Z pohledu turisty je obec klidnou oázou v dnešní uspěchané době. Ano i tento moment je jedním z měřítek, které městský člověk jistě ocení. Bohužel často nechápe, že zde žijí své životy současní lidé a ti si nepřejí byt jen součástí jakéhosi skanzenu. A ani kdyby nakrásně chtěli, tak jim to dnešní globalizovaná společnost nedovolí, natož aby jim to nějak usnadnila.
Města a obce našeho regionu, se mohou sice lišit svojí velikostí, pak dejme tomu i hustotou obyvatel na kilometr čtvereční, nebo snad dopravní obslužností, tedy časem potřebným k překonání vzdáleností k tzv. civilizaci, do zaměstnání. Neznamená to ovšem, že malé obce si zaslouží být přehlíženy. Všude žijí lidé a o Květné to platí bezesporu.
„Když jsme se v polovině února letošního roku dozvěděli, že plameny spolykaly hospodářské stavení místní rodiny Štefanových a že škoda je odhadnuta na jeden a půl milionu korun, dlouho jsme neváhali a učinili kroky v jejich prospěch jak v materiální, tak i finanční podobě. Velkou měrou pomohlo mnoho dalších osob a organizací, kterým za to všechno patří obrovský dík,“ říká radní Pardubického kraje, kandidát na senátora Petr Šilar a dodává: „Nyní se pro nás všechny stalo milou odměnou narození a dnešní křest malé Klárky Štefanové, nové obyvatelky Květné.“ V rámci místní Svatovavřinecké pouti v neděli 8. srpna 2010, byla totiž ve zdejší kapli pokřtěna českotřebovským děkanem Milošem Kolovratníkem a za vydatné pomoci farního vikáře Štefana Brindy nejmladší dcera manželů, kterým požár domu přinesl mnohé nesnáze, ale i poznání, že dobří lidé stále existují.
Slavnost křtu a následující posezení se stalo příležitostí k setkání obyvatel Květné i obcí sousedních. Nechyběl zde místostarosta Lanškrouna Jan Šebrle, starosta Anenské Studánky Jaroslav Paar a bezchybný průběh akce vždy s úsměvem dokázala zabezpečit starostka obce Luková Miroslava Fojtů, pod jejíž obecní úřad dnes Květná spadá. K pohodovému odpoledni bezesporu přispěla i lukovská kapela KOPR… řeknete si: Co víc si přát? Snad jen to, aby se duch všeobecné pospolitosti dokázal přelít i do dní všedních. Aby každému bylo jasné, že všude žijí dobří lidé, kteří si zaslouží alespoň trochu pozornosti, upřímného a vlídného zájmu.
Květná – původně se nazývala Ziegenfus, Kozínoha, první písemná zmínka se datuje do roku 1304, kdy v darovací listině Václava II. bylo věnováno celé Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdy také probíhá v původně české obci první vlna německé kolonizace. Německé obyvatelstvo mělo až do roku 1945 výraznou převahu. V roce 1938 byla obec začleněna do Sudet. Po ukončení války 1945 došlo k poválečnému odsunu německého obyvatelstva a vesnice byla dosídlena z vnitrozemí. Ráz obce byl vždy převážně zemědělský. V Květné kdysi prosperovala hospoda a menší obchod, do roku 1953 dokonce i škola.
Petr Čada
