudolf Ilgner. Jím navržené domy jsou např. v ulici P. Jilemnického čp. 423, Husově čp. 569 a Dukelských hrdinů čp. 683. Zajímavou historii má rovněž vila z roku 1904 v ulici Nádražní čp. 421, která byla v roce 1945 přidělena do národní správy Ing. Bohumilu Modrému, legendárnímu hokejovému brankáři.
Ředitelka městského muzea PaedDr. Marie Borkovcová upozornila také na rozlehlou vilu, kterou si nechal v roce 1871 postavit továrník Eduard Langer. Jde o nynější Společenský dům.

Marie Borkovcová při vernisáži hovořila také o běhu času, který se na stavbách podepsal. „Ne všechny rodinné domy se předávaly z generace na generaci. V naší oblasti bývalého Hřebečska jsme některé z vil získali po vysídlených Němcích a potom v komunistickém režimu měly ne vždy dobrou správu. Nemajetní občané, nedostatek stavebních materiálů, nevhodné stavební techniky a necitlivost k historickým hodnotám se na nich podílely. V současné době je tomu už naopak. Máme zde mnoho výborných příkladů záchrany vil z první poloviny 20. století. Závisí to samozřejmě na solventnosti občanů, investorů, na vzdělání architektů a také na šikovnosti stavebníků.
A ještě k moderní architektuře. V našem městě žije mladý architekt Přemysl Kokeš, který realizoval řadu významných staveb, za něž dostal ocenění. A také část této výstavy je mu věnována. Víte, že cenu dostal například za Jiráskovo náměstí (2004), za Pekařství a cukrářství Sázava (2010), za stavbu, která doplnila prostor na náměstí, advokátů manželů Mackových (2006). A samozřejmě oceňujeme práci dalších současných stavebních inženýrů a architektů. Za mnohé bych zdůraznila činnost ing. Antonína Němce nebo MgA. Patrika Zamazala.“

Patronát nad celým projektem o slavných vilách v České republice převzala manželka prezidenta republiky paní Livia Klausová a Ministerstvo kultury ČR. Záštitu nad výstavou Slavné vily Pardubického kraje převzal hejtman Radko Martínek a také starostka města Lanškroun Mgr. Stanislava Švarcová. Ta při příležitosti křtu publikace popřála městu Lanškroun: „dostatek osvícených investorů, aby zde vznikaly nové krásné stavby, ve kterých se i velice dobře žije. Šikovné architekty a stavitele totiž už v Lanškrouně máme,“ řekla.


Text: Marie Hrynečková
Foto: Jiří Kohout, Marie Hrynečková