„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky...“ Takto začíná asi nejznámější projev Klementa Gottwalda, kterým vyvrcholil komunistický puč a započal 41 let dlouhou éru komunistického režimu. Co se však událo před tímto projevem? A jak poté pokračoval život na Lanškrounsku? Přinášíme vám některé postřehy z této doby, které je dobré si připomínat.
Od voleb v roce 1946 byli komunisté nejsilnější politickou silou v zemi. Ve vládě Klementa Gottwalda byly zastoupené všechny tehdy povolené strany (komunisté, národní socialisté, lidovci, sociální demokraté a slovenští demokraté). Počátkem roku 1948 již byla politická situace zcela vyhrocená a 20. 2. 1948 začala pětidenní krize. Na protest proti personálním změnám ministra Noska v SNB podalo 12 nekomunistických členů vlády demisi. O svém kroku prezidenta předem neinformovali ani si nezajistili podporu sociálních demokratů a nestranických ministrů L. Svobody a J. Masaryka.
Demisi tedy podala menšina ministrů a začal souboj o to, jak krizi vyřešit. Demokratické strany chtěly nové volby, Klement Gottwald naléhal na prezidenta Beneše, aby demise přijal a uvolněná ministerská křesla doplnil lidmi navrženými komunisty. Krize byla vyplněna sérií dramatických událostí. Byli zatýkáni představitelé nekomunistických stran, ozbrojovány Lidové milice a svolávány demonstrace, vznikají také tzv. akční výbory, které „čistí“ závody, úřady a školy od nekomunistů a jsou zastaveny první nekomunistické noviny (Svobodné slovo). Jediným viditelným odporem vůči chování komunistů byla demonstrace asi 5 000 studentů, učitelů a novinářů. Nakonec 25. 2. 1948 přijal prezident Beneš demisi nekomunistických ministrů.
Po nástupu komunistické moci se kolektivizace zemědělství stala jedním z hlavních vládních programů. Po roce 1948 byly i v obcích na Lanškrounsku postupně zakládána, i přes prvotní problémy, Jednotná zemědělská družstva (JZD). Hodně lidí odešlo pracovat do průmyslu a právě soukromá hospodářství byla včleněna do JZD. Pronásledováni a vysídlováni byli především sedláci, drobní podnikatelé, živnostníci. V Lanškrouně změna systému postihla desítky občanů. Čtyřiceti šesti osobám byla odejmuta národní správa. Učitelé, úředníci a členové SNB jsou propouštěni a překládáni na jiná pracoviště.
Reorganizací prošlo také vedení obcí. Často byl ustavený nový Národní výbor a volen byl nový předseda. V Dolní Čermné to byl například Karel Merta, v Tatenicích pak Josef Dočkal. V Lanškrouně zůstává předsedou Jindřich Pidra.
Svou nadvládu si komunistický režim mimo jiné vynucoval strachem obyvatel. Pořádal monstrózní vykonstruované politické procesy a odsouzeni byli nevinní lidé. Veřejnosti je často známý proces s Miladou Horákovou, málokdo však ví, že i v našem okolí žili / žijí lidé, kteří si prošli obdobnou zkušeností.
Zde uvádíme pouze zlomek rodáků z našeho regionu, kteří byli po roce 1948 souzeni: Josef Hrdina (Dolní Čermná), Vladimír Merta, Lubomír Balcar, František Matějka, Oldřich Matějka, Miroslav Cimprich, Josef Mareš, Vincenc Mareš, Václav Vávra, Jan Mareš (Horní Čermná), Kamil Kovář, Josef Bílý st. a ml. (Horní Heřmanice), Václav Kovář (Rudoltice), Josef Mareš, Josef Chládek, František Resler, Jan Kvapil, Josef Krcálek (Výprachtice). Nejvíce z nich bylo odsouzeno za velezradu a svůj trest si mimo jiné odpykávali v jáchymovských uranových dolech. Všichni se dočkali po roce 1989 rehabilitace.
Pavlína Hajzlerová
Zdroje:
matousporicky.cz/wp-content/uploads/Politicti_vezni_okresu_UO.pdf
pametnaroda.cz
Čermná v proměnách staletí
Vlastivěda Lanškrounska – KRAJEM KORUNY ZEMĚ
700 let obce Čermné
Tatenice – Tatenitz 750 let