Poslouchat zpěvnou a zajímavě složitou barokní varhanní hudbu je vždy potěšením, a když se k varhanám přidá jasně znějící trubka a s varhanami si „povídá“, to už je skutečně silný zážitek. 
Celým druhým adventním koncertem v neděli 5. prosince odpoledne nás provázely jen dva hudební nástroje: vznešené varhany a snad nejjásavější z hudebních nástrojů – trubka. Na varhany hrál Josef Coufal (*1982) a na trubku Dalibor Pavlovic (*1983). Naslouchalo jim asi 120 posluchačů a uchvátila je nejenom barokní hudba.
Mladí, ještě ne třicetiletí, interpreti uvedli skladby stálic barokního hudebního nebe – Georga Friedricha Händela, Johanna Sebastiana Bacha, Georga Phillipa Telemanna a dalších, ale i českých barokních tvůrců Bohuslava Matěje Černohorského a Pavla Josefa Vejvanovského. Jen tři ze šestnácti skladeb byly ryze varhanní bez doprovodu trubky.
Jedna z těchto skladeb jen pro varhany se zcela vymkla z pojetí barokní hudby. Složil ji poměrně nedávno, v roce 1979, dnes už více jak sedmdesátiletý Philip Glass, americký minimalistický skladatel. Dílo, jež jsme dnes vyslechli hrané na varhanách, má název Mad Rush (něco jako „Ztřeštěný shon“).
Nepamatuji si, že bych někdy něco podobného slyšel (ovšem jsem úplný laik, to doznávám). Taky si nepamatuji, že by mě nějaká skladba za prvé tak vykolejila, ale za druhé, že bych ji vydržel takhle s napětím poslouchat až do konce. Ostatní na tom byli asi podobně, protože po skončení skladby uplynulo snad deset vteřin, než se začal ozývat potlesk. Je to neuvěřitelně monotonní dílo opakující několik příjemných jednoduchých motivů, do nichž se ale vlévají změny tónů nebo rytmu tak, že se někdy dosahuje, řekl bych, hranice možností rychlého hraní a hranice reakční schopnosti varhan. Někdy jakoby hudba simulovala infarktní stavy, aby se na závěr opět zklidnila do původní a pak až uspávající polohy.
----------
Koncert byl požitkem z dokonale přednesené hudby a svěží interpretace.
Naslouchali jsme hudebníkům, kteří již dosáhli značných úspěchů a zahraničních zkušeností.
Na varhany nám hrál Josef Coufal (*1982), skoro náš krajan, rozený v Brandýse nad Orlicí a maturant gymnázia v Ústí nad Orlicí. Vystudoval fyzikální chemii na Fakultě chemicko-technologické v Pardubicích a zároveň navštěvoval Konzervatoř Pardubice ve varhanní třídě doc. Václava Rabase. Mezi lety 2005 až 2010 studoval hru na varhany na HAMU v Praze pod vedením prof. Jana Hory a Pavla Černého. V roce 2006 absolvoval stipendijní pobyt na Hochschule für Musik ve Frankfurtu nad Mohanem. Pravidelně koncertuje a příležitostně spolupracuje s některými českými orchestry.
Na trubku hrál Dalibor Pavlovic (*1983), rodák z Mariánských lázní. Na trubku hraje od svých 9 let. V letech 1999 až 2006 studoval na Pražské konzervatoři ve třídě Jiřího Jaroňka. Nyní je posluchačem pražské AMU u profesora Vladimíra Rejlka. Mezi lety 2009 a 2010 absolvoval studijní pobyt v Anglii na Birmingham Conservatoire pod vedením Jonathana Rollanda a Paula Mayese. Zúčastnil se mistrovských kurzů legendárního trumpetisty Maurice Andrého a dále Ericha Rinnera a také workshopů s významnými světovými trumpetisty jako Wynton Marsalis, Jouko Harjanne, Frank Kadeřábek. V roce 2001 získal první cenu v národním kole soutěže Concertino Praga, v roce 2005 první cenu v interpretační soutěži žesťových nástrojů v Brně a v roce 2007 čestné uznání v mezinárodní soutěži tamtéž. Účastnil se několika zájezdů do Japonska s českými orchestry.
-----------
Prostor kostela Sv. Václava zaplnilo při koncertu odhadem 120 posluchačů. Ti na závěr ocenili hudebníky trvalým potleskem až do chvíle, kdy sestoupili z kúru do přední části kostela představit se nadšeným posluchačům. Byl to velmi podmanivý zážitek.
Text: Jiří Kohout (s poděkováním pořadatelům koncertu za poskytnuté podklady)
Foto: Hynek Brýdl
Poslechněte si klavírní verzi skladby „Mad Rush“ na
Druhý adventní koncert – okouzlení a překvapení
4720x
