Jeden vesničan zpozoroval jednou, že voda v lesní studni zapáchá. Zavolá tedy ke studni rychtáře s dvanácti radními. Kteří tam zpozorují jen jehličí a rozbité vejce. Povolají učeného muže z Prahy a zavedou ho ke studni.
Ten tam se zvětšovacím sklem zjistí divé zvíře. Lidé se domnívají, že je to duch, kterého již dříve v lese pozorovali. Vylosovali tedy dva sedláky, které jednoho po druhém s holí spustí do studně, aby netvora zabili. Ale oba stáhnou hrozné chlupaté ruce do hlubin. Po několika letech se najde klobouk prvního sedláka s cedulkou, že vysvobození obou mužů je možné, když se někdo spustí do studny a zvíře zabije. Toho se odvážila paní druhého sedláka. Ozbrojena vidlemi spustila se do studně. Zvíře se jí nepodařilo zabít. Teprve podruhé, když už vystoupila ze studny a rozehnala se z ohlubně, neřáda zabila. Oba sedláci byli vysvobozeni. Jeden z nich pak vypravoval, jak se musel o zvíře starat. Oba museli snášet mnohá protivenství. Radost z návratu však netrvala dlouho. Statečná selka byla tak zesláblá, že dřív, než slunce zašlo, zemřela.